Časopis Naše řeč
en cz

Barva, červeňák či paprika? Lexikum užívané v drogovém prostředí

Lucie Radková, Jana Rausová

[Články]

(pdf)

Barva, červeňák or paprika? The lexis of drug use in Czech

The aim of this study is to explore a specific part of the Czech lexis – the lexical items used by individuals who have experience with drug use and abuse. The article attempts to offer an answer to the question of whether drug users, distributors and producers attempt to conceal the meaning of their communication due to the illegality of their activities. In order to gain a more specific insight into this general notion, the first part of the study explores the motivation of word-formation in two specific semantic fields – selected types of narcotic and psychoactive substances and production of one type of narcotic. The second part of the study then moves on to assess the answers to questions regarding the cryptic function of the language of drug users.

Key words: cryptic function, language of drug users, sociolect, sociolectism, word-formation motivation
Klíčová slova: kryptická funkce, mluva narkomanů, sociolekt, sociolektismus, slovotvorná motivace

[*]0 Východiska

Zamýšlíme-li se nad specifiky mluvy lidí, kteří z nejrůznějších důvodů užívají omamné a psychotropní látky, musíme především připomenout, že není jednoduché takovéto soubory výrazových prostředků souhrnně pojmenovat. Jedná se o argot, nebo o slang? Odpověď na tuto otázku není jednoznačná a ani odborná literatura české i zahraniční provenience zabývající se sociolekty není v tomto směru jednotná (srov. Klimeš, 1997; Jaklová, 1999; van Leeuwen-Turnovcová, 1993; Hubáček, 2002; Odaloš, 2005; Radková, 2012). V klasickém Oberpfalcerově pojetí argotu (1934), na jehož neaktuálnost však jazykovědci poukazují již více než třicet let, je tento druh sociolektu vnímán jako tajná mluva společenské spodiny, zatímco slang jako mluva lidí, které spojuje určitá zájmová činnost. Přičemž rozhodnout, kdy jde o „společný zájem“ a kdy o „mluvu (záměrně) tajnou“ není vždy snadné. V předkládaném textu proto pro označení příkladů tohoto lexika volíme nadřazený termín sociolektismy, tedy lexikální prostředky typické pro určitou sociální skupinu.

[12]Odlišujícím kritériem mezi jednotlivými typy sociolektů by mohla být právě kryptická funkce takového lexika. Východiskem při hledání odpovědi na otázku, zda skutečně sehrává kryptická funkce lexika v komunikaci uživatelů, distributorů a výrobců drog nějakou úlohu, se nám stanou výsledky výzkumu, který realizoval náš tříčlenný tým[1] v prostředí narkomanů na území České republiky.[2] První etapa našeho dotazníkového šetření, jejíž finální výstupy zde prezentujeme, probíhala od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2013 a zúčastnilo se jí celkem 200 respondentů – jedinců, kteří mají s užíváním a zneužíváním drog osobní zkušenosti.[3] Jednalo se především o klienty deseti K-center[4] a pacienty dvou psychiatrických léčeben pro drogové závislosti.[5] Samotný pětistránkový dotazník obsahoval deset sémantických okruhů[6] a dvě otázky, pomocí kterých jsme chtěli zjistit, zda příslušníci drogové subkultury usilují o zastření smyslu sdělovaného. Po vyřazení dotazníků, které nesplňovaly námi nastavené parametry,[7] jich bylo pro další zpracování využito 132.[8]

