Úvodní slovo redakce

Kamila Smejkalová, Hana Mžourková, Jakub Sláma, Ivana Svobodová

[Editor's notice]

(pdf)

Editors' foreword

S novým ročníkem dochází ve složení redakce Naší řeči k výrazné změně. Z redakce odcházejí Martin Beneš, Ondřej Dufek, Michal Hořejší a Martina Rybová; zůstává jen redaktor Jakub Sláma a do redakce se vrací Ivana Svobodová. Do funkce vedoucí redaktorky nastupuje Kamila Smejkalová a na pozici výkonné redaktorky Hana Mžourková. Rádi bychom odcházející redakci poděkovali za její čtyřleté úspěšné působení. O jejím dobrém díle svědčí mimo jiné to, že plynule navázala na práci svých předchůdců, k jejichž představě o směřování Naší řeči se hlásila. Zároveň se za tuto dobu podařilo posunout úroveň Naší řeči opět trochu výš. Nejde jen o zkvalitňování redakční práce, které je spíše interního charakteru, současně je však nedílnou součástí výsledné podoby každého jednotlivého čísla, ale také o důležité počiny, které jsou na první pohled viditelné i pro čtenáře. Mezi významné výsledky Naší řeči lze jistě počítat např. vydání několika úspěšných monotematických čísel, dále skutečnost, že vedle česky psaných textů začaly být postupně publikovány i některé články v anglickém jazyce, a to zejména ty, které se věnovaly širším, obecnělingvistickým tématům. Zároveň se redakci podařilo zahájit spolupráci s Českými centry, která může zvýšit dosah Naší řeči.

Nová redakce chce na tuto činnost navázat a stejně jako ta předchozí se hlásí ke čtyřem hlavním bodům směřování, které popsala redakce časopisu před třinácti lety (Pravdová – Chromý – Dřímal, 2009): 1. Naše řeč by měla „vědecky uchopovat současný stav českého jazyka a jeho vývojové tendence, a to ve všech jeho rovinách“. 2. Uveřejněné texty by měly seznamovat čtenáře s novými lingvistickými směry a přístupy, ať v rovině obsahové, či metodologické. 3. Považujeme za klíčové i nadále se zabývat teoretickými i praktickými problémy jazykové kultury, sociolingvistiky, jazykového plánování a souvisejících oblastí, protože Naše řeč je v českém prostředí jediný vědecký časopis, který se těmto tématům soustavně věnuje. 4. Jako takový slouží a i nadále by měl sloužit také jako otevřený prostor pro diskuse a polemiky jednak o konkrétních lingvistických problémech, jednak o celkovém směřování českého lingvistického bádání.

Vedle koncepčního charakteru chceme rovněž zachovat osvědčenou základní strukturu jednotlivých čísel: těžiště čísla budou i nadále tvořit vědecké články, ve kterých by se měly objevovat jak materiálové studie, tak texty zaměřené více teoreticky. Ty budou doplňovány recenzemi zajímavých publikací a zprávami o důležitých událostech v lingvistické oblasti, vítány budou i zprávy, které přesahují hranice oboru a propojují lingvistiku s dalšími příbuznými disciplínami. V Naší řeči se bude pochopitelně rovněž nadále objevovat tradiční rubrika Drobnosti s kratšími texty věnujícími se jednotlivostem českého jazyka a rubrika Z jazykové poradny, v níž jsou pravidelně zveřejňovány odpovědi na lingvisticky zajímavé jazykové dotazy zasílané laickou veřejností jazykové poradně. Stejně jako v předchozích letech budou standardní vydání časopisu doplňována občasnými monotematickými čísly. V případě témat přesahujících bohemistickou oblast bude i nadále možné v Naší řeči publikovat texty i v anglickém jazyce, souběžně však jako zásadní koncepční prvek Naší řeči vnímáme její zaměření na češtinu jakožto mateřský jazyk, a proto budou její základ vždy tvořit počtem hojněji zastoupené česky psané texty.

V současnosti je Naše řeč na seznamu recenzovaných odborných časopisů. Kromě zachování tohoto stavu bude redakce pokračovat v úsilí o zařazení časopisu do databáze Scopus. Jako další důležitý cíl, který reaguje na potřeby současného čtenáře – lingvisty a po němž lingvistická veřejnost opakovaně volá, vnímáme otevřený přístup k lingvistickému poznání, jež Naše řeč pomáhá pěstovat a obohacovat. Prostřednictvím webového archivu jsou dnes čtenářům volně k dispozici všechny texty starší pěti let, tento stav však nemůže být vnímán jako uspokojivý, a proto se nová redakce bude snažit, aby měli v budoucnu potenciální čtenáři volný přístup ke všem článkům, které v Naší řeči vyjdou.

Všechny vytčené zásady i plánované cíle vnímáme na počátku našeho redakčního působení jako zásadní a zavazující. V neposlední řadě pociťujeme jako potřebné zdůraznit, že za neméně důležité považujeme, aby Naše řeč svým zaměřením vhodně doplňovala paletu odborných lingvistických časopisů, které Ústav pro jazyk český vydává a které nahlížejí na jazyk a lingvistiku z různých úhlů a různou perspektivou.

Svých funkcí se ujímáme s vědomím, že nám byl svěřen časopis, který v českém prostředí vychází již více než století a který má v domácím prostředí i za hranicemi Česka dobré jméno a od něhož je očekáván kvalitní přínos do diskuse o bohemistických i šířeji pojatých tématech. Doufáme, že působení nové redakce bude časopisu Naše řeč ku prospěchu, že se časopis i nadále bude rozvíjet pozitivním směrem v souladu s vytyčenou koncepcí a s respektem k lingvistickým osobnostem, které jej v průběhu jeho existence utvářely. Zároveň věříme, že díky obsahové kvalitě i snazšímu přístupu k textům bude počet čtenářů Naší řeči vzrůstat a že Naše řeč bude tak jako dosud vnímána v první řadě jako přední bohemistický časopis, který publikuje kvalitní vědecké texty.

Naše řeč
Ústav pro jazyk český AV ČR
Letenská 4, 118 51 Praha 1
naserec@ujc.cas.cz

Naše řeč, volume 105 (2022), issue 1

Previous Z jazykové poradny

Next Richard Straberger: Kameno(-)cihlový, nebo kamenno(-)cihlový dům? (Polemický a mezijazykový pohled)