Selfie, selfies, selfíčko

Věra Dvořáčková

[Drobnosti]

(pdf)

Selfie, selfies, selfíčko

This article discusses the origin of the expression selfie and its use in Czech communication.

[*]V roce 2013 vyhlásil online slovník Oxford English Dictionary výraz selfie „slovem roku“. V témže roce proniklo selfie také do českých médií, kde se velmi rychle zabydlelo, a rozšířilo tak početné řady anglicismů v češtině. Cílem tohoto příspěvku je podrobit celosvětově rozšířený výraz selfie slovotvorné a sémantické analýze z hlediska jeho zapojení do české slovní zásoby. Materiálově jsem vycházela z vybraných dostupných jazykových korpusů (Český národní korpus, Slovenský národný korpus, Oxford English Corpus, British National Corpus, Corpus of Global Web-based English, Deutscher Wortschatz Universität Leipzig, Национальный корпус русского языка) a mediálních archivů (český Newton Media, německý Genios), příp. dalších internetových zdrojů.

Výraz selfie se v angličtině objevil nejpozději roku 2002 na australském internetovém foru ABC Online a v roce 2003 jej již zaregistroval také oxfordský jazykový korpus (Oxford English Corpus). Významnějšího rozšíření v anglickojazyčném prostředí se však slovo selfie dočkalo až v roce 2012, kdy bylo dokonce magazínem The Time zařazeno mezi 10 nejpopulárnějších slov roku (Steinmetz, 2012). Souviselo to především s tím, že některé technologie (zejména zabudovaný přední fotoaparát v mobilních telefonech) se staly široké veřejnosti běžně dostupnými (Loose, 2013).

V roce 2013 bylo již selfie v rámci pravidelných aktualizací online slovníku Oxford English Dictionary lexikograficky zpracováno jako „A photograph that one has taken of oneself, typically one taken with a smartphone or webcam and shared via social media“, tedy fotografie sebe sama pořízená sebou samým, zpravidla prostřednictvím chytrého telefonu nebo webové kamery, a sdílená na sociálních sítích.

Selfie je autoportrét, zachycený na fotografii; fotografický snímek, na němž je sám její autor. Různým způsobem ztvárněné autoportréty vznikaly odedávna a i ty, které jako první mají podobu fotografie, jsou relativně vzdáleného data: již v roce 1900 byl na trh uveden fotoaparát Kodak Brownie, jenž se vyjímal nejen svou cenovou dostupností, ale také jednoduchým ovládáním, které jeho majitelům umožňovalo spontánně zachytit i aktuální okamžik. Fotograf tak často zachytil sám sebe v zrcadle při nastavování fotoaparátu do správné polohy (Genzlinger, 2000). Současná éra sociálních sítí ovšem poskytuje možnost rychlého a jednoduchého sdílení pořízených snímků, což teprve ze selfie vytváří skutečný dobový fenomén. Zejména proto je důležitá i ta část výkladové definice, kde se hovoří o šíření vlastních fotografií přes sociální média.

Z hlediska slovotvorného je anglické podstatné jméno selfie derivátem slova self (já, sám) – bylo odvozeno příponou -ie, která je variantní k sufixu -y. Pravopisná podoba selfy se však (celosvětově) vyskytuje jen zřídka. Autoři webového portálu oxforddictionaries.com [217]to na svém blogu vysvětlují jednak australským původem slova selfie, neboť australská angličtina má jistou oblibu ve slovech zakončených na -ie (barbie[1], firie[2], tinnie[3] apod.), jednak tím, že přípona -ie napomáhá vnímat pojmenovávanou skutečnost spíše jako roztomilou než narcistickou zábavu. „The use of the -ie suffix helps to turn an essentially narcissistic enterprise into something rather more endearing“.[4]

V českém jazyce funguje selfie jako výraz nesklonný. Je to dáno především tím, že čeština si jeho výslovnost nepřizpůsobila např. analogicky ke slovům fotografie, fantazie, historie, diplomacie apod., ale ponechala ji v její původní anglické podobě /selfí/. Na rozdíl od internacionalismů vystavěných na řeckém či latinském základu vstoupilo totiž selfie do české slovní zásoby jako anglicismus, a to v době, kdy pořizování tohoto typu snímku bylo již celosvětově oblíbenou zábavou a dané pojmenování bylo ve své původní pravopisné i výslovnostní podobě široce rozšířené (nejen) v anglofonních zemích. Své početné příznivce si nový trend (i se svým označením) získal i mezi českými rodilými mluvčími, zejména mezi mladšími generacemi, které výslovnostně neadaptované přejímky z angličtiny (jejíž znalost je mezi mladými lidmi rozšířenější) nepociťují tolik rušivě.