[13]V tomto článku představíme lexikum patřící do dvou rozdílných významových okruhů, do okruhu vybrané druhy omamných a psychotropních látek a výroba jednoho druhu narkotika. Uvedené sémantické okruhy nevolíme náhodně. Zatímco u výrazů z první tematické oblasti lze předpokládat, že mohou být známy i mimo okruh jedinců aktivně se pohybujících v drogovém prostředí, a to nejen např. skrze média, u výrazů souvisejících se samotnou výrobou drog tomu tak s největší pravděpodobností není. Při zjišťování neoficiálních výrazů pro vybrané druhy narkotik jsme se setkávali s aktivní spoluprací našich respondentů, díky níž se nám podařilo shromáždit značné množství jazykového materiálu. U druhého významového okruhu však nikoli. Není nutno dlouze vysvětlovat, že sběr výrazů spadajících do okruhu „výroba drog“ je daleko obtížnější. Během předvýzkumu, kdy jsme sestavovali dotazník s pomocí konzultantů majících s výrobou drog zkušenosti, i během samotného výzkumu jsme se často potýkali se značnou neochotou spolupracovat. Příčiny daného stavu jsou vcelku pochopitelné. Výroba drog je činnost nezákonná, dotazy na ni tedy mohly v respondentech vyvolat pocity ohrožení plynoucí z rizika jejich trestní odpovědnosti. Navíc je nutno brát v potaz také skutečnost, že většina narkomanů nemá se samotnou výrobou drog zkušenosti, je tedy také možné, že mnozí dotazovaní tuto část dotazníku nevyplnili jednoduše proto, že uvedené výrazy neznají.

Na základě výsledků předvýzkumu si dovolujeme vyslovit hypotézu, že za jistých okolností záměr utajit obsah výpovědi v mluvě narkomanů svou roli hraje, a to především tehdy, týkají-li se dotazy nezákonného počínání těchto osob (např. prodeje či výroby drog). Ve snaze doložit tento předpoklad proto zveřejníme v druhé části příspěvku také odpovědi na konkrétní otázky související s kryptickou funkcí mluvy narkomanů.

 

1 Prezentace jazykového materiálu

První tematická oblast, pojmenování pro vybrané druhy omamných a psychotropních látek,[9] je rozsáhlá a vyskytují se v ní bohaté synonymní řady, a to i v úzu jednotlivce. Jednotlivé shromážděné doklady prezentujeme dle jejich slovotvorné motivace, v dané skupině slov pak abecedně. Abychom zabránili uvedení okazionálně užitého slova, zmiňujeme zde pouze ta, která v rámci našeho terénního šetření překročila pětiprocentní frekvenci výskytu, tzn. že je do dotazníku uvedlo minimálně šest respondentů. Dodejme však, že následující příklady většinou tuto minimální hranici vysoce překračují.

[14]Pro potřebu našeho článku jsme názvy omamných a psychotropních látek rozdělili ve shodě s tím, jak je dělí odborníci na drogovou problematiku, do čtyř skupin, a to na stimulancia, opiody a opiáty, halucinogenní drogy a konopné drogy (srov. Kalina a kol., 2003; Havlíček, 2009).

Mezi stimulancia, drogy stimulující centrální nervovou soustavu, zvyšující psychomotorické tempo a bdělost, patří např. pervitin, kokain či extáze. Pro pervitin (metamfetamin) jsme během našeho výzkumu zaznamenali celou řadu pojmenování. Výrazy jsou nejčastěji motivovány běžným názvem tohoto narkotika – péčko, pedro, perník, péro, piko. Vzhledem ke skutečnosti, že se nelegálně vyrobený pervitin nejčastěji prodává v podobě bílého krystalického prášku, užívají se pro něj také výrazy bílé/bílý, párno (z romského parno ‚bílý‘) či peří. Co se týká neoficiálních pojmenování pro kokain (benzoylmetylekgonin), je u těchto názvů uplatněna stejná motivace jako v případě pervitinu, a to motivace běžným názvem tohoto narkotika – káčko, karel, kokáda, kokeš a koks, nebo jeho podobou a skupenstvím – sníh. Stimulující účinky má rovněž další droga, a to extáze (3,4-metylendioxy-N-metylamfetamin, také MDMA).[10] Pojmenování, která jsme pro tuto psychotropní látku během výzkumu zaznamenali, opět vycházejí buď z běžného názvu tohoto amfetaminu – éčko, extoška, nebo reflektují nejčastější podobu drogy (ta se podává perorálně ve formě tablet) – koláč, kolco, koule či kulatá.

