Časopis Naše řeč
en cz

Spořilov

[Answers]

(pdf)

-

(F. L.) Příponou -ov se tvořila místní jména od jmen držitelů, jak o tom NŘ. vykládala už mnohokrát. Ten způsob se udržel až po naše časy, leda s tím rozdílem, že místo vlastnictví bývá tu i důvod jiný, na př. památka, úcta anebo podobný vztah k osobě, po níž se místo nazývá; tak vznikla v naší době jména jako Klárov na označení té části Prahy, kde stojí Klárův ústav, Adolfov na počest Adolfa Švarcenberka, Trnkov po ministru Trnkovi, Albertov po dr. Albertovi atd. Až se tedy po letech zapomene, jak dnešní Spořilov vznikl, budou se příští generace, které snad budou znáti svůj jazyk už lépe než generace dnešní, domnívati vším právem, že zakladatelem Spořilova byl nějaký pan Spořil, tuze bohatý pán, který mohl vystavěti celou pěknou osadu. Ale tato vilová čtvrt není vlastnictvím žádného pana Spořila, nýbrž má se státi majetkem drobných spořilů, kteří si na takový úhledný domeček, jaký jim chce postavit Vinohradská spořitelna, našetří. Místní jména, u nichž důvodem pojmenování byla nějaká taková vlastnost, jakou vyjadřujeme na př. slovem spořil, tvořila se v našem jazyce jinak, t. j. za název dědiny se bralo jméno obyvatel pův. v 1. pádě množ., později (jako Štítaři — Štítary) ve 4. pádě; na př. lidé, kteří těžili, t. j. vzdělávali půdu, dali jméno obci, která dnes sluje Ťažaly n. Tažaly (u Olomouce), a podobně vznikla jména Netušily, Nesvačily, Roztyly (= ztloustli), Zalezly, stč. Neosv’tly (= Nusle) a j. Kdyby tedy ve jméně příští osady, kterou buduje Vinohradská spořitelna, mělo býti pamatováno na její skutečné zakladatele, vlastníky a obyvatele, měla by se jmenovati podle toho, jak naši předkové takováto jména tvořili, vlastně Spořily. Předlohu i skloňovací vzor mělo by toto jméno v nejbližším svém sousedství, ve jméně Roztyly. Spořily by byl tedy tvar s jazykového stanoviska nejsprávnější; a proto nepochybujeme, že se tak rodící se obec jmenovati nebude.

Naše řeč, volume 10 (1926), issue 4, p. 127

Previous Převaditi, převážeti (převazeti)

Next Šestadvacet