Zakončení /í/ výrazně znesnadňuje jakékoli případné přizpůsobení tohoto substantiva některému z českých deklinačních typů[5]. „Nesklonná zůstávají především jména přejatá se zakončením pro češtinu neobvyklým, které brání jejich zařazení do tvarové soustavy substantiv.“ (Petr a kol., 1986, s. 41). Svou slovnědruhovou povahu a gramatické významy vyjadřují pouze prostřednictvím syntagmatu (Mravinacová, 2005, s. 189–190). Výjimkou je však v případě selfie kategorie čísla, neboť do běžného úzu v češtině pronikla i anglická plurálová forma selfies, jež i v českojazyčných textech představuje podobu plurálu, např. „Ve svém smartphonu má zřejmě stovku dalších selfies.“

V souladu se skutečností, že cizí substantiva zakončená na dlouhé či krátké vokály (např. klišé, angažmá, šapitó, finále, ragby, tabu, čatní, smoothie /-í/) jsou rodem převážně neutra (Karlík – Nekula – Rusínová, 1996, s. 280), je i selfie /-í/ v češtině užíváno jako podstatné jméno příslušející ke střednímu rodu, avšak nikoli výlučně. Velmi často se lze setkat i s jeho použitím v rodě ženském, nejpravděpodobněji analogicky k výrazu fotografie, fotka. V mediálním archivu Newton Media lze vzhledem k nesklonnosti selfie mezi 870 výskyty selfie i selfies bezpečně určit jeho rod pouze ve 131 případech, z nichž však pouze 48 odpovídá rodu střednímu, kdežto 83 rodu ženskému. Převažující podoba ženského rodu však není vzhledem k vysokému počtu rodově nezařaditelných výskytů nikterak vypovídající.

Čeština jako flektivní jazyk přirozeně inklinuje k obcházení nesklonnosti, zvláště v neformálních projevech, a to se v případě selfie projevilo vznikem výrazu selfíčko, jež podle koncovky se zřejmou pravidelností přísluší deklinačnímu typu město. Přípona -íčko typická při odvozování zdrobnělých pojmenování zde však neslouží k vyjádření deminutivnosti. Naproti tomu dodává výrazu selfie (jenž je sám o sobě do jisté míry příznakový) na expresivitě, jež může být dle kontextu kladného či záporného charakteru.

Jak již bylo naznačeno, výraz selfie vešel do běžného užívání v různých světových jazycích teprve nedávno, s čímž koresponduje mj. [218]skutečnost, že řada světových korpusů národních jazyků (např. British National Corpus, Deutscher Wortschatz Universität Leipzig, Национальный корпус русского языка, stejně tak i Český národní korpus či Slovenský národný korpus) jej zatím nereflektuje. Naproti tomu korpusy a zejména mediální archivy, které je již postihují, dokladují jeho široké uplatnění. Corpus of Global Web-based English zahrnuje za roky 2012–2013 celkem 103 výskytů slova selfie.[6] Německý mediální archiv Genios zaznamenal první doklad selfie 3. 7. 2014 a od té doby[7] jich zahrnul již 17 584 v singulárové podobě (selfie) a 12 005 ve formě plurálové (selfies).

Český mediální archiv Newton Media selfie prvně zaregistroval 2. 9. 2013, přičemž dosud[8] postihl přesně 700 výskytů slova selfie, 170× selfies a 94× lemma selfíčko. Zatímco od září 2013 do února 2014 se selfie v českých médiích objevovalo poskrovnu[9], od března 2014 průměrný počet jeho výskytů výrazně stoupl a danou úroveň si stále udržuje[10]. Nejčastěji se výrazy selfie a selfíčko pojí se slovesy pořídit, (vy)fotit (si), (u)dělat (si), s adjektivy populární, hromadný, společný a často bývá také v pozici nesklonného postponovaného přívlastku k substantivům fanoušek, příznivec, odpůrce, fenomén, kultura, éra, móda apod., např. „Ženský tenisový tým si udělal na vyhlášení Sportovce roku populární selfie“, „Současný fenomén selfie je možné využít i v hotelovém marketingu.“, „Móda selfie se nevyhnula ani válečným konfliktům.“.