Podobně se jeví tvoření sociolektismů pro drogy spadající mezi opiody a opiáty, tedy pro heroin a opium. Ty mají na rozdíl od dvou předešlých drog tlumivé účinky. Heroin (diacetylmorfin) označují naši respondenti kedra, dle počátečního písmena ejč, háčko, herák, héro, dle jeho tmavé barvy pak kálo (z romského kalo ‚černý‘) a hnědý.[11] Uvedený výraz ejč (anglický název písmena h), synonymní výraz k háčku, který dosáhl v našem shromážděném jazykovém materiálu značného výskytu, svědčí o vlivu angličtiny na jazyk uživatelů drog. Pro opium, drogu, jejíž základem je tekutina získaná z nezralých makovic máku setého, jsme během terénního šetření zachytili následující neoficiální názvy – buď se mu říká jednoduše mák, makovina, nebo dle běžného názvu také óčko, ópé, ópéčko, opi či opko.

[15]Mezi nejrozšířenější halucinogenní drogy patří LSD a účinné látky obsažené v lysohlávkách. Narkotikum LSD (dietylamid kyseliny lysergové) bývá označováno dle svého běžného názvu jednoduše elko, dle účinné látky, kterou obsahuje, se mu říká acid (z anglického acid ‚kyselina‘). Podle toho, že se tato droga často užívá ve formě malých papírových čtverečků s potiskem, které se vkládají do úst, vznikla pro LSD neoficiální pojmenování čtverec, dekl, kostka, papír či papírek. Sociolektismus trip (z anglického trip ‚výlet‘) souvisí se stavem, ve kterém se intoxikovaný ocitne po nástupu účinku drogy. Drogově závislí v České republice často vyhledávají také lysohlávky (rod stopkovýtrusných hub Psylocibe). Na černém trhu se objevují jejich sušené části, nejčastěji klobouky. Látky, které tyto houby obsahují, mají halucinogenní účinky – u intoxikovaných vyvolávají zvýšenou citlivost k prostorovému vnímání a vnímání barev, mohou u nich vytvářet iluze i pseudohalucinace a navodit mírnou euforii. Lysohlávky jsou mezi abuzory známy jako houbičky, houby, hříbky, hřiby, lysiny, lysny nebo lysoně.

Poslední sociolektismy, které v rámci první tematické oblasti představíme, jsou výrazy pro konopné drogy, tj. marihuanu a hašiš. Účinky těchto drog se projevují především zjevnou změnou chování, neboť po jejich požití často dochází k deformaci ve vnímání času a prostoru, intoxikovaný trpí sluchovými a zrakovými halucinacemi. Z konopných drog je v ČR nejčastěji zneužívanou drogou marihuana. Zde se setkáváme u sociolektismů s různorodou slovotvornou motivací – dle běžného názvu se jí říká marjánka či maruška, dle způsobu podání (droga se užívá nejčastěji kouřením) brčko, brko, hulení, hůlo, dle mastně vyhlížejícího konce papírku zapálené cigarety špek, dle podoby drogy a její barvy (jedná se o sušené květenství a listy konopí) tráva, travka a zelí. V souvislosti se sociolektismy označujícími marihuanu se během výzkumu objevily také výrazy konopí (droga získaná usušením listů konopí setého), kanabis (dle latinského názvu konopí setého ‚cannabis sativa‘), ganja (z anglického ganja ‚marihuana‘), skank a skéro (tj. ‚skunk‘ – jedna z nejznámějších odrůd) či thc (dle tetrahydrokanabinolu, což je hlavní účinná látka v marihuaně, jejíž množství rozhoduje o tom, jaké bude mít marihuana vlastnosti z hlediska psychotropních účinků). Hašiš, omamná látka získaná z konopné pryskyřice, je ve svých sociolektových pojmenováních slovotvorně motivován svým běžným názvem, odtud haš či hášek. Další výrazy, čoko a čokoláda, jsou inspirovány hnědým až černým zabarvením této drogy, naopak vzhled hašiše, pevné skupenství, jež po zahřátí měkne, dal podnět k pojmenování plastik.

