Časopis Naše řeč
en cz

Nominalizované struktury se dvěma aktanty ve formě bezpředložkového genitivu

Veronika Kolářová

[Články]

(pdf)

Nominalized structures with two participants in post-nominal genitive

Double post-nominal genitives in Czech have thus far been illustrated only by a single type of nominalized structure, e.g., zbavení ženy starostí ‘relieving woman-GEN worry-GEN.PL, i.e. relieving the woman of worries’. In this paper, we specify three other types of double post-nominal genitive constructions and search for their frequency in the Prague Dependency Treebank and in the Czech National Corpus. Although the constructions are rare and less acceptable, we try to show that Czech grammar system allows them. Special attention is paid to nominalizations of support verb constructions; they can be interpreted as one lexical unit which enables them to be used within double post-nominal genitive constructions.

Key words: corpora, double post-nominal genitives, nominalized structure, participants, support verb constructions
Klíčová slova: adnominální bezpředložkový genitiv, aktant, korpus, nominalizovaná struktura, verbonominální predikát

[1]1 Úvod

Konstrukce, v nichž je české deverbativní substantivum rozvito dvěma aktanty (A1 a A2) ve formě bezpředložkového genitivu (GenAdnom), jsou relativně specifické, protože k vyjádření více než jednoho aktantu genitivní formou může dojít jen za určitých podmínek a počet řídících substantiv, která tyto podmínky splňují, je značně omezený.[2] Tradičně bývají za jedinou možnou českou nominalizovanou strukturu (NS) se dvěma aktanty vyjádřenými pomocí GenAdnom považovány takové NS, jimž odpovídá základová větná struktura (ZVS), v níž je jedna pozice s Gen pozicí valenční (např. Panevová, 2000, s. 176). Jako příklady jsou uváděny pouze takové struktury (dále označované NS1), pro něž platí, že A1 (GenAdnom ← Ak) a A2 (GenAdnom ← GenAdverb), např. zbavení ženy starostí. Naopak struktury (dále označované NS2), pro něž platí, že A1 (GenAdnom ← Nom) [287]a A2 (GenAdnom ← Ak), jsou považovány za negramatické, např. *psaní Petra dopisu, protože čeština zakazuje dva strukturní pády se stejnou morfologickou realizací, přesněji dva strukturní pády s realizací Gen substantivního deklinačního typu (struktura Lukavského recitování Kainara je gramatická; Karlík, 2002, s. 18).

V této studii, opřené o data z Pražského závislostního korpusu (PDT) a Českého národního korpusu (ČNK), se pokusíme ukázat, že počet typů NS se dvěma aktanty v GenAdnom substantivního deklinačního typu je vyšší, než se v odborných studiích předpokládalo.[3] Zároveň si však budeme všímat skutečnosti, že tyto nově vymezené typy konstrukcí jsou v českých korpusech doloženy spíše výjimečně, přičemž je navíc hodnotíme jako méně přijatelné než typ základní, tj. NS1. Budeme si tedy klást otázku, zda jsou tyto konstrukce vlastně gramatické (viz oddíly 2 a 7.5).

Dále nás bude zajímat, zda se v NS se dvěma aktanty v GenAdnom vyskytují pouze tzv. verbální substantiva, např. vyučování, nebo také tzv. dějová substantiva, např. výuka.

Budeme si rovněž všímat slovosledu jednotlivých aktantů, tj. zda jsou pro určitou NS možné obě slovosledné varianty, A1 A 2 i A2 A1, případně která z nich je typičtější.

V neposlední řadě si ukážeme, že NS se dvěma aktanty v GenAdnom mohou být nominalizací různých typů víceslovných lexikálních jednotek (zejména verbonominálních predikátů s kategoriálním slovesem, dále VNP; Radimský, 2010).[4]

2 Přehled zkoumaných struktur a jejich gramatičnost

Adnominální genitiv může být výsledkem jak typických, tak specifických posunů v povrchových realizacích participantů (Kolářová, 2010, s. 54n). K typickým posunům patří posuny Nom → GenAdnom, Ak → GenAdnom, GenAdverb → GenAdnom. Ke specifickým posunům patří např. jeden z posunů participantu propoziční povahy (PPP), zjednodušeně PPP → GenAdnom (např. navykl si, že kouří / kouřit / na kouření návyk kouření). Vezmeme-li v úvahu nejtypičtější dvojaktantové a trojaktantové ZVS a výše uvedené posuny, jejichž výsledkem je GenAdnom, získáme pět čistě teoretických možností NS se dvěma aktanty v GenAdnom:

1.

