Kruh přátel českého jazyka v akademickém roce 2014/2015

Robert Adam, Milan Harvalík, Ondřej Koupil, Petr Nejedlý, Irena Vaňková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

The Circle of Friends of the Czech Language during the academic year 2014/2015

This article is a report on the talks in The Circle of the Friends of the Czech Language in the academic year 2014/2015.

Podzimní přednáškový běh Kruhu přátel českého jazyka začal tentokrát až 29. 10. 2014, a to přednáškou Martina Proška a Petra Kaderky (Praha) na téma Angličtina v České republice: pohled lingvistů z akademického pracoviště. Autoři účastníkům nejprve přiblížili postavení angličtiny v českém školství a v oblasti vědy a poté prezentovali výsledky svého výzkumu postojů akademických lingvistů k angličtině jako lingvě france. O týden později předstoupil před publikum Kruhu Pavel Novotný (Liberec) s přednáškou o rozhlasových hrách J. Hiršala a B. Grögerové. Ve svém energickém vystoupení zasadil experimentální stereofonní rozhlasovou tvorbu významné autorské dvojice do kontextu poválečné auditivní literatury a německého žánru Neues Hörspiel a tři hry, jejichž scénáře Hiršal s Grögerovou napsali na přelomu 60. a 70. let pro nahrání v Německu, analyzoval a interpretoval. Publikum mělo možnost vyslechnout si zvukové ukázky z těchto her. 12. 11. představila Marta Šimečková (Brno) jazykový materiál z doby střední. V přednášce O protetickém v v diachronním pohledu zdůraznila faktory, které mají vliv na uplatnění tohoto jevu, popř. na míru jeho lexikalizovanosti u konkrétního slova (např. slovnědruhovou příslušnost, stavbu slova, jeho sémantiku, žánrovou a obsahovou charakteristiku textu apod.). 19. 11. promluvily Hana Bednářová a Irena Vaňková (Praha) na téma Internetové memy a utváření stereotypu (Opráski sčeskí historje). Nastíněna byla obecná podstata pojmu mem i historie jeho zkoumání a dále byla řeč o specifice internetových memů, zejm. v českém prostředí. Pozornost se pak soustředila na fenomén Opráski sčeskí historje. Po zasazení do „postmoderního“ kontextu byl komiks interpretován z hlediska pojmového mísení (tzv. blendů) a poté i z hlediska rekonceptualizace stereotypů souvisejících s národními dějinami. Pavel Sojka (Praha) o týden později v přednášce Spisovnost v mluvených projevech žáků na 2. stupni základních škol v Praze a středních Čechách shrnul pozoruhodné výsledky svého výzkumu, který se týkal morfologické variantnosti výrazů v žákovských projevech. Konkurenci prvků spisovného a obecněčeského tvarosloví v řeči žáků zkoumal na jazykovém materiálu z korpusu SCHOLA 2010. Publikum v delší diskusi zjevně ocenilo, že přednášející věnoval pozornost i obecnějším aspektům kultury mluve[50]ného projevu v dnešní české škole (např. též spisovnosti v projevu učitelů). Přednáška Jiřího Homoláče (Praha) O administrativním stylu, proslovená 3. 12., dala nahlédnout do příprav nové kolektivní publikace věnované české stylistice. Po přehledu různých koncepcí administrativního stylu podal přednášející – s mnoha autentickými příklady – charakteristiku textů z oblasti institucionální komunikace. I následující přednáška Petra Mareše (Praha) 10. 12. byla věnována stylu – a také v kontextu vznikající kolektivní stylistické monografie. Práce na ní přináší potřebu nového pohledu na tradici české stylistiky – pod názvem Styl v pojetí pražské strukturální lingvistiky. PLK jako východisko českých stylistických výzkumů se tedy přednášející zaměřil na vývoj chápání stylu u vůdčích představitelů Pražského lingvistického kroužku (B. Havránka, V. Mathesia); zmínil však i jiná, alternativní pojetí (např. úvahy J. M. Kořínka). Naznačil pak vývojovou linii od těchto koncepcí k novějším stylistickým teoriím. 17. 12. byly v Kruhu představeny následující nové edice České knižnice: Básně Konstantina Biebla, první necenzurovaná kritická edice básnického díla tohoto autora (představil je editor svazku Jiří Holý), Vznešenost přírody M. Z. Poláka (editor Robert Ibrahim ho ve svém zaujatém vystoupení prohlásil za největšího českého básníka), vydaná spolu s reedicí autorovy Cesty do Itálie, a připravované vydání Durychova Bloudění (Martin Valášek se soustředil na historii vydávání textu a textové změny).