Výše jsme uvedli, že názvy různých drog sdělují respondenti ochotně. Ve vyplněných dotaznících se objevují poměrně často, z čehož vyvozujeme, že tyto výrazy nepovažují uživatelé omamných a psychotropních látek za tajné. Tuto skutečnost podporuje i vcelku průhledná slovotvorná motivace těchto [16]lexikálních jednotek – nejčastěji jsou inspirovány běžným názvem daného narkotika, ale také barvou, tvarem či skupenstvím.

Lexikální prostředky druhého tematického okruhu, který je zde předmětem našeho zájmu, se týkají výroby narkotik. Vzhledem k tomu, že klienty K-center a pacienty psychiatrických léčeben, prostřednictvím kterých výzkum realizujeme, jsou především uživatelé tzv. tvrdých drog a že mezi nejčastěji zneužívané tvrdé drogy patří pervitin, jedná se o výrazy související s jeho výrobou. V rámci tohoto sémantického okruhu nejsme schopni dodržet pětiprocentní frekvenci výskytu v dotaznících, uvádíme tedy ty výrazy, které jsme zaznamenali alespoň dvakrát (podmínkou je, že lexikální jednotky pocházejí z různých míst ČR). Jednotlivé doklady řadíme tematicky, dále abecedně nebo dle jejich slovotvorné motivace.[12]

Je obecně známo, že jako surovina při přípravě pervitinu neboli metamfetaminu, tak jak probíhá v prostředí domácích výrobců, tzv. vařičů, bývá často použit Nurofen StopGrip, tzv. nura, nuráče, nebo Modafen, tzv. moda, modáče, modáky či moďáky. Souhrnně jsou balení léků nazývána dle svého vzhledu bedny, krabice či krabky. Mezi další látky, které bývají v procesu nelegální výroby pervitinu užity, patří hydroxid sodný, označovaný dle svého běžného názvu hydra, hydrák nebo hydro. Během výzkumu jsme se v této souvislosti setkali také s výrazem krtek, což je obchodní název přípravku určeného pro čištění odpadního potrubí, jehož účinnou látkou je právě hydroxid sodný, a výrazem louhy, který reflektuje starší název této látky, louh sodný. Pro užívanou kyselinu chlorovodíkovou existují neoficiální názvy solná nebo sůl, které souvisí s faktem, že kyselina chlorovodíková se původně vyráběla přímo z chloridu sodného a byla označována jako kyselina solná. Pro přidávání zmíněné kyseliny chlorovodíkové do tzv. matečné směsi, efáku nebo jen jednoduše mateče či matečáku, jsme během našeho dotazníkového šetření zaznamenali sloveso solit, pro extrahování určité látky z matečného roztoku zase slovesa vybouchat, vytáhnout nebo vytřepat. Při výrobě se mohou používat i další látky – toluenu a technickému benzínu se říká téčko nebo techo, bílému krystalickému pseudoefedrinu pak dle jeho běžného názvu efa, efka, efko, efo či pseudo, kyselině ortofosforečné jednoduše fosforka i orto, dle její olejovité konzistence také olej. Fosfor nese dle červeného zbarvení jedné z jeho alotropních modifikací pojmenování barva, červený, červeňák a paprika. Jod pojmenovávají výrobci drog dle jeho latinského názvu iodum (chemická značka I) výrazem íčka, dle jeho vlastností (tvoří krystalky, které svým vzhledem připomínají železnou rudu) kovy a dle skutečnosti, že se běžně prodává také ve [17]formě malých kuliček, koule, kule nebo kuličky. Dávce jodu určené ke vhození do reakce říkají naši respondenti nához, příhoz a vhoz. Co se týká neoficiálních výrazů souvisejících se samotným procesem výroby pervitinu, zmiňme alespoň erko nebo var, což jsou slova, jimiž bývá označována chemická reakce, která probíhá v reakční baňce zvané dle vzhledu baňa a žárovka, dle účelu pak reačka nebo reakčka. Skleněnou nádobu určenou k odpařování označují výrobci drog sklo, tágo, táhlo, tál, talíř nebo tálo a dvacetimililitrovou injekční stříkačku používanou při výrobě pervitinu dvacítka, dvacka, kubíkovka, odtahovačka, odtahovka či stlačka.