NS1, v níž A1 (GenAdnom ← Ak) a A2 (GenAdnom ← GenAdverb), např. zbavení ženy starostí (← zbaví ženu starostí);

2.

NS2, v níž A1 (GenAdnom ← Nom) a A2 (GenAdnom ← Ak), např. *psaní Petra dopisu (← Petr píše dopis);

[288]3.

NS3, v níž A1 (GenAdnom ← Nom) a A2 (GenAdnom ← GenAdverb), např. ?domáhání se paní Ireny svého majetku (← paní Irena se domáhá svého majetku);

4.

NS4, v níž A1 (GenAdnom ← Ak) a A2 (GenAdnom ← Ak), např. ?vyučování cizího jazyka dětí školního věku (← vyučuje cizí jazyk děti školního věku);

5.

NS5, v níž A1 (GenAdnom ← Nom) a A2 (GenAdnom ← PPP), např. *návyk Petra kouření (← Petr si navykl, že kouří / kouřit / na kouření).

Jak již bylo uvedeno v oddíle 1, struktura NS1 je gramatická, struktura NS2 je negramatická. Při posuzování gramatičnosti nově vymezených struktur NS3, NS4 a NS5 se řídíme:

(a) dosud popsanými gramatickými pravidly (oddíl 1);

(b) vlastní intuicí rodilého mluvčího, zahrnující několik stupňů při hodnocení struktur: přijatelná, méně přijatelná (značka ?), nepřijatelná (značka *);

(c) výskytem daných struktur v českých korpusech.

Zatímco struktura NS5 je podle naší intuice i podle analogie ke struktuře NS2 negramatická (dále se jí tedy nebudeme zabývat), struktury NS3 a NS4 představují typy, u nichž hranice mezi gramatickým a negramatickým není na první pohled zřejmá (ke stupňům gramatičnosti srov. již Chomsky, 1964). Valenční genitivní pozice v ZVS struktury NS3 mluví pro její gramatičnost, aktant A1 (GenAdnom ← Nom) ji však připodobňuje negramatické struktuře NS2. ZVS struktury NS4 je velmi specifická přítomností dvou bezpředložkových akuzativů. Genitivní forma aktantů v NS4 odpovídá typickým posunům, avšak možnost utvořit takovou NS se dvěma aktanty v GenAdnom, v jejíž ZVS není přítomna valenční genitivní pozice, není v dosavadních popisech gramatických pravidel zahrnuta. Ve srovnání s gramatickými a zcela přijatelnými strukturami NS1 hodnotíme NS3 a NS4 jako méně přijatelné. Více může napovědět jejich korpusová analýza.

Hodnocení gramatičnosti na základě výskytu v korpusech je však problematické. Podle Štíchy (2001, s. 163–165) nulová doloženost jevu v korpusu nemusí automaticky znamenat jeho negramatičnost, stejně jako řada dokladů nemusí vždy znamenat gramatičnost. Sampson (2002, s. 165–179) zcela zpochybňuje možnost učinit hranici mezi gramatickým a negramatickým na základě výskytu v korpusu. Mimo jiné poukazuje na skutečnost, že některé „atypické“ konstrukce mohou být použity v kontextu, v němž jsou pro rodilého mluvčího zcela přijatelné.

Při vyhodnocování korpusových dokladů v této studii nereflektujeme pouze počet výskytů konstrukcí s jednotlivými řídícími substantivy, ale zkoumáme potencialitu dané NS u většího množství jejích zástupců. Vzhledem k velmi omezenému počtu základových sloves zkoumaných NS je i počet odvozených řídících substantiv velmi malý (viz oddíl 7). V případě, že je daný typ NS v korpusech doložen u alespoň tří řídících substantiv, je možné se domnívat, že se nejedná o ojedinělá, nahodilá užití negramatických konstrukcí, ale že gramatika češtiny dané konstrukce umožňuje a rodilí mluvčí je takto užívají.

