Časopis Naše řeč
en cz

Oupor

[Hovorna]

(pdf)

-

(B. S.) O tomto slově jsme vykládali (7, 310), že je to lidová obměna slova oubor, úbor, které znamená také zvrhlou švestku. Lidová obměna záleží v tomto případě (jako v mnohých jiných, které zahrnujeme obyčejně pod název etymologie lidová) v tom, že se slovo méně známé, jehož etymologická souvislost s jinými obyčejnými slovy nebyla dost patrná, přizpůsobilo tvarem slovu jinému, známějšímu. Takovým způsobem [224]vznikl na př. ze slova majorán lidový název marjánka, z kalounu tkaloun, z navnaditi namladiti atd. Z toho výkladu je tedy vidět, že »oupor« a »oubor« jsou slova různá, jen tvarem podobná. Význam slova oupor při etymologii lidové nepadá na váhu (právě tak jako u slov marjánka, namladiti a p.) a s významem slova oubor se ovšem neshoduje. Oupor (úpor) má několikerý význam; v lidovém názvosloví botanickém značí rostlinu zvanou vrabčí jazyk, truskavec větší, pýř (Elatine). K tomu významu se vztahuje váš doklad ze Sedláčkových Hradů (3, 169) o úporové vodě. — Zvrhlým švestkám říkají podle zprávy ředitele Úlehly v Hruškách u Břeclavě rumpy, na Bystřičce u Turč. Sv. Martina, v Sloven. Pravně a snad i v jiných okolních vesnicích grmany. Oba tyto názvy jsou podle našeho mínění původu německého. Slovo rumpa je obměna něm. slova Rumpf, které znamená dřík, trup, peň, špalek (také na včely), korčák ve mlýně a také nádobu z kůry na sbírání jahod (srov. oubor). Grman je asi slovo téhož původu jako mor. grmol (grmolec), grmoľa, přetvořené z něm. krummholz, zakřivené dřevo, jho (odtud č. krumpolec), také zakrnělé dřevo, kleč. Představa něčeho zakrnělého byla patrně důvodem k přenesení tohoto názvu na zakrnělý plod švestky.

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 7, s. 223-224

Předchozí Květináč, povidla, ceniti se, šalvostr

Následující Smetaniana