Časopis Naše řeč
en cz

Ano — hano a j.

[Hovorna]

(pdf)

-

(V, 145, 155) Z listu p. Ant. Šrámka, stav. techn. v Král. Poli, vybíráme tyto poznámky: Tvar hano (= ano) s o ztemnělým, přecházejícím do u, žije v původních nář. horáckých na Letovicku, Boskovsku, Kunštátsku a táhne se na j. a vých. až na kraj Hané k Plumlovu. Také žije v nářečí před Tišnovem a v Komíně, Bystrci, Inačovicích a Rozdrojovicích u Brna. Toto nář. (posud málo prozkoumané) lpí houževnatě na tvarech s u za spisovné o a má také hanu. Zkráceného han na Letovicku a Tišnovsku není, vždy jen hano, hanu (anebo zdůrazněné no hano, no hanu, zvláště při rozk. zp.). Předsuté h je zde u mnoha slov, počínajících se samohláskou, na př. habe, hotiká [288]hóprkem, homět (aby, utíká úprkem, umět; homěli = uměli i uměly na Letovicku, kdežto na Tišnovsku homěli = uměli). Místo ať si se tu říká hace, zř. ať se. — Pádem ve větě přít. nebo v min. naznačuje děj náhlý, neočekávaný, asi jako spis. v tom okamžiku, právě teď, právě tehdy, na př.: Pádem vlak jede, utíkej! Pádem tam byl pomluvač přítomen. Ve výrazech místních se tak u nás neříká, říká se na př. zrovna (akorát) na kraju. — Tvary častijác, rychlijác, čerstvijác a pod. jsou i zde rozšířeny. — Čím dál hůř jest i zde (v horáčtině i v nář. podružných, maloměstských) docela obyčejné všude, kde »čím dál« je skutečnou výslovností jediné slovo s významem »pořád, furt«. »Pořád horší« a pod. se říká na sz. od Brna méně často.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 9, s. 287-288

Předchozí E. (= Václav Ertl): Zákon ze dne 12. srpna 1921 o všeobecné dani z obratu a z pracovních výkonů a o dani přepychové. Č. 321 Sbírky zák. a nařízení

Následující Křticí

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1