25. 2. 2015 otevřel jarní běh Pavel Pečený (Praha). Ve své informačně nabité a přístupnou formou pronesené přednášce objektivně popsal systém zkoušek pro účely migrace a integrace v ČR, tzn. zkoušku z češtiny pro získání trvalého pobytu a zkoušky z češtiny a z českých reálií pro získání státního občanství, a to z hlediska legislativního, obsahového, procedurálního i statistického. 4. 3. představili Vojtěch Diatka a Michal Láznička (Praha) Českou lingvistickou olympiádu, poměrně čerstvou součást soutěží určených středoškolákům. Původně vznikla „zdola“, totiž z iniciativy studentů jazykovědy na MFF UK a FF UK; těmito fakultami je také dnes organizačně i odborně zaštiťována. Soutěžní úkoly se zaměřují na schopnost účastníků identifikovat strukturu zkoumaného jazyka pomocí analytických a kombinatorických postupů; aby byla zajištěna objektivita soutěže, tuto schopnost soutěžící prokazují na materiálu vzatém z okrajových, často exotických (tj. „neznámých“) jazyků. Na rozdíl od známější Olympiády v českém jazyce je tato soutěž navázána na síť mezinárodních olympiád, a vítězové národního kola se proto účastní kola mezinárodního. 11. 3. informoval Jiří Rejzek (Praha) o připraveném druhém vydání svého Českého etymologického slovníku. Uvedl typy změn, které ve slovníku provedl (zejména doplnil údaje o nejstarším výskytu slova a rekonstruované indoevropské kořeny slov převedl do podoby odpovídající laryngální teorii), a představil některá nová či výrazně přepracovaná hesla. 18. 3. seznámil Jaroslav David (Ostrava) přítomné se svým výzkumem živé toponymie jako součásti kulturní paměti, a to na příkladě města Mostu. Přednáška se jmenovala Starý Most zmizí – dobudujeme Most nový (Zánik a přesun města pohledem toponomastika) a autor v ní mj. ukázal, které nestandardizované pomístní názvy Mostečané používají a také že řada chrématonym byla ze starého Mostu přenesena na jiné objekty ve městě přestěhovaném. 25. 3. přišel do kruhu Petr Janeček (Praha) a během přednášky Fáma mezi folklorním žánrem a sociální komunikací dal nahlédnout nejen do dějin fenoménu fámy (domněnky, zvěsti, pověsti), stručné a neoficiální verbální informace neformálně šířené ve veřejném prostoru, ale i do dějin bádání o podobných jevech od poloviny 20. století. V Kruhu tak znovu padlo i jméno literárního historika Karla Krejčího (1904–1979) a dále folkloristů Jaromíra Jecha, Oldřicha Sirovátky, Bohuslava Beneše a jejich žáků a následovníků. Projekcí zvukového plánu češtiny do angličtiny jakožto cizího jazyka se zabýval 1. 4. Jan Volín (Praha). [51]Poukázal zejména na četné jevy segmentální, přízvukové i melodické, v nichž se česká angličtina liší jak od angličtiny rodilých mluvčích, tak od češtiny, a povšiml si i sociofonetických charakteristik „cizineckého přízvuku“. 8. 4. proslovil Petr Nejedlý (Praha) přednášku na téma Vulgarismy a co s nimi. Ukázal tuto v různém ohledu zajímavou skupinu výrazů jako specifický lexikální subsystém. Soustředil se na klasifikaci vulgarismů, na sémantické okruhy jejich původu i oblasti fungování, na genezi vulgarismu („proces vulgarizace“) i na různé funkce vulgarismů v dorozumívání. Pozornost věnoval mnohostrannému využití vulgarismů v běžné komunikaci i v uměleckém textu. V přednášce i následné diskusi se tematizovaly problémy spojené s tabuovostí, s růzností postojů uživatelů jazyka k vulgarismům (a s jejími psychologickými a psychosociálními aspekty), s tím, jak se „pociťování“ vulgárnosti v komunikaci generačně proměňuje, s politickou korektností aj. Novou etapu v bádání o verši představil 15. 