Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of Academy of Sciences of the Czech Republic on the question whether there should or should not be a comma in the title of book named after a climbing path "Sbohem(,) sedmikrásky" [Goodbye(,) daisies].

Dotaz:

Rádi bychom požádali o pomoc v otázce užití interpunkční čárky v názvu připravované knihy „Sbohem(,) sedmikrásky“. Název je odvozen od lezecké cesty vytvořené v osmdesátých letech v Moravském krasu. Na lezecké průvodce se bohužel v pravopisné otázce nemůžeme zcela spoléhat, název se objevuje s čárkou i bez ní. Lze se opřít o nějaké lingvistické zdůvodnění?

 

Odpověď:

Odvození titulu z názvu lezecké cesty může mít dvojí charakter: přímé přejetí daného zeměpisného jména do názvu knihy (pokud kniha pojednává např. přímo o dané cestě) nebo přejetí nepřímé (formou aluze na danou lezeckou cestu ap.). V prvním případě doporučujeme držet se zažitého úzu, pokud takový existuje (tj. respektovat, v jaké podobě se dané zeměpisné jméno obvykle objevuje, případně která pravopisná varianta převažuje). V případě druhém je třeba postupovat podle interpunkčních zásad, jak je popisují Pravidla českého pravopisu. Tento druhý postup doporučujeme i tehdy, pokud sice jde o přímé přejetí zeměpisného jména, ale pravopisná podoba názvu kolísá a ani jedna varianta nepřevažuje.

Pokud tedy vyjdeme z interpunkčních zásad, záleží na významu daného spojení. Díky užitému tvaru je v zásadě možné obojí řešení (s čárkou i bez ní), protože lze spojení z jazykového hlediska interpretovat dvěma způsoby, pokaždé s odlišným významem:

1. Jako spojení částice sbohem s 5. pádem množného čísla sedmikrásky – tedy vlastně ve významu oslovení [buďte] sbohem, sedmikrásky – v takovém případě čárku před oslovením vždy píšeme.

2. Jako spojení podstatného jména sbohem s 2. pádem jednotného čísla sedmikrásky, tedy ve významu sbohem [nějaké jedné] sedmikrásky (takové substantivizované sbohem máme doloženo v češtině nejvíce ve spojeních poslední sbohem ap.) – v takovém případě interpunkční čárku nepíšeme.

Rozdíl v obou možnostech tedy spočívá v tom, kdo komu dává sbohem – zda někdo sedmikráskám (řešení č. 1), nebo sedmikráska někomu (řešení č. 2). Z čistě jazykového hlediska jsou přijatelné oba výklady, a tudíž oba způsoby psaní. Záleží tedy na tom, v jakém smyslu se název Sbohem(,) sedmikrásky chápe a vykládá.

Naše řeč, ročník 98 (2015), číslo 4, s. 224

Předchozí Klára Dvořáková: Jak se píše wifi

Následující Josef Štěpán: Podmínky elipsy střední věty v podřadném souvětí