Nepochybujeme o tom, že jedinci, kteří mají osobní zkušenost s výrobou či distribucí drog, mohou usilovat o skrytí pravého významu řečeného. Jak vyplývá ze sdělení – „Potřeboval bych trochu barvy a nějaký kovy, tak na čtyři bedny. Už jsem to vytřepal a vytáhl efu. Nemáš něco, že bych se k tobě stavil na erko?“[13] – smysl uvedeného se zdá nepoučenému uživateli jazyka na první pohled významově zcela nejasný. Problém ale podle našeho názoru nespočívá jen v neprůhlednosti slovotvorné motivace daných lexikálních jednotek, ta se ostatně po svém odhalení jeví jako logická (inspirace běžným názvem, přenášení významu), ale spíše v tom, že tyto výrazy pojmenovávají speciální činnosti a situace, které jsou pro osoby, které nemají vazbu na specifickou subkulturu výrobců drog, neznámé. Máme také za to, že pro „nechemika“ by i užití oficiálních termínů znělo „tajně“.

 

2 Vyhodnocení odpovědí na otázky týkající se kryptické funkce

Výše bylo naznačeno, že součástí dotazníku byly rovněž dvě otázky, které si kladly za cíl zjistit, zda uživatelé, distributoři a výrobci narkotik usilují o utajení sdělovaného. Oba dotazy se vztahovaly na soubory slov, které respondent uvedl v první části dotazníku. První dotaz zněl: „Používáte uvedené výrazy s cílem něco utajit (aby Vám nezasvěcení nerozuměli)?“, druhá otázka pak: „Pokud ano, uveďte, prosím, o které výrazy se jedná, případně za jakých okolností je pro utajování používáte.“[14]

 

[18]

Graf Funkce mluvy vzhledem k délce pobytu v drogovém prostředí

 

Na první otázku odpovědělo z celkového počtu 132 respondentů 50 % dotazovaných kladně (v absolutních číslech 66 osob), 39 % záporně (52 osob) a 11 % neodpovědělo vůbec (14 osob). Sice se nám potvrdil předpoklad, že výrazivo užívané v prostředí narkomanů plní částečně kryptickou funkci, ale jak je vidět, pozitivní odpovědi nepřevažují.

Ve snaze zjistit, zda existuje souvislost mezi délkou setrvání v drogové subkultuře a funkcí utajování či neutajování sdělovaných obsahů, byl vztah mezi sledovanými proměnnými podroben statistickému testování. Dle délky pobytu v drogovém prostředí byli dotazovaní rozděleni do tří skupin – na ty, kteří mají s užíváním a zneužíváním omamných a psychotropních látek zkušenost méně než pětiletou, pak pěti- až desetiletou a více než desetiletou. Vzhledem k nominální povaze získaných dat byl ke statistickému výpočtu použit χ2 test. Testování na celém souboru (N = 130, z celkového počtu 132 respondentů 2 neodpověděli na otázku, jak dlouho se pohybují v drogovém prostředí) potvrdilo na 1% hladině významnosti statisticky významný rozdíl v používání kryptické funkce mluvy vzhledem k délce příslušnosti k drogové subkultuře.[15] Zdá se, že čím déle uživatel sociolekt zná a používá, tím více si uvědomuje potřebu chránit některé záležitosti před nezasvěcenými, tím více tedy usiluje o utajení řečeného. Z dotazovaných, kteří mají více než desetiletou zkušenost s užíváním a zneuží[19]váním drog, 63 % (34 osob) deklaruje, že obsah svého sdělení utajuje (viz výše uvedený graf). Domníváme se, že tuto skutečnost do jisté míry potvrzuje i podíl narkomanů, kteří na dotaz týkající se kryptické funkce neodpověděli. Nejvíce takových bylo mezi respondenty pohybujícími se v prostředí po dobu kratší než 5 let (33 %, 5 osob). O skutečném důvodu, který respondenty vedl k tomu, aby odpověď neuvedli, můžeme polemizovat. Jako vcelku přijatelné vysvětlení se nám ovšem jeví to, že si vzhledem ke krátkodobé znalosti sociolektu možnost kryptické funkce ještě příliš neuvědomují, necítili se tedy schopni na dotaz odpovědět, případně ani nechápali, na co přesně jsou dotazováni.

