Časopis Naše řeč
en cz

Osmdesát let vysokoškolské bohemistiky v Rumunsku a Dny slovanské kultury v Bukurešti

Jiří Hasil

[Reviews and reports]

(pdf)

Eighty years of Czech language and literature at Romanian universities and Slavic Culture Days in Bucharest

Výuka bohemistiky a výzkum českého jazyka a české literatury jsou realizovány na mnoha zahraničních univerzitách. Na bukurešťské univerzitě v Rumunsku má už dlouhou historii. Na fakultě cizích jazyků a literatur této univerzity ji zabezpečuje katedra ruské a slovanské filologie a má zde již osmdesát let trvající tradici a rumunští bohemisté, kteří udržují četné pracovní kontakty s bohemisty českými, dosáhli za tuto dobu řady cenných úspěchů. Důležité je i to, že jsou v kontaktu s českou krajanskou komunitou v Banátu. Není bez zajímavosti, že v polovině roku 2014 rumunský parlament přijal novelu zákona o státních svátcích Rumunské republiky, podle které se den 28. září stává jako Den českého jazyka státním svátkem Rumunské republiky. Je to výraz respektu rumunských politiků k významné národnostní menšině, která si dodnes udržela svůj jazyk i kulturu.

Katedra ruské a slovanské filologie pořádá každoročně na počátku října Dny slovanské kultury, jejichž součástí je vždy i mezinárodní slavistická konference. V roce 2014 se tato konference konala ve dnech 2.–4. října a probíhala v sekcích lingvistické, literárněvědné, kulturně-historické a bohemistické. Zúčastnili se jí slavisté z Rumunska, Chorvatska, Srbska, Itálie, Bulharska, Běloruska, Ruska, Ukrajiny, Polska, Slovenska, Rakouska a z Česka. Bohemistické příspěvky byly soustředěny do zvláštní sekce jako vrchol oslav bohemistického jubilea. Oficiálního zahájení se kromě děkana fakulty a předsedy Asociace rumunských slavistů zúčastnili i velvyslanci Česka a Chorvatska. Součástí zahájení se stalo i připomenutí historie rumunské bohemistiky a ohlédnutí za odkazem významných rumunských bohemistů.[1]

Jednání bohemistické sekce zahájil Sorin Paliga, vedoucí bohemistického oddělení na zdejší katedře. Sympatické bylo, že se jednání této sekce aktivně zúčastnili i bývalí učitelé českého jazyka prof. Teodora Dobriţoiu-Alexandru a prof. Tiberiu Pleter. Sorin Paliga ve svém referátu připomněl významné body z dějin bukurešťské bohemistiky. Ilona Janyšková a Helena Karlíková z Brna věnovaly své vystoupení odkazu díla Václava Machka soudobé slavistice. Připomněly [102]vydání souborného díla V. Machka a přiblížily i dnešní aktivity brněnského etymologického oddělení Ústavu pro jazyk český. Jiří Hasil (Praha, Ústí n. L.) se zaměřil ve svém vystoupení na stručný popis čtyř soudobých českých gramatik[2] z hlediska zahraničních uživatelů češtiny a studentů bohemistiky. Axinia Crasovschi z Bukurešti hovořila o vztahu Mariny Cvetajevové k českému kulturnímu prostředí a o pražských reminiscencích v jejím díle, především v dílech Poéma hory (Poema gory) z r. 1925 a Verše Čechám (Stichi k Čechii), které napsala v roce 1939 v Paříži. Diana Popescu (Bukurešť) referovala o českých jarních lidových zvycích a o tom, jak se tyto zvyky (vynášení smrti, stavění máje) udržely v české komunitě v rumunském Banátu. Barbora Krucká z Prahy se ve svém zajímavém referátu zaměřila na českou komunitu v rumunském Banátu a na její význam pro vnímání Rumunska v Česku. Petra Adámková (Olomouc) si za téma svého vystoupení zvolila Hlaholský misál Vojtěcha Tkadlčíka (spoluautorem byl F. V. Mareš) a jeho význam pro českou katolickou církev. Informovala rovněž o projektu digitalizace nepublikovaného rozsáhlého odborného díla Vojtěcha Tkadlčíka a o digitalizaci jeho rozsáhlé korespondence s významnými představiteli českého veřejného života. Anca Irina Ionescu vyzdvihla význam díla Nová Evropa Tomáše Garrigua Masaryka pro dnešní Evropu.

Bohemistická sekce, i když nebyla příliš rozsáhlá, jednoznačně ukázala na šíři zájmů českých a rumunských bohemistů a stala se důstojnou oslavou osmdesátého výročí rumunské bohemistiky, která díky podpoře vedení bukurešťské univerzity i díky podpoře ze strany českého Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a vysokému zájmu studentů má před sebou jistou a jasnou perspektivu.

 

LITERATURA

ALEXANDRU, T. (1968): O rumunské bohemistice. Naše řeč, 51, s. 183–186.

ALEXANDRU, T. (2002): Bohemistický program na Bukurešťské univerzitě. In: J. Kuklík – J. Hasil (eds.), Čeština jako cizí jazyk IV. Materiály ze 4. mezinárodního sympozia o češtině jako cizím jazyku. Praha: Univerzita Karlova, s. 13–22.

CVRČEK, V. a kol. (2010): Mluvnice současné češtiny 1. Jak se píše a jak se mluví. Praha: Karolinum.

ČECHOVÁ, M. a kol. (2011): Čeština – řeč a jazyk. 3., upravené a rozšířené vydání. Praha: SPN.

KARLÍK, P. – NEKULA, M. – RUSÍNOVÁ, Z. (eds.) (2012): Příruční mluvnice češtiny. 2., opravené vydání. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

PALIGA, S. (2014): Čeština v Bukurešti. In: M. Hrdlička – J. Hasil (eds.), Čeština jako cizí jazyk VII. Materiály ze 7. mezinárodního sympozia o češtině jako cizím jazyku. Praha: Univerzita Karlova, s. 263–271.

ŠTÍCHA, F. a kol. (2013): Akademická gramatika spisovné češtiny. Praha: Academia.


[1] K historii rumunské bohemistiky viz blíže Alexandru (1968, 2002) a Paliga (2014).

[2] Cvrček a kol. (2010), Čechová a kol. (2011), Karlík – Nekula – Rusínová (2012), Štícha a kol. (2013).

Ústav bohemistických studií FF UK
nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1
jiri.hasil@ff.cuni.cz

Naše řeč, volume 98 (2015), issue 2, pp. 101-102

Previous Martin Prošek: Maximalistické miniatury

Next Marta Šimečková: Basta fidli kulatina aneb k jednomu typu interjekcí