Mediální archiv Newton Media mj. dokazuje, že slovo selfie vystupuje v českém jazyce nejen jako substantivum, ale také jako adjektivum. Rovněž v tomto případě je nesklonné. Nejčastěji se objevuje ve spojení selfie fotka / selfie fotografie (46×), dále např. jako selfie snímek (11×), selfie mánie (5×), selfie portrét (3×), selfie kampaň (2×), selfie trend (1×), selfie maniak (1×), selfie spoušť (1×), selfie point (1×). Z uvedených příkladů vyplývá, že adjektivum selfie nabývá z lexikálního hlediska jednak obecně vztahového, jednak účelového významu (srov. Světlá, 2005, s. 103). V prvním případě je lze definovat jako ‚vztahující se k selfie, související se selfie‘ (selfie fotka, selfie snímek, selfie kampaň, selfie trend, selfie maniak), ve druhém případě jako ‚určený, vhodný k pořizování selfie‘ (selfie spoušť, selfie point).

Slovní spojení selfie mánie se vyskytuje také v podobě kompozita selfiemánie. Český mediální archiv zaznamenává obě podoby shodně 5×[11]. Lexikální význam těchto pravopisných variant lze charakterizovat jako ‚vášnivé, až chorobné zaujetí pro pořizování selfies‘.

Ruku v ruce se svým hojným rozšířením se výraz selfie stal v angličtině rovněž základem velmi produktivního způsobu tvoření slov, jež je dáno obměnou prvního písmene (příp. několika počátečních písmen) slova selfie. Z hlediska lexikální identifikace těchto neologismů jde o jeho vlastní hyponyma, jsou tak odvozovány názvy různých druhů selfie. Angličtina byla takto obohacena například o výrazy belfie (bottom selfie, tj. snímek vlastního pozadí), delfie (dual selfie, dog selfie, [219]dad selfie, tj. snímek dvou osob, snímek se psem, vlastní snímek někoho, kdo je otcem), felfie (family selfie, tj. rodinné selfie), helfie (hair selfie, tj. snímek svých vlasů, svého účesu), legsie (leg selfie, tj. snímek vlastních nohou), melfie (moustache selfie, male selfie, tj. snímek vlastního kníru, osoby mužského pohlaví), nelfie (nude selfie, snímek nahé osoby), pelfie (penis selfie, pussy selfie, tj. snímek vlastních genitálií), telfie (tummy selfie, tj. snímek vlastního břicha), velfie (video selfie), wefie (we-selfie, plural selfie, tj. snímek více osob, z nichž jedna je i autorem fotografie) atd. Uvedená pojmenování však do češtiny, alespoň prozatím, nepronikla, což může být dáno jak jejich neustáleností v původním jazyce, nejasnou čitelností významu, mnohovýznamovostí, tak nepotřebou uživatelů českého jazyka danou skutečnost jednoslovně (či vůbec) pojmenovávat.

Potenciál samotného slova selfie udržet se v české slovní zásobě je bezpochyby velký. Ať už z pohledu pojmenovávaného jevu, který se stal napříč společností velmi populární a jehož technologické zázemí umožnilo širokou oblibu vlastnoručně pořizovaných a na sociálních sítích sdílených fotografií, tak z pohledu dané lexikální jednotky, jež nemá v češtině jednoslovný ekvivalent, a dokonce ani významově ekvivalentní slovní spojení, které by danou skutečnost plnohodnotně vystihovalo. Ačkoli slovotvorná kreativita našeho národního jazyka nabídla synonymum v podobě okazionalismu samofotka, v silné konkurenci anglického výrazu neobstálo[12], což jen potvrzuje pevné ukotvení selfie v české slovní zásobě.

 

LITERATURA

ABC Online (2002) [online]. Cit. 2015-03-02. < http://www.abc.com >.

British National Corpus (2015) [online]. Cit. 2015-03-02. < http://www.natcorp.ox.ac.uk >.

Corpus of Global Web-based English (2015) [online]. Cit. 2015-03-02. < http://corpus.byu.edu/glowbe/ >.

Český národní korpus – SYN (2010–2013) [online]. Cit. 2015-03-02. < http://www.korpus.cz >.