Na druhou otázku odpovídali pouze ti respondenti, kteří na první otázku odpověděli kladně. Vyhodnocené údaje korespondují se skutečností, že při výrobě a prodeji drog zúčastnění překračují hranice zákona a této skutečnosti jsou si dobře vědomi. Jejich odpovědi tedy dle našeho předpokladu spadají do okruhu výroba či distribuce drog, okrajově také názvy drog. Nejčastěji tyto výrazy respondenti používají, jak sami uváděli, při telefonických hovorech kvůli případným policejním odposlechům, v domácím prostředí, zejména před rodiči, nebo na veřejných místech, např. v hromadné dopravě. Podstatnou část odpovědí tvořilo vyjádření typu „obecně před lidmi, kterým do toho nic není“.

 

3 Závěr

Výzkum lexika užívaného mezi narkomany s sebou nese mnohá úskalí. Připomeňme především obtížnou dostupnost materiálu spojenou s pohybem respondentů na hraně zákona, která je přirozeně provázena také možnou snahou o neprůhlednost významu některých lexikálních jednotek. Výrazy prezentované v první části článku spadající do okruhu vybrané druhy omamných a psychotropních látek jsou poměrně jednoduše zjistitelné a i na první pohled více či méně slovotvorně průhledné. Mnohé z nich jsou bezesporu běžně srozumitelné také jedincům, kteří stojí mimo skupinu uživatelů drog. U významového okruhu výroba jednoho druhu narkotika tomu tak není. Získané výsledky i samotný průběh šetření naznačují, že výrazy související s nelegální výrobou drog naši respondenti buď neznají, nebo je považují za tajné, tzn. nevhodné pro sdělování nezasvěceným. Z vyhodnocených 132 odpovědí na konkrétní otázku týkající se kryptické funkce mluvy uživatelů narkotik 50 % jedinců uvádí, že usiluje pomocí specifických výrazů o utajení smyslu sdělovaného před lidmi, kteří nejsou součástí svébytné subkultury narkomanů. Statistickým testováním získaných dat jsme prokázali signifikantní rozdíl v používání kryptické funkce mluvy vzhledem k délce příslušnosti k drogové subkultuře. Zdá se, že délka setrvání v uvedeném prostředí má vliv na to, jak sledované skupiny pracují s utajováním obsahu svého sdělení. Je-li náš předpoklad správný, ověří další šetření.

 

[20]LITERATURA

HAVLÍČEK, S. (2009): Léčivé přípravky s obsahem pseudoefedrinu – surovina pro nelegální výrobu metamfetaminu. Rigorózní práce. Praha: Univerzita Karlova.

HUBÁČEK, J. (2002): Slang. In: P. Karlík – M. Nekula – J. Pleskalová (eds.), Encyklopedický slovník češtiny. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 405–406.

JAKLOVÁ, A. (1999): Budeme argot nově definovat? Slovo a slovesnost, 60, s. 293–300.

KALINA, K. a kol. (2003): Drogy a drogové závislosti 1, 2 – mezioborový přístup. Praha: Úřad vlády ČR.

KLIMEŠ, L. (1997): Komentovaný přehled výzkumu slangu v Československu, České republice a ve Slovenské republice v létech 1920–1996. Plzeň: Západočeská univerzita.

LEEUWEN-TURNOVCOVÁ, J. van (1993): Historisches Argot und neuer Gefängnisslang in Böhmen. Teil 1. Wörterbuch. Berlin: Harrassowitz Verlag.

OBERPFALCER, F. (1934): Argot a slangy. In: O. Hujer (ed.), Československá vlastivěda III. Praha: Sfinx, s. 311–375.

