Časopis Naše řeč
en cz

K osmdesátinám profesora Milana Jelínka

Hana Šindlerová

[Reviews and reports]

(pdf)

-

Milan Jelínek, profesor Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně, oslavil letos 22. června významné životní jubileum – osmdesáté narozeniny. Není snadné tomu uvěřit, neboť jubilantova všestranná lingvistická činnost, kterou se zabývá již přes půl století, a jeho zaujetí pro dění na univerzitní půdě i ve světě by překvapovaly i u člověka mnohem mladšího. Stejně jako v předchozích letech se Milan Jelínek plně věnuje vědecké, pedagogické i publikační činnosti a jeho postupné opouštění organizátorských a akademických funkcí zdaleka nesouvisí s ústupem do ústraní, nýbrž spíše se znásobeným úsilím o dokončení dvou syntetických monografií – obsáhlé práce o stylistice a badatelsky ojedinělých dějin českého purismu.

[158]Přes snahu uskutečnit tento nesnadný záměr je M. Jelínek aktivním členem akademické obce; působí jako emeritní profesor na brněnské filozofické fakultě a organizačně se podílí i na chodu filozoficko-přírodovědecké fakulty opavské univerzity. S obdivuhodnou pohotovostí a přesností myšlenek publikuje v řadě domácích i zahraničních periodik a jeho práce – stejně jako vždy předtím – směřují k odhalení ne zcela zjevných skutečností a souvislostí. Bibliografie M. Jelínka se v uplynulých pěti letech obohatila o přibližně šedesát odborných statí zasahujících do řady lingvistických odvětví.

Témata blízká oběma připravovaným monografiím tvoří nejvýraznější linii autorovy vědecké i popularizační činnosti, a právě k této problematice se M. Jelínek obrací i v posledních letech. Ve statích věnovaných stylistice se v současné době zabývá především podrobnou analýzou stylu odborných a publicistických textů (Styl encyklopedických statí; Syntaktická kondenzace jako charakteristický rys odborného stylu; Funkce a typy syntaktických kondenzátorů v odborných textech; Novináři přejí spřežkovým přídavným jménům typu odsouzeníhodný). Základní myšlenky jeho stylistické koncepce byly publikovány ve znovu vydané Příruční mluvnici češtiny, v níž autor nastínil své pojetí stylu a teoretické i praktické stylistiky, vycházející z myšlenek pražských strukturalistů. Stylistika, v obecném povědomí jedna z nejméně exaktních lingvistických disciplín, zde získává objektivnější metodologická měřítka a jasně vymezenou koncepci, opírající se o autorův originální konstrukt konkurenčních množin výrazových prostředků. Popularizací myšlenek Pražského lingvistického kroužku se M. Jelínek zabývá rovněž v pracích publikovaných v zahraničí (Concezioni dello stile degli strutturalisti praghesi; Anregungen des Prager linguistischen Zirkels zur Verwissenschaftlichung der Stilistik).

Druhou významnou oblastí vědeckého zaměření M. Jelínka je jazykový purismus. Hlavní těžiště autorova zájmu spočívá v novodobých dějinách českého jazykového purismu, Jelínek však není historikem shromažďujícím izolovaná fakta, nýbrž moudrým a tolerantním člověkem, který citlivě poukazuje na neoprávněné puristické zásahy, jejichž nesmyslnost záhy odkryl přirozený jazykový vývoj a z jejichž omylů se můžeme poučit i dnes. Autorova znalost řady indoevropských jazyků a dějin purismů v různých evropských zemích nadto přináší globálnější pohled na obecnou problematiku purismu, který ukazuje shledávaná fakta i souvislosti v širším kontextu.

První ucelenou syntézu vývoje českého jazykového purismu Milan Jelínek již představil ve stati Der Purismus in der Entwicklung der tschechischen Schriftsprache im 19. und 20. Jahrhundert vydané roku 2000 v Regensburgu; tato práce do jisté míry předznamenává připravovanou obsáhlejší monografii psanou v češtině a (jak sám autor říká) „pro Čechy“. Stručný nástin své koncepce Jelínek zveřejnil v Kritickém sborníku pod názvem Novodobý český jazykový purismus a jeho překonání.

Kromě těchto teoretických syntéz M. Jelínek v uplynulých pěti letech publikoval řadu dílčích statí zabývajících se především dějinami českého purismu (Boj o kompozita ve spisovné češtině; Josef Zubatý jako kritik českého jazykovědného purismu; Václav Ertl jako kritik jazykového purismu; O Hattalově Brusu jazyka českého; Puristické zásahy Františka Bartoše do textu Babičky Boženy Němcové), ale také současnými puristickými náznaky (Kam směřuje česká jazyková kultura: k evropeizaci, či k purismu?) a puristickými tendencemi v jiných zemích (O některých puristických tendencích v kultuře spisovné slovenštiny); ostatně jazykovým jevům vyskytujícím se v několika evropských jazycích (evropeismům) autor věnoval i samostatné práce (Dilemme [159]d’ européisation de la langue tchèque littèraire ou de sa purification; Česká přirovnání a jejich evropské souvislosti). Pojem evropeismus Milan Jelínek chápe jako jazykový jev přirozeně expandující z určitého jazyka do jazyků jiných národů. V souladu se svým liberálním přístupem k jazykové kodifikaci autor vnímá evropeismy především jako prostředky obohacení přijímajícího jazyka, nikoliv jako prvky ohrožující národní jazykovou kulturu a integritu, moudře však stanovuje hranici jejich přijatelnosti – evropeismy jsou nevhodné tehdy, jestliže narušují systém přijímajícího jazyka.

