Plaz

[Hovorna]

(pdf)

-

(L. H.) má v nom. pl. plazi, nikoli plazy, neboť není příčiny, proč by právě u tohoto substantiva měla býti odchylka. Stč. plaz má ovšem tvary jako podst. jména neživotná (gen. plazu, akus. plaz), ale stč. plaz je významu kolektivního tak jako skot, hmyz, brav atd., kdežto nč. plaz je i významem singulár; proto má v nč. gen. plaza (jako hada) a v plur. plazi n. plazové (jako hadi). — Lačněti je sloveso III. třídy podle vzoru uměti; tvar náležitý je tedy zajisté lačnějící. Jako u jiných sloves tohoto vzoru, vyskytuje se i u lačněti v tomto tvaru druhotvar lačnící (žíznící a lačnící spravedlnosti boží Jungm. z BKral.); ale tvaru náležitému sluší dávati přednost. — Rovnými nohama, pilnými rukama snad přece žádný Čech neříká, a pokud víme, také žádná mluvnice tomu neučí; NŘ. vykládala o shodě v takovýchto případech 5, 90. V témže ročníku str. 125, 159 byl také o tom výklad, že se některých tvarů duálových užívá i za číslo množné (čtyři oči, čtyři ruce atd.). Že by si byli na měšťanské škole v H. musili žáci připsati do mluvnice »třemi očimi«, to zní skoro neuvěřitelně. — O vazbách »napadlo mě« a »napadlo mi« a o rozdíle mezi nimi bylo v NŘ. pojednáno posledně 7, 46; vazba akusativní je ovšem původnější. Soustavná fraseologie nepatří do mluvnice, nýbrž do slovníka. Také by ji nebylo možno při mluvnici podle nějaké soustavy probírat. Kdyby čítankáři nepracovali jen nůžkami, bylo by možno při probírání a zpracovávání článků po troškách a nepozorovaně vytěžiti nepřebrané bohatství poznatků ze semasiologie, synonymiky, fraseologie atd. Ale bylo by k tomu ovšem třeba trochu práce, lásky k jazyku a méně šablony.

Naše řeč, ročník 9 (1925), číslo 8, s. 250

Předchozí Pěší pluk 21.

Následující Plíce