Časopis Naše řeč
en cz

Květináč, povidla, ceniti se, šalvostr

[Hovorna]

(pdf)

-

K našim výkladům o těchto slovech (7, 192, 265 a 309 n.) poslal nám p. ředitel J. Úlehla z Turč. Sv. Martina tyto příspěvky:

V Hruškách u Břeclavě říkají květináči kvítník. Totéž slovo znám z dolní Oravy (z Leštin u Dol. Kubína): kvietnik. V Turč. Sv. Martině slyším jen »tégle«, »tégel«. — Slovo povidla není všude na jižní Moravě. Na Břeclavsku se říká trnky, buchty s trnkama, trnkáče (trnkáč = povidlový koláč). Vaří se z trnek, t. j. švestek, nebo z durancií. Říká se: »Ná, co si od trnek?« t. j. »co pak jsi hloupý?« — V Hruškách u Břeclavě je obvyklé adjek. ocířený. Časté je: ocířené zuby, ocířená huba (= tvář). Na př.: Matka se ptá sousedky, neviděla-li jejího chlapce. A sousedka na to: »Stójí tam u hospody, zubíky ocířené, a čeká, až pujdú tata dom.« — Při svatbě chlapci »stójá před domem huby ocířené …«. Značí zvědavě (a přihlouple) čekat s napjatou tváří. Říká se o dětech a nahlouplých. — Jiné formy jsou řidší. Děvče si vyjede na chlapce, který se na ni dívá s přihlouplým úsměvem: »Co ty zubiska na mňa ocířáš?!« — Místo šalvostr se říká v Hruškách šajvostr. Šajvostrem se malují o velkonocích vejce: na vejce obarvené obyčejně na červeno se maluje brkovým perem — nebo i ocelovým, které je však tvrdé — vzorek; kyselina vyžere barvu, a tak vzniká na barevné půdě bílý vzorek. Jinak se šajvostru neužívá.

K tomu poznamenáváme, že slov. tégle, tégel je patrně něm. Tiegel (středohornoněm. tiegel, tegel), přejaté také do češtiny v tvaru tyglík. Mezi synonyma slova květináč, která jsme uvedli na místech výše citovaných, patří dále ještě jméno okrouhlík u Němcové (mezi oknem zelenal se v okrouhlíku muškát a bazalka, Babička, vyd. 1855, str. 18).

Naše řeč, ročník 8 (1924), číslo 7, s. 223

Předchozí Kosova Hora

Následující Oupor

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1