Deutscher Wortschatz Universität Leipzig (2015) [online]. Cit. 2015-03-02. < http://wortschatz.uni-leipzig.de >.

Genios (2015) [online]. Cit. 2015-03-02. < www.genios.de >.

GENZLINGER, N. (2000): He Changed Photography And Transformed Society. The New York Times [online]. Cit. 2015-03-02. < http://www.nytimes.com/2000/05/22/arts/television-review-he-changed-photography-and-transformed-society.html >.

KARLÍK, P. – NEKULA, M. – RUSÍNOVÁ, Z. (1996): Příruční mluvnice češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny.

LOSSE, K. (2013): The Return of the Selfie. The New Yorker [online]. Cit. 2015-03-02. < http://www.newyorker.com/tech/elements/the-return-of-the-selfie >.

Mediasearch – Mediální archiv Newton Media (2015) [online]. Cit. 2014-03-02. < http://mediasearch.newtonmedia.cz >.

MRAVINACOVÁ, J. (2005): Přejímání cizích lexémů. In: O. Martincová a kol., Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, s. 187–211.

Национальный корпус русского языка (2015) [online]. Cit. 2015-03-02. < http://ruscorpora.ru >.

[220]Oxford Dictionaries. Language Matters. (2015) [online]. Cit. 2015-03-02. < http://www.oxforddictionaries.com >.

Oxford English Corpus (2015) [online]. Cit. 2015-03-02. < http://www.askoxford.com/oec >.

PETR, J. a kol. (1986): Mluvnice češtiny 2. Tvarosloví. Praha: Academia.

Slovenský národní korpus (2015) [online]. Cit. 2015-03-02. < http://korpus.juls.savba.sk >.

STEINMETZ, K. (2012): Top 10 Buzzwords. The Time [online]. Cit. 2015-03-02. < http://newsfeed.time.com/2012/12/04/top-10-news-lists/slide/selfie/ >.

SVĚTLÁ, J. (2005): Nová adjektivní pojmenování. In: O. Martincová a kol., Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, s. 99–118.

---

[*] Text vznikl v rámci dlouhodobého koncepčního rozvoje výzkumné organizace RVO 67985921.

[1] Hovorový výraz pro barbecue.

[2] Hovorový výraz pro hasiče (firefighter).

[3] Hovorový výraz pro plechovku piva (tin of beer).

[4] http://blog.oxforddictionaries.com/2013/11/word-of-the-year-2013-winner/

[5] Vzor stavení se ve vztahu k přejatým slovům s původním zakončením na /í/ nejeví jako vyhovující.

[6] Z tohoto počtu 80 výskytů pochází z australsko-anglických textů, 8 náleží k americké angličtině, 5 ke kanadské angličtině, 4 jsou z novozélandských anglických textů, 2 přísluší britské angličtině, 2 jihoafrické angličtině, po jednom případu se selfie vyskytlo v anglickojazyčných textech z Indie a Pákistánu.

[7] Stav k 2. 3. 2015.

[8] Stav k 2. 3. 2015.

[9] Září 2013 2×, říjen 2013 1×, listopad 2013 4×, prosinec 2013 9×, leden 2014 7×, únor 2014 3×.

[10] Březen 2014 30×, duben 2014 33×, květen 2014 53×, červen 2014 52×, červenec 2014 77×, srpen 2014 61×, září 2014 54×, říjen 2014 68×, listopad 2014 60×, prosinec 56×, leden 2015 77×, únor 2015 53×.

[11] Stav k 7. 6. 2015.

[12] Mediální archiv Newton Media zaznamenal v daném významu pouze jediný výskyt (týdeník Euro, 13. 1. 2014). Za zmínku nicméně stojí fakt, že již v roce 2007 se výraz samofotka 2× (v ČNK i v Newton Media) objevil ve významu prostého autoportrétu pořízeného fotoaparátem. ČNK zaznamenává k roku 2007 rovněž výraz samofotografování jako pořizování fotografií s vlastním portrétem.

Masarykův ústav a Archiv AV ČR
Gabčíkova 2362/10, 182 00 Praha 8
dvorackova@mua.cas.cz

Naše řeč, ročník 98 (2015), číslo 4, s. 216-220

Předchozí Zuzana Hlubinková: Nová knížka o slovenských příjmeních

Následující Klára Dvořáková: Jak se píše wifi