[289]3 Vyhledávání substantivních valenčních struktur v závislostním a v lineárním korpusu

V závislostním korpusu je možné pomocí jednoho dotazu získat všechny odpovídající struktury, aniž bychom museli předem vymezovat lemmata řídících substantiv, počet pozic mezi řídícím substantivem a aktantem nebo pořadí aktantů. Je-li daná struktura anotována správně, je míra úspěšnosti vyhledávání stoprocentní. Pražský závislostní korpus (oddíl 4) je ovšem ve srovnání s lineárním Českým národním korpusem výrazně menší a některé méně frekventované konstrukce zde vůbec nejsou doloženy.

Oproti tomu v lineárním korpusu je třeba valenční struktury vyhledávat pomocí dotazů, které umožňují výskyt libovolných pozic mezi řídícím substantivem a aktantem (některé pozice jsou žádoucí, např. rozvíjející adjektiva, jiné jsou nežádoucí, např. slovesa). Dotazy je většinou třeba zadávat pro každé substantivum a pro každé pořadí aktantů zvlášť. Pokud se nepodaří předem vytipovat všechna relevantní řídící substantiva, zůstanou některé konstrukce zcela opomenuty. Přes pečlivou přípravu dotazů bývá mezi nalezenými doklady velké procento konkordancí, které neodpovídají vyhledávané konstrukci.

4 NS se dvěma aktanty v GenAdnom v PDT

Tři roviny anotace PDT 2.0 (morfologická, analytická a tektogramatická; Hajič et al., 2006) umožňují při dotazu kombinovat morfologické, syntaktické a v omezené míře i sémantické vlastnosti vyhledávaných konstrukcí i jednotlivých valenčních doplnění. Je tedy např. možné v dotazu určit, že doplnění v GenAdnom má být aktant, nikoli volné doplnění, srov. níže uvedený dotaz vytvořený v programu Netgraph (Mírovský – Ondruška, 2009). Valenční rámce řídících substantiv NS zkoumaných v této studii obsahují buď dva aktanty, aktor (ACT) a patiens (PAT), nebo tři aktanty, ACT, PAT a adresát (ADDR).[5]

Dotaz: []([hide=true,m/tag=N*],[functor=ACT]([hide=true,m/tag=N???2*],[hide=true,m/tag=R*,_#occurrences=0]),[functor=PAT]([hide=true,m/tag=N???2*],[hide=true,m/tag=R*,_#occurrences=0]))

V datech PDT 2.0 anotovaných na všech třech rovinách (0,8 miliónu slov) bylo nalezeno pouze 5 dokladů vyhledávané konstrukce, přičemž pouze jedna z nich je dokladem NS1, viz (1). Doklady (2) a (3) je možné přiřadit k NS2, příklad (4) ilustruje dva doklady NS3. Všimněme si, že v dokladech (3) a (4) je možné řídící substantivum spolu s patientem označit za některý z typů víceslovných lexikálních jednotek; v dokladu (3) se jedná o nominalizaci frazému slyšet trávu růst a v příkladu (4) jde o nominalizaci VNP nabýt platnosti/účinnosti. V případě, že by v PDT byly víceslovné lexikální jednotky anotovány nikoli jako závislostní [290]strom obsahující uzly pro řídící a závislou část dané lexikální jednotky, ale jako jeden uzel (tj. např. nabytí_platnosti), pak by aktor v konstrukcích (3) a (4) rozvíjel celou tuto víceslovnou lexikální jednotku a o konstrukci se dvěma aktanty v GenAdnom by se nejednalo. Existuje však více důvodů, proč je v PDT 2.0 zachycována syntaktická struktura víceslovných lexikálních jednotek (např. valence jednotlivých členů).[6] I v této studii budeme dané konstrukce analyzovat z hlediska primární syntaktické analýzy, tj. jako NS se dvěma aktanty v GenAdnom.