I další práce z posledních let potvrzují, že působení Milana Jelínka je skutečně všestranné; v roce 1999 se autorsky i redakčně podílel na monografii z oblasti rétoriky Argumentace a umění komunikovat a v minulém roce zpracoval přes třicet hesel brněnského Encyklopedického slovníku češtiny.

Šíře jubilantových vědeckých zájmů a jeho obdivuhodné pracovní tempo spolu se zaujetím pro dění na univerzitní půdě i mimo ni naznačují, že pan profesor Jelínek stále zůstává duchem mlád. Přejme mu tedy, aby jej tyto vlastnosti ještě dlouho neopustily a umožnily mu dokončit práci na vědeckých monografiích, jejichž vytvoření si předsevzal.

 

Vybrané práce M. Jelínka z let 1997–2002:

Stylistika, in: P. Karlík – M. Nekula – Z. Rusínová (eds.), Příruční mluvnice češtiny, NLN, Praha 1996, s. 699–780.

Concezioni dello stile degli strutturalisti praghesi, in: Studia slavistica et humanistica in honorem Nullo Minissi, Katowice 1997, s. 41–49.

Boj o kompozita ve spisovné češtině, in: Přednášky a besedy z XXXI. běhu Letní školy slovanských studií, Brno 1998, s. 21–31.

O některých puristických tendencích v kultuře spisovné slovenštiny, in: I. Pospíšil (ed.), Brněnská slovakistika a česko-slovenské vztahy, FF MU, Brno 1998, s. 29–40.

Anregungen des Prager linguistischen Zirkels zur Verwissenschaftlichung der Stilistik, in: Travaux du Cercle Liguistique de Prague 3, John Benjamins Publishing Company, Amsterdam – Philadelphia 1999, s. 265–274.

Argumentace a umění komunikovat (M. Jelínek – B. Švandová a kol.), PdF MU, Brno 1999, 327 s.

Česká přirovnání a jejich evropské souvislosti, in: Přednášky a besedy z XXXII. běhu Letní školy slovanských studií, FF MU, Brno 1999, s. 24–39.

Dilemme d’ européisation de la langue tchèque littèraire ou de sa purification, in: J. Fukač – Z. Chlup – A. Mizerová – A. Schauerová (eds.), The Crossroads of European Culture 1998, Responsibilities and Hopes, VUT, Brno 1999, s. 257–265.

Josef Zubatý jako kritik českého jazykovědného purismu, in: E. Hansack – W. Koschmal – N. Nübler – R. Večerka (eds.), Festschrift für Klaus Trost zum 65. Geburtstag, Verlag Otto Sagner, München 1999, s. 101–108.

Novodobý český jazykový purismus a jeho překonání, Kritický sborník XIX, 1999–2000, s. 43–64.

Styl encyklopedických statí, in: Z. Hladká – P. Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika, Brno 1999, s. 117–125.

[160]Der Purismus in der Entwicklung der tschechischen Schriftsprache im 19. und 20. Jahrhundert, in: H. K. Trost (ed.), Deutsch-Tschechische Sprachbeziehungen, S. Roderer Verlag, Regensburg 2000, s. 9–63.

Funkce a typy syntaktických kondenzátorů v odborných textech, in: M. Žemlička (ed.), Termina 2000, Galén, Praha 2001, s. 48–53.

Kam směřuje česká jazyková kultura: k evropeizaci, či k purismu?, in: Přednášky a besedy z XXXIII. běhu Letní školy slovanských studií, FFMU, Brno 2000, s. 65–76.

Novináři přejí spřežkovým přídavným jménům typu odsouzeníhodný, ČDS, 2000, s. 78–82.

O Hattalově Brusu jazyka českého, in: K. Buzássyová (ed.), Človek a jeho jazyk. 1. Jazyk ako fenomén kultúry. Na počesť prof. Jána Horeckého, Veda, Bratislava 2000, s. 141–151.

Syntaktická kondenzace jako charakteristický rys odborného stylu (na materiálu českých odborných textů), Stylistyka IX, Opole 2000, s. 93–102.

Václav Ertl jako kritik jazykového purismu, Sborník prací Filozoficko-přírodovědecké fakulty Slezské univerzity v Opavě, Řada jazykovědná D1, 2001, s. 86–94.

Puristické zásahy Františka Bartoše do textu Babičky Boženy Němcové, Literární archiv – Sborník Památníku národního písemnictví 34, Praha 2002, s. 97–134.

P. Karlík – M. Nekula – J. Pleskalová (eds.), Encyklopedický slovník češtiny, Lidové noviny, Praha 2002. Autorský podíl Milana Jelínka: Aktualizace (31–32), Amplifikace (36), Antiteze (42), Apostrofa (43), Čistota jazyka (99), Disimilace textová (114), Epiteton (127), Faktor stylotvorný (133), Hříčka slovní (171), Katachreze (210–211), Kondenzace (221–222), Konkurence výrazová (223–225), Metonymie (263), Perifráze (313), Personifikace (314), Poetismus (317), Příznak stylový (360), Purismus (364–366), Styl (447–448), Styl dramatický (449), Styl esejistický (450), Styl funkční (450–151), Styl objektivní (453–454), Styl odborný (454–456), Styl oficiální a soukromý (456), Styl poetický (456–457), Styl prozaický (458), Styl publicistický (458–460), Styl subjektivní (461–462), Styl umělecký (462–463), Stylistika (463–464), Synekdocha (471), Vulgarismus (533–534), Zkratka (565–566).

Naše řeč, volume 86 (2003), issue 3, pp. 157-160

Previous Lucie Hašová: Další modranská konference

Next Josef Šimandl: Od čtvrtku do pátka