Chmelová rostlina, nebo keř?

Miroslav Roudný

[Short articles]

(pdf)

-

V běžné chmelařské praxi vzniklo živelně mnoho výrazů bez ohledu na ucelenost názvoslovného systému a bez ohledu na vztahy k jiným oborům ať praktickým, či teoretickým. Teprve když se přikročilo k vytváření soustavného názvosloví jednotlivých zemědělských oborů, objevily se některé nedostatky vžité terminologie založené na živelné praxi odborného vyjadřování.

Takovým sporným případem je vžitý a běžně používaný termín chmelový keř. V botanice se totiž za keře považují pouze dřeviny, které se rozvětvují hned od kořene (na rozdíl od stromů). Chmel je však v botanice považován za bylinu; řadí se mezi vytrvalé popínavé byliny, a nikoliv mezi dřeviny. Proto se hledal název jiný, aby se dosáhlo souladu specifického chmelařského názvosloví s obecným botanickým. Dnes se už značně rozšířil termín chmelová rostlina. Má některé nevýhody, např. též okolnost, že je dosti dlouhý. Proto se někdy hledaly argumenty k obhájení názvu keř. Na jeho obranu se uvádělo, že z jazykového hlediska už dnes nemůže být na závadu, že byl utvořen vlivem němčiny (Stock) a že názvosloví praktického oboru nemusí být v přesném souladu s názvoslovím teoretickým. Představa keře v běžném praktickém pojetí prý není založena na přísně vědeckých hlediscích. Chmelová rostlina má např. révu (nadzemní část chmelové rostliny) a někdy se tímto slovem ozna[272]čuje i celá chmelová rostlina. Když k tomu přistoupí obecně známá okolnost, že např. vinná réva je v botanice považována za keř, nelze se divit, že se ani u chmelové révy nepociťovala žádná zábrana proti používání výrazu keř. Ostatně i jistá část chmelové byliny se označuje jako dřevo (staré dřevo = „babka“ a nové dřevo) a pro jiné její části se běžně užívá větévka, větvička; to vše jistě podporuje vžitou představu, že jde opravdu o keř i u chmele.

V poslední době však je obecně vžitý název keř zatlačován do nespisovné oblasti a do běžného způsobu vyjadřování. V odborných statích časopisů a učebnic (i encyklopedií) a v poslední době i v populárně zaměřených publikacích bychom našli termín keř jen velmi zřídka. Jistě by bylo vhodné, aby se chmelařské názvosloví přizpůsobilo obecně botanickému a přidrželo se odborného pojmenování chmelová rostlina, jež už v odborných textech název keř nahrazuje.

Naše řeč, volume 60 (1977), issue 5, pp. 271-272

Previous Hana Prouzová: Návykovost léků?

Next Redakce: Zemřel akademik Bohuslav Havránek