(1)

hlasování o zbavení poslanecké imunity.PAT pana Sládka.ADDR

(2)

výzkum veřejného mínění.PAT agentury.ACT Emnid

(3)

slyšení růstu.PAT trávy pana.ACT Pitharta

(4)

nabytí účinnosti/platnosti.PAT zákona.ACT

5 Nominalizace verbonominálních predikátů s kategoriálním slovesem

Jak jsme ukázali v oddíle 4, výsledky vyhledávání v PDT naznačily, že NS se dvěma GenAdnom se mohou vyskytnout v rámci různých typů víceslovných lexikálních jednotek. Při vyhledávání v ČNK (oddíl 7) se omezujeme na nominalizace VNP.

Jednou z charakteristických vlastností kategoriálních sloves a analogicky i jejich nominalizací je jejich „lexikálněsémantická vyprázdněnost“. Ta však není binární, ale skalární veličinou (Radimský, 2010, s. 44), proto při zkoumání NS se dvěma aktanty v GenAdnom označujeme plnovýznamové a (více nebo méně) sémanticky vyprázdněné užití řídícího substantiva pracovně pomocí písmen A, B a C (A pro plnovýznamové užití, např. domáhání se majetku, B pro sémanticky vyprázdněné užití, např. sbírání zkušeností, C pro přechodné typy, tj. široce chápané VNP, např. vzdávání se odpovědnosti).

Ukázalo se, že nominalizace úzce nebo široce chápaných VNP jsou zastoupeny ve strukturách NS2 a NS3. Za zmínku stojí především struktura NS2: Přestože je tato struktura při plnovýznamovém užití řídícího substantiva (NS2A) negramatická, při jeho sémantickém vyprázdnění (NS2B) je typickým příkladem nominalizace VNP, v němž je predikativní jméno vyjádřeno akuzativem.

Vzhledem ke skutečnosti, že při nominalizaci VNP stojí predikativní jméno většinou těsně za nominalizací kategoriálního slovesa, ve strukturách označených písmenem B zcela převažuje pořadí aktantů A2 A1. Oproti tomu ve strukturách označených písmenem A a C jsou většinou možné obě slovosledné varianty (viz oddíl 7.5).

[291]6 NS se dvěma aktanty v GenAdnom vs. postupné rozvíjení substantiv

Pro správnou syntaktickou analýzu určité NS je důležité stanovit její ZVS. Např. struktura uvedená v (5) má dvě interpretace. Při první interpretaci, viz (6), odpovídá syntaktická analýza tzv. postupnému rozvíjení substantiv (tj. substantivum dovednosti je rozvito substantivem děti), při druhé interpretaci, viz (7), se však jedná o NS se dvěma aktanty v GenAdnom (tj. substantivum výuka je rozvito substantivem děti). Více interpretací mívají zejména NS, v nichž je první substantivum rozvíjející řídící substantivum jeho patientem. Struktury, v nichž je toto substantivum aktorem nebo adresátem řídícího substantiva, nemohou být analyzovány jinak než jako NS se dvěma aktanty v GenAdnom.

(5)

výuka plaveckých dovedností dětí předškolního věku

(6)

někdo vyučuje (někoho) plavecké dovednosti dětí předškolního věku

(7)

někdo vyučuje děti předškolního věku plavecké dovednosti

Po pečlivé analýze hodnotíme všechny doklady uvedené v oddílech 4 a 7 jako NS se dvěma aktanty v GenAdnom. Při stanovení ZVS a následné interpretaci dokladů s pořadím aktantů A2 A1 se u NS1 řídíme valenčními vlastnostmi řídících substantiv, u nominalizací VNP koreferencí konatelů řídícího substantiva a aktantu A2, u všech typů NS pak také znalostí světa.

Pokud bychom např. strukturu v (1) interpretovali jako postupné rozvíjení substantiv (substantivum Sládek by rozvíjelo substantivum imunita), chyběl by slovesu v ZVS takové struktury i řídícímu substantivu dané NS aktant ADDR, srov. *zbavil (poslanecké imunity.PAT (pana Sládka)). Se znalostí světa navíc víme, že nikdo nemůže někoho jiného zbavit imunity pana Sládka. Se znalostí světa také nemůžeme interpretovat např. doklady (29) a (45) jako postupné rozvíjení substantiv, protože víme, že v reálném světě není při sportu žádná síť domácího hráče, příp. víme, že se nedoučuje čeština dětí cizinců.