ODALOŠ, P. (2005): Slang a argot v 20. a 21. storočí. In: H. Chýlová (ed.), Sborník přednášek z VII. konference o slangu a argotu v Plzni 24.–25. září 2003. Plzeň: Západočeská univerzita, s. 6–11.

RADKOVÁ, L. (2012): Jak se mluví za zdmi českých věznic. Ostrava: Ostravská univerzita.

RAUSOVÁ, J. (2014): Mluva drogově závislých. Diplomová práce. Ostrava: Ostravská univerzita.

Zákon č. 463/2013 Sb., Nařízení vlády ze dne 18. prosince 2013 o seznamech návykových látek, vycházející z Jednotné úmluvy o omamných látkách, vyhlášené pod č. 47/1965 Sb., ve znění Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách, vyhlášeného pod č. 458/1991 Sb., a z Úmluvy o psychotropních látkách, vyhlášené pod č. 62/1989 Sb.


[*] Příspěvek vznikl jako součást řešení grantového úkolu SGS2/FF/2013 Lexikum drogově závislých.

[1] Třetím členem týmu je student bohemistiky Matěj Antoš.

[2] Zvláštní poděkování vedoucí řešitelského týmu Lucie Radkové náleží prof. Marii Krčmové z Masarykovy univerzity v Brně a prof. Jiřině van Leeuwen-Turnovcové z Univerzity Friedricha Schillera v Jeně, které svými laskavými radami a cennými připomínkami k problematice argotu významně přispěly ke zdárnému průběhu šetření v takto specifickém prostředí. Za metodologické postřehy děkujeme rovněž dr. Čechovi, dr. Cogiel a doc. Davidovi z Filozofické fakulty Ostravské univerzity v Ostravě.

[3] Výstupy druhé, závěrečné etapy výzkumu, již jsme realizovali od 1. 1. 2014 do 30. 6. 2014, budou představeny v roce 2015 v monografii Mluva uživatelů a výrobců drog.

[4] K-centrum (Kontaktní centrum) je nízkoprahové zařízení určené pro uživatele drog (drogově závislé i experimentátory), jejich rodinné příslušníky a blízké.

[5] Během předvýzkumu jsme se pokusili shromažďovat data také pomocí on-line dotazníků, které bylo možno vyplnit na webových stránkách našeho projektu, viz < http://www.drogove-lexikum.cz >. Od tohoto způsobu získávání materiálu jsme však záhy upustili, neboť nám neumožňoval zpětnou vazbu s respondentem v takové míře jako dotazník doručený osobně. V obavě, aby nám údaje získané touto cestou nenarušily konzistenci obrazu o zkoumaných jevech, jsme tyto výsledky do výsledného korpusu vůbec nezařadili.

[6] Pojmenování pro omamné a psychotropní látky, pojmenování pro užívání těchto látek, pojmenování pro osoby užívající tyto látky, pojmenování pro vlastnosti těchto osob, pojmenování pro osoby pohybující se v drogovém prostředí, pojmenování pro činnosti související s užíváním drog, pojmenování pro pomůcky k přípravě a aplikaci drog, pojmenování pro stavy související s aplikací a působením drog, pojmenování pro látky, pomůcky a činnosti potřebné k výrobě drog, různé.

[7] Nejčastějším důvodem pro jejich vyloučení ze zpracování bylo, že si respondent po vyplnění běžných sociologických proměnných spolupráci rozmyslel a dále v ní nepokračoval nebo byl při vyplňování tiskopisu očividně ve stavu silné intoxikace, jeho vyjádření byla nelogická a písemný projev zcela nečitelný.

