Mužský krejčí

J. Kabelík

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Václav Kříž, Mužský krejčí. Knihovnička průmyslového a živnostenského dorostu. Nákl. Státního ústavu pro učebné pomůcky škol průmyslových a odborných. V Praze 1921. Cena 4.20 K.

Je smutný zjev, podkládají-li se osobní pohnutky posudku, který vyplynul z čisté péče o prospěch dobrého podniku. Kritika jazyková není kritikou literární, při níž se podle vkusu názory kritiků často zcela různí. Máme přece jazykové zákony takové, že jich třeba dbáti každému spisovateli, a úcta k jazyku samému velí, jednati podle pěkných slov Jos. Jungmanna, která by mohla býti přímo heslem N. Ř.: »V té svaté věci (t. j. očišťování jazyka) neměli bychom ani sebe ani přítele šetřiti.« Tak i mně šlo zde (N. Ř. V, 75—76) ne o spisovatele, osobně tehdy neznámého, nýbrž o věc, totiž o knihovničku svrchu jmenovanou, a to tím více, že jest vydávána od ústavu státního. Jestliže pak vskutku ty a ty chyby pravopisné, tvaroslovné a nečeskosti i vulgarismy už byly učiněny, nezbývá leč se k nim přiznati a příště bedlivěji hleděti správnosti jazykové, aby byla podle slov Písma větší radost nad jedním hříšníkem pokání činícím nežli nad devětadevadesáti spravedlivými.

A takovou radost jsem měl, zjistiv, že v potřebné a dobré knihovničce průmyslového a živnostenského dorostu další sešitky již jsou podrobovány jazykové opravě mnou žádané, která je také po té stránce činí důležitými vzdělávacími pomůckami našeho živnostenského dorostu.

Více nežli na druhém sešitku (Truhláři od J. A. Luxe), který přece ještě tu i tam prozrazuje německou předlohu, je to viděti z dalších sešitků, spisovaných již vesměs od našinců, což vítáme se zvláštním potěšením. Je to čís. 3. Kameník a sochař od inž. arch. Václ. Weinzettla, 4. Soustružník od Rud. Vokáče a 5. Mužský krejčí od Václ. Kříže.

Je jistě věc radostná, slyšíme-li odborníka z kruhů živnostenských horliti »proti staré bolesti našich dílen, nečeskému a ohyzdně zkomolenému názvosloví« (4., str. 9), a ještě radostnější věc, jestliže v 5. seš. zase odborník (známý krejčovský mistr) věnuje láskyplnou pozornost nejen tomu, co by mělo vyzbrojovati živnostenský dorost pro život po stránce technické a obchodní, ale také stránce jazykové. Myslím, že úspěch toho volání z vlastních [80]řad může býti lepší, nežli napomínají-li tak jen učitelé češtiny. Oddílu, věnovanému technickému poučování, jsou na prospěch také obrázky, které také pro další svazečky vřele doporučuji; sebe lepší popis slovní často nenahradí názoru aspoň z obrázku.

Nám zde jde ovšem o jazyk.

Odborného názvosloví krejčovského potřebuje obecenstvo, zvláště ženy, mnohem více nežli z kteréhokoli řemesla jiného, a tím větší je tedy škoda, plynoucí z poruchy jazykové, zaviněné zvláště minulou naší porobou a hojným řemeslnickým cestováním v cizině, hlavně německé.

Na to poukazuje také autor, a proto věnoval celou třetinu své knížečky (str. 15—24) očistě odborného názvosloví krejčovského. Činí tak nejprve v skupinách podle příbuznosti prací nebo předmětů, potom ještě v pořádku abecedním, vycházeje od slovíček německých, psaných foneticky, a to právem, ježto skutečnost je tak smutná, že se těchto znetvořenin takřka všeobecně užívá. To nám potvrzuje denní život, kde ještě napořád slyšíme slova jako štych m. steh, heftovati m. stehovati, fasovaný m. lemovaný, porta m. lemovka, fald m. záhyb, puk m. přehyb (vyžehlených kalhot) a mn. j. Za slovo »šos«, které již zdomácnělo také odvozeninou »šosák«, navrhuje se zde »svěs«. Místo »lajska« navrhuje se »lišna«. Když u kolářů jest již zavedeno »líšeň«, mohlo by se snad při tom zůstati; ovšem něm. Leiste vyčuhuje i z něho stejně jako z truhlářské »lišty«. Někde vybíhá spisek za rámec názvoslovný až do broušení, na př. když doporučuje rčení »švem sešíti« m. »vzíti« nebo »bráti něco za šev«, »žehliti z lesku« nebo »oděv lesku zbavovati« m. »lesk stahovati«.

Pro tuto ušlechtilou snahu zasluhoval spisek širší zmínky, neboť je zároveň dalším pramínkem k odbornému názvosloví řemeslnickému a potom i k slovníku jazyka českého.

V praksi, totiž v části tekstové mimo názvosloví, dbá se v Mužském krejčím čistoty jazykové dobře, takže mohou tu býti uvedeny na opravu druhého vydání jenom některé drobnosti, jako: zvykejme si na výrazy české — spr. zvykejme výrazům českým (5); aby také váha žehličky spolupůsobila — spr. působila (6); chybou je, učí-li se střihu bez znalostí šití — spr. chyba je… (je to nom. stlačený ve význam příslovce, který se nemění) (7); současně — spr. zároveň (11); podle Pravidel se píše scelovati (dohromady), ne zcelovati.

Ale jinak spis zasluhuje plným právem pochvaly jako celá sbírka, která při chudobě naší literatury technologické budiž co nejvřeleji znova zde doporučena.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 3, s. 79-80

Předchozí Šarády

Následující Z. (= Josef Zubatý): Pomístné jméno »Babylon«, zkomolenina názvu »Babí lom« (obětiště bohyně Báby)