Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

Dotaz:

Během kompozice dopisu pro České dráhy zjevil se nám problém, se kterým jsme nebyli s to hnouti. Uvažujme číslo sestávající z více číslic zapsané v předem dané číselné soustavě. Tápeme v tom, jak jej správně čísti. Prostou úvahou jsme došli k několika možnostem.

V prvé řadě lze číslo číst vždy stejně bez ohledu na číselnou soustavu. Tedy šestnáctkové číslo 10 čteme „šestnáct“, podobně jako desítkové 16. Druhá varianta nabízí zobecnit způsob čtení čísel v desítkové soustavě na soustavy vyšší. Tedy pokud je číslo zapsáno pouze desítkovými číslicemi, čte se stejně, jako by bylo v desítkové soustavě, bez ohledu na soustavu skutečnou. Pokud obsahuje i jiné číslice, způsob čtení se přirozeně zobecní. Například 1A čteme „ánáct“, A1 čteme „ádesát jedna“ atd. Nakonec jsme nechali možnost čtení cifer jednotlivě, tj. 10 čteme „jedna nula“.

Velice by nás zajímal Váš názor na tuto problematiku a byli bychom nesmírně šťastni, kdybyste k ní zaujali závazné stanovisko.

 

Odpověď:

Věříme, že České dráhy stále ještě užívají pro zapisování čísel vlaků pouze desítkovou soustavu, tedy soustavu, s jejímž čtením a porozuměním nevznikají potíže. Uslyšíte-li v hlášení nádražního rozhlasu, že (například) osobní vlak osmdesát osm čtyřicet jedna ve směru z Berouna do Prahy přijede na třetí kolej (což, jak známo, je obvyklý způsob hlášení údajů o vlacích), jde stále o čtyřmístné číslo osm tisíc osm set čtyřicet jedna (na informačních tabulích se píše bez mezer), ale užité ve významu identifikačního kódu vlaku, a to ve tvaru stručnějším, a tudíž vhodnějším pro běžnou komunikaci v dané situaci.

Pokud by spolu komunikovali odborníci v nějakém oboru (nemusí jít samozřejmě o komunikaci týkající se železniční dopravy) v jiné než desítkové soustavě, musela by být informace o takové soustavě – jak sami píšete – předem dána. Známost číselné soustavy pro účastníky komunikace je třeba považovat za nezbytný, závazný předpoklad úspěšné komunikace.

Přečteme-li šestnáctkové číslo 10 jako „šestnáct“ (historicky: šest-na(d)-deset), používáme jazyka dekadické číselné soustavy – a hexadecimální číslo tím převádíme na dekadické. Nejde tedy o pouhé „čtení“, ale současně o převedení z jedné číselné soustavy do jiné (což ovšem nemusí být úloha triviální pro vícemístná hexadecimální čísla). Pouhé „přečtení“ hexadecimálního čísla bez převedení na číslo dekadické čeština neumožňuje, protože pro takové přečtení nemáme v češtině k dispozici jazykový nástroj, tj. nemáme šestnáctkové názvy čísel (a není nám znám žádný jazyk, v němž by takové názvy existovaly). Podobně také „čtení“ s použitím výrazů končících na -náct a -desát implikuje už přechod do desítkové soustavy. Pouhé „čtení“ při zachování hexadecimálního významu čísla představuje podle našeho názoru možnost, kterou uvádíte jako poslední, tj. čtení cifer jednotlivě, tj. 10H čteme „jedna – nula – hexadecimální“.

Dohodnou-li se účastníci komunikace na speciálním způsobu vyjadřování, tj. například na tom, že budou „číslo číst vždy stejně bez ohledu na číselnou soustavu“, jak se o tom zmiňujete, jde pak o slang pro případ konkrétní úlohy, uplatnitelný omezeně.

Naše řeč, ročník 100 (2017), číslo 3, s. 192

Předchozí Martina Ireinová: Šmakuláda

Následující Ondřej Koupil, Veronika Štěpánová: Naše řeč v roce 1817

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1