Kunratice, Paběnice

[Hovorna]

(pdf)

-

(V. R.) Kunratice je místní jméno téhož způsobu jako Ratibořice, Ivančice a p. a znamená tedy osadu obydlenou lidem, čeledí Kunrátovou neboli Kunraticí. Kunrát n. Konrát (Konrád) je pak česká obměna německého osobního jména Kuonrât (= kühn + Rat). Vedle těchto tvarů se vyskytují i tvary lidovější Kundrát n. Kondrát s vloženým d, které vzniká bezděky při přechodu od výslovnosti hlásky n k hlásce r; je to tedy táž obměna, jako když se místo spisovného ponrava říká v obecné výslovnosti pondrava a p. Původní tvar místního jména [91]utvořeného z os. jména Kunrát je tedy Kunratice a tak se také toto jméno psávalo a píše dosud; Kundratice je tvar lidový vzniklý týmž způsobem jako Kunrát — Kundrát a p. Jinde se arci ustálil tvar s vloženým d; toho způsobu jsou místní jména Kondrac, Kundratec a j. odvozená z osobního jména Kondrát, Kundrát, tak jako Heralec, vl. Heralc, z Heralt a j. — Baběnice není název úřední; v úředním Statistickém lexikonu obcí v Čechách (1923), str. 83 je tvar Paběnice, který je také správný. Je to zase jméno téhož způsobu jako Kunratice, odvozené od křticího jména Pabian, obměněného z lat. Fabianus (změnou f — p jako v Stephanus — Štěpán, lucifer — luciper atd.). Protože ve jméně Pabian (vyslovovaném dvojslabičně) byla před hláskou a měkká souhláska, měnilo se a, byla-li následující slabika úzká, v hlásku ě (e); proto byl 5. p. svatý Paběne, proto také lidé Pabianovi (= Fabianovi) sluli Paběnici a osada Paběnice. Když jméno Pabian zaniklo (dnes máme za ně jen tvar původní Fabian), podlehla hláska p vlivu sousedního b, připodobnila se mu, což bylo tím snazší, že tvaru Paběnice nikdo nerozuměl, kdežto v tvaru Baběnice se cítila souvislost se slovem baba, které se i v místních jménech velmi často vyskytuje. Je tedy tvar Paběnice původní a správný, Baběnice n. Babenice je zase jeho lidová obměna.

Naše řeč, ročník 10 (1926), číslo 3, s. 90-91

Předchozí Kozel

Následující Lza, budějovická silnice