Časopis Naše řeč
en cz

Helekati

[Answers]

(pdf)

-

(8, 80) P. uč. Jos. Šabata nám píše z Kopidlna, že tam užívají slova helíkat (ze staršího helékati se zdlouženou samohl.) ve smyslu »křičeti«. (Co na mne helíkáš? Helíká na mne jako na pacholka a p.). Také tam říkají »míti na halá«, t. na spěch (kam máš zas na halá?); v tom vězí zakuklené volání alá, vybízející do spěchu. Z jiných poznámek vybíráme rčení »to je zdařenka (náhoda), když tam někdo jede«, podezdřelý, pobříslo m. podezřelý, povříslo, lamprdón (7, 307), to je 1. (= ko[287]medie, ve smyslu zlehčujícím). »Běhá jako s kukulandou«, asi jako »s keserem«, pln spěchu a chtivosti; slovo to jistě patří k slovům, jaká občas vznikají dosti libovolně a o nichž obyčejně neví ani jejich původce, jak mu přišla na jazyk (koncovka -nda jako v slovech, o nichž jsme mluvili na př. 6, 250, kukul- snad má základ v dětských slovech znamenajících koulení, jako kukululúč a p.).

Naše řeč, volume 8 (1924), issue 9, pp. 286-287

Previous E. (= Václav Ertl): O původu jména Žižka

Next Hrůzlivý