4. i za nemocného Roberta Kolára Petr Plecháč (Praha). Vystoupení bylo zaměřeno na prezentaci Korpusu českého verše, lemmatizovaného, foneticky, morfologicky, metricky a stroficky anotovaného korpusu obsahujícího 1 689 básnických sbírek české poezie 19. a počátku 20. století (78 391 básní, 2 664 989 veršů a 14 592 037 slov). Referující posluchače seznámil s nástroji, které umožňují s korpusem pracovat, především s Databází českých meter, zpřístupňující metrický a strofický popis textů, Gunstickem, vyhledávajícím rýmové shody, Hexem, vyhledávajícím klíčová slova, a Eufonometrem, vypočítávajícím eufonický koeficient libovolného textu, a ukázal, jak lze jednotlivé aplikace využít a jaký mají přínos pro současnou teorii verše, literární teorii (poetiku) a filologii obecně. 22. 4. publikum Kruhu nahlédlo do ediční práce Barbory Chybové v její přednášce K edici básnických překladů Antonína Brouska. Překladatelské dílo tohoto básníka – osmdesát básní F. Hölderlina, ale i poezie M. P. Heina, P. Celana, K. Kavafise aj. – je jako celek dosud neznámé. Brousek tyto autory představoval české veřejnosti v průběhu 60. let 20. století na stránkách kulturních časopisů i ve výborech poezie. Edice má Brouskovy překlady představit v kontextu jeho portrétních studií k jednotlivým básníkům. Přednášející poukázala i na některé ediční problémy vydávaných textů (např. na jejich interpunkční a pravopisné zvláštnosti). Přednáška Magdaleny Kroupové (Praha) 29. 4. byla věnována neosémantizaci internacionalismů v západoslovanských jazycích. Autorka v ní ukázala řadu příkladů sémantického kalkování z angličtiny v češtině, slovenštině a polštině a došla k závěru, že paralelní realizace sémantického kalkování ve všech třech jazycích výrazně převládají nad rozdíly. Posledního vystoupení letního běhu se 6. 5. 2015 ujala Michaela Lišková (Praha). V přednášce Neologismus v teoretické, mediální a naivní perspektivě konfrontovala dosavadní odborné přístupy k neologismům (a neologii) s laickým pohledem a pohledem novinářů. Prezentovány byly jednak výsledky analýzy celospolečenských médií (z let 2000–2014), které poukázaly k různým kontextům (a eo ipso aspektům) mimoodborného užívání výrazu neologismus, jednak závěry pilotního dotazníkového šetření z roku 2015. Předvedena byla široká škála postojů k neologismům; respondenti (z řad studentů humanitních i technických věd) také obohatili badatelčinu databázi (i závěrečnou přednášku KPČJ) o četné výrazy, jež uvedli jako příklady neologismů.

Kruh přátel českého jazyka, Filozofická fakulta UK
nám. Jana Palacha 2, 116 38 Praha 1
robert.adam@ff.cuni.cz

Naše řeč, ročník 99 (2016), číslo 1, s. 49-51

Předchozí Kristýna Tesařová: Neklasický průvodce klasickým věděním o jazykové interakci

Následující Jan Volín: Kolik řeči je vlastně v řeči