Z jazykové poradny

[From our counselling center]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

Dotaz
Je možné do odborné literatury věnované saunám a saunování zavést nový odborný termín saunola, resp. saula? Jedná se o zkratkové slovo vytvořené ze spojení saunová lázeň.

Odpověď
Výrazy saunola i saula jsou utvořeny systémově. Zásadám tvoření zkratkových slov vyhovuje i zkrácení samohlásky á v druhé části složeniny, vycházející ze slova lázeň – srov. analogické případy jako Sazka (sázková kancelář) či Setuza (Severočeské tukové závody). Neproblematická je i výsledná podoba zkratkového slova, které lze díky zakončení snadno přiřadit ke vzoru „žena“ a v textu patřičně ohýbat.
Potenciálně problematické však může být přijetí veřejností. Předpokládáme, že termín hodláte nejprve použít v nějaké své odborné publikaci, v níž bude čtenáři řádně představen. Je však třeba počítat s tím, že člověk, který publikaci nebude znát, výraz saunola či saula jen tak nerozklíčuje. S přihlédnutím k tomu považujeme za vhodnější výraz saunola, z nějž se dá snadněji rekonstruovat alespoň první část původního spojení, respektive přinejmenším odhalit vztah k sauně a saunování. Co se týče druhé části složeniny, obáváme se, že pro nezasvěcenou osobu bude téměř nemožné v ní odhalit základ slova lázeň. Má-li se tedy výraz saunola prosadit, bude v každém případě nutné zajistit patřičnou osvětu a propagaci.

Dotaz
Je možné ve větě Jsme sebe-vědomá, průmyslem respektovaná univerzita, úspěšně rozvíjející individuální odborné i osobnostní předpoklady budoucích absolventů zapsat slovo sebe-vědomá, jak je uvedeno, se spojovníkem? Tento zápis by měl vyjadřovat, že jsme si vědomi našich silných i slabých stránek, umíme se zamyslet a uvědomit si své nedokonalosti a pracovat s nimi, což podle našeho názoru zápis sebevědomá bez spojovníku dostatečně neodráží.

Odpověď
Ve výčtu funkcí spojovníku, které zmiňuje Internetová jazyková příručka, je uvedeno, že spojovník lze užít také při zdůraznění slovotvorné struktury slova, např. ve filozofických textech („Svět“ není možné myslet jakožto „věc“, kterou máme „před“ sebou jakožto „před-mět“, Možná tedy znamená ne-bytí převahu nevědomí nad vědomím atp.). Nahlédneme-li do Českého národního korpusu, zjistíme, že právě ve filozofických textech se lze se zápisem sebe-vědomý setkat (např. sebe-vědomé já musí komunikovat, Mezí humanismu je, že člověk si tu je sebe-vědom). Z toho je tedy zřejmé, že zápis sebe-vědomá užít lze, je však spojován s určitým typem textů. Mimo texty z odborného (filozofického, psychologického apod.) prostředí může působit příznakově.
Co se významu týče, daný zápis ponechává čtenáři jistou interpretační volnost. Zatímco výraz sebevědomý znamená ‚vědomý si vlastní hodnoty, důležitosti‘, příp. ‚projevující sebevědomí‘, u výrazu sebe-vědomý se více uplatňuje jeho slovotvorný význam: sebe-vědomý = ‚vědomý si sám sebe‘. Někteří čtenáři však nemusí být se zmíněnou funkcí spojovníku obeznámeni, existuje tedy nebezpečí, že budou daný zápis považovat za chybu.
Z výše uvedeného vyplývá, že bychom zápis sebe-vědomá se spojovníkem v textu o nových vizích školy nedoporučovali. Nemůžeme ho sice označit za chybný, zároveň však nelze vyloučit, že ho tak někteří čtenáři budou chápat. V daném textu (tj. mimo úžeji odborné filozofické, psychologické apod. pojednání) bude tento zápis pravděpodobně působit příznakově a mnoho čtenářů mu nejspíš nepřisoudí zamýšlený význam. V případě, že vašemu záměru neodpovídá ani význam slova sebevědomý, je nutné zvolit opis.

Text je on-line k dispozici v databázi CEEOL.

Naše řeč, volume 104 (2021), issue 5

Previous Petr Čornej: Vzpomínka na Radoslavu Kvapilovou Brabcovou

Next Kamila Smejkalová, Hana Mžourková, Jakub Sláma, Ivana Svobodová: Úvodní slovo redakce