Časopis Naše řeč
en cz

Pedagogie

Dš (= František Daneš)

[Short articles]

(pdf)

-

Když psaly denní listy před časem o tom, že na naše vysoké školy budou přijati i někteří mladí dělníci, mohli jsme se mimo jiné také dočíst, že někteří z nich půjdou studovat pedagogii (zřejmě tím byla míněna pedagogická fakulta). Tento příklad je dobrou ukázkou toho, jak nové potřeby vyjadřovací často použijí slova dosud málo užívaného nebo zastaralého. Výraz pedagogie označuje Příruční slovník hvězdičkou (jako málo užívaný) a dokládá jej z Arbesa, Šmilovského a Zákrejse, tedy z autorů, jejichž jazyk je dnes už zčásti archaický. Jeho význam je tu definován jako [120]„výchova, vychovatelské umění“. Slovník Vášův-Trávníčkův heslo pedagogie vůbec neuvádí.

Zajímavě vykládá o tomto slově Jos. Hendrich (Úvod do obecné pedagogiky, 1935, str. 7n.). Někteří autoři ve snaze odlišit terminologicky theorii výchovy od výchovné praxe užívali výrazu pedagogika (pro theorii) a pedagogie (pro praxi), tak na př. Fr. Krejčí nebo J. Durdík. V pozdější době byla tendence nahradit vůbec termín pedagogika výrazem pedagogie (patrně vlivem francouzštiny (pédagogie) a angličtiny (pedagogy) a z nechuti k německému Paedagogik. Hendrich správně tento neodůvodněný pokus odmítá, a jak o tom svědčí naše slovníky, odborný jazyk zůstal při ustáleném termínu pedagogika. Rovněž v ruštině (podle slovníku Ušakovova) se užívá výrazu pedagogika pro „nauku o metodách výchovy a vyučování“, kdežto pedagogija je tu výrazem knižním („výchova a vyučování dětí“). Byl tedy výraz pedagogie ve slovníku současné češtiny celkem významově „neobsazen“ a k disposici novým výrazovým potřebám.

Proto bylo asi toto slovo zvoleno k označení studia na nové pedagogické fakultě. Místo „studuje na lékařské fakultě“ říkáme „studuje medicinu (lékařství)“, místo „na filosofické fakultě“ — „studuje filosofii“ atp. Se vznikem nové fakulty objevila se potřeba vhodného hovorového označení i pro tento obor. Ve prospěch výrazu pedagogie mluví tedy i to, že se svým tvarem (zakončením) dobře zařazuje do skupiny výrazů příbuzných (filosofie, theologie). Druhý možný název, pedagogika, by měl jednu velkou nevýhodu, neboť značí především nauku o výchově, tedy jen jeden z předmětů, jež se na fakultě přednášejí. (Tuto nevýhodu má ovšem i vžitý výraz filosofie, takže spojení „studuje filosofii“ může mít dva různé významy; oba zaznamenává Příruční slovník, nikoli však slovník Vášův-Trávníčkův.) Můžeme tedy říci, že oživení termínu pedagogie v novém významu je zcela vhodné, neboť není v dnešním jazyce homonymní a je tvarově úkonný. (Ve studentském slangu žije ovšem také výraz pajda, známý již z bývalých učitelských ústavů.)

Naše řeč, volume 33 (1949), issue 5-6, pp. 119-120

Previous Dš (= František Daneš): Aktuárský

Next Sdělení redakce