Junda

[Hovorna]

(pdf)

-

(A. Č.) Asi z něm. Jux (v kterém zase vězí lat. jocus »žert«) příponou -nda, o níž v 6, 88; pod. m. j. flanda (flaška), banda (bandaska, báně, baňka), dupanda (dupárna, sprostá tančírna), vojanda, fešanda, dětské klouzanda, houpanda (m. -ačka), finda (fizule, bob z něm. Fasole, Faseole, což zase z lat. phaseolus) a mn. j.

Naše řeč, ročník 6 (1922), číslo 8, s. 250

Předchozí Jmín

Následující Václav Ertl: Kalenice