[8] Pro úplnost uvádíme také hodnoty běžných sociologických proměnných. Mužů bylo ve srovnání se ženami podstatně více, 81 % : 19 %; věkové složení bylo následující: méně než 15 let 0 %, 15–20 let 9 %, 21–30 let 58 %, 31–40 let 24 %, 41–60 let 8 %, 61 a více 1 %; celkem 45 % dotázaných získalo pouze základní vzdělání, 39 % jedinců ukončilo školu s výučním listem, maturitní zkoušku složilo 13 %, vyšší odbornou školu absolvovalo 1 % a vysokoškolský diplom obdržela 2 % respondentů. Pro potřeby našeho výzkumu byla také důležitá informace o tom, jak dlouho se respondenti v drogovém prostředí pohybují – tento údaj poskytneme v druhé části příspěvku.

[9] Při výběru otázek do dotazníku jsme se opírali o zákon č. 463/2013 Sb., Nařízení vlády ze dne 18. prosince 2013 o seznamech návykových látek, vycházející z Jednotné úmluvy o omamných látkách, vyhlášené pod č. 47/1965 Sb., ve znění Protokolu o změnách Jednotné úmluvy o omamných látkách, vyhlášeného pod č. 458/1991 Sb., a z Úmluvy o psychotropních látkách, vyhlášené pod č. 62/1989 Sb.

[10] V souvislosti s touto drogou nutno připomenout, že ačkoli patří do stejné skupiny jako pervitin a kokain, nepředstavují v ní obsažené účinné látky pro jejího uživatele stejné riziko. Zatímco v případě dvou posledně jmenovaných narkotik se jedná o drogy rychle návykové (tato závislost těžce poškozuje osobnost intoxikovaného a mnohdy vede k jeho sociální degradaci – ta bývá často provázena konflikty se zákonem, např. krádežemi či prostitucí jako možným způsobem získávání finančních prostředků na drogu), v případě extáze je potřeba drogu cíleně vyhledávat mnohem nižší (což s sebou nese menší sociální dopady pro jejího uživatele i celou společnost).

[11] Heroin se v českém drogovém prostředí nejčastěji prodává ve formě bílého prášku, tato skutečnost se v našem materiálu do slovotvorné motivace nepromítla.

[12] Dovolujeme si zdůraznit, že příspěvek slouží výhradně pro lingvistické či sociolingvistické účely. Z důvodu možného zneužití obsahu článku nepostupujeme při prezentaci dokladů detailně po jednotlivých etapách přípravy daného druhu narkotika, uvádíme jen některé výrazy, které s nelegální výrobou této drogy souvisí.

[13] Jedná se o přepis autentické výpovědi dlouholetého výrobce pervitinu zaznamenané řešiteli grantu během předvýzkumu. Ve spisovné češtině by daná výpověď zněla zřejmě následovně: „Potřeboval bych trochu fosforu a nějaký jod k výrobě pervitinu ze čtyř balení léků. Už jsem izoloval pseudoefedrin. Nemáš něco, že bych se k tobě stavil, abych provedl redukci pseudoefedrinu na metamfetamin?“

[14] Sonda do dané problematiky již byla provedena v rámci nepublikované diplomové práce Jany Rausové (2014). Jsme si vědomi omezení zvoleného postupu. Tyto otázky byly umístěny na konci dotazníku a pro předchozí výzkum, jehož smyslem bylo hlavně shromáždit jazykový materiál, neměly prvořadý význam. Z tohoto důvodu nebyla nijak ověřována pravdivost získaných odpovědí. Zaznamenaná názorová nevyhraněnost samotných uživatelů omamných a psychotropních látek je v souladu s vyjádřenými pochybnostmi o primárně kryptické funkci sociolektismů.

[15] Vypočítaná hodnota se rovná 16,062, tabulková kritická hodnota testového kritéria chí-kvadrát se rovná na 4. stupni volnosti a 1% hladině významnosti 13,277.

Katedra českého jazyka FF OU Ostrava
Reální 5, 701 03 Ostrava
lucie.radkova@osu.cz
janarau@seznam.cz

Naše řeč, ročník 98 (2015), číslo 1, s. 11-20

Předchozí Petr Nejedlý: Mistr tesař diachronní lexikografie (Igor Němec a Staročeský slovník)

Následující Pavel Štěpán: Sufix -ek v pomístních jménech v Čechách

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdm transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1