Lza, budějovická silnice

[Hovorna]

(pdf)

-

(J. M.) Název lza jako pojmenování nosných trámů mostních, tedy jako synonymum slova sluzej, o němž jsme vykládali v NŘ. 7, 30, hledali jsme marně po našich slovnících. Také jeho výklad by byl záhadný, kdybychom je chtěli pokládati za slovo samostatné. Spíše by bylo možno se domnívati, je-li to ovšem slovo lidové, že je to obměna slova slzaj, sluzej, vzniklá matením se slovem slza. Taková obměna by byla arci možná jen tam, kde se místo slza vyslovuje lza, t. j. v nářečích východních na rozhraní česko-polském. Pak by ovšem slovo lza ve významu sluzej bylo jen nářeční zkomolenina, která se ovšem vedle formálně správnějšího a českého sluzej k zavádění v praxi na př. úřední nebo odborné načisto nehodí. Slovo lza, 2. p. lzy našli jsme ovšem i my v Slovníku Kottově, ale to je na všech místech, kde je uvedeno, = slza, ne sluzej. — Název budějovická silnice není možno pokládati za jméno vlastní, i když neznamená silnici v Budějovicích, nýbrž — jak to bývá zpravidla při názvech tohoto způsobu a jak každý názvům těm rozumí — silnici vedoucí k Budějovicům. Platnosti vlastního jména by nabyl název budějovická silnice teprve tehdy, když by mezi několika silnicemi vedoucími týmž krajem, na př. z Tábora do Budějovic, tedy mezi několika budějovickými silnicemi měla jen jedna z nich jako speciální jméno (na př. historické) název Budějovská silnice (tedy asi tak, jako mezi mnohými širokými ulicemi pražskými byla jen jedna Široká ulice) anebo kdyby se název budějovická silnice přenesl na něco, co už silnicí není (na př. na ves při ní vzniklou). Není tedy naprosto žádných důvodů, proč by se název budějovická silnice měl psáti s velkým písmenem.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 3, s. 91

Předchozí Kunratice, Paběnice

Následující Malaga