Důležitou vlastností většiny nominalizovaných struktur, jejichž ZVS tvoří VNP (tj. struktur NS2B a NS3B, ale i NS3C), je skutečnost, že nelze porušit koreferenci konatelů[7] řídícího substantiva (N) a aktantu A2 (neboli konatelem N nemůže být nikdo jiný než aktant A1). Např. pro VNP ujímat se vlády platí, že nevyjádřený konatel substantiva vláda je referenčně totožný s konatelem slovesa ujímat se, tj. v (8) se substantivem banka. Pro nominalizaci daného VNP analogicky platí, že konatelem substantiva ujímání se nemůže být nikdo jiný než aktant A1 (banky), srov. (9) až (11), a že strukturu v (9) je třeba analyzovat jako NS se dvěma aktanty v GenAdnom.

[292](8)

Tato banka se ujímá vlády v impériu IPB.

(9)

ujímání se vlády této banky v impériu IPB

(10)

*ředitelovo ujímání se vlády této banky v impériu IPB

(11)

*Ředitel se ujímá vlády této banky v impériu IPB.

7 NS se dvěma aktanty v GenAdnom v ČNK

Struktury se dvěma aktanty v GenAdnom jsme vyhledávali v referenčních subkorpusech řady SYN, konkrétně v SYN2000, SYN2005, SYN2006PUB, SYN2009PUB a SYN2010. U nejméně doložené struktury NS4 doplňujeme i analýzu výskytu v SYN2013PUB. S pomocí valenčních slovníků VALLEX (Lopatková et al., 2012) a PDT-Vallex (Urešová et al., 2014) jsme vytipovali seznamy základových sloves, která spolu se svými aktanty představují ZVS struktur NS1, NS3 a NS4. Následně jsme si vytvořili seznamy verbálních i dějových substantiv a zkoumali jsme, zda se v subkorpusech ČNK vyskytují se dvěma aktanty v GenAdnom. Používali jsme následující dotaz, sestavený v korpusovém manažeru Bonito: ([lemma=“x“] [!(tag=“[Z|R|V|J].*“)]{0,3} [tag=“N…2.*“] [!(tag=“[Z|R|V|J].*“)]{0,3} [tag=“N…2.*“])[8]. Nominalizace VNP ze struktur NS2 jsme vytipovali na základě VNP obsažených v PDT-Vallexu. V ČNK jsme vyhledávali již přímo tyto nominalizace, následované doplněním v GenAdnom, např. ([lemma=“sbírání“] [lemma=“zkušenost“] [!(tag=“[Z|R|V|J].*“)]{0,3} [tag=“N…2.*“]). Absolutní frekvence nalezených dokladů uvádíme v oddíle 7.5 v tabulce č. 1.

7.1 Struktura NS1 [A1 =ADDR (GenAdnom ← Ak) a A2 = PAT (GenAdnom ← GenAdverb)]

Gramatickou a zcela přijatelnou strukturu se dvěma aktanty v GenAdnom představuje struktura NS1. Jedná se o strukturu s plnovýznamovým užitím pěti řídících substantiv ušetření, zbavení, zbavování, zproštění a zprošťování, odvozených od pouhých šesti základových sloves; dějová substantiva nelze vůbec utvořit. Tento základní typ NS se dvěma aktanty v GenAdnom nám slouží pouze jako orientační východisko pro srovnání s nově vymezenými typy NS, proto jsme detailní korpusovou analýzu struktury NS1 provedli jen v SYN2000. Tam se však struktury se substantivy ušetření a zprošťování vůbec nevyskytly, proto jsme nahlédli i do dalších subkorpusů řady SYN; v SYN2006PUB a v SYN2010 již doloženy jsou. Struktura NS1 se užívá při obojím pořadí aktantů, tj. A1 A2, viz (12) až (14), i A2 A1, viz (15) a (16).

[293](12)

K ušetření jeho rodiny.ADDR represálií.PAT nutno inscenovat jeho únos. (SYN2010)

(13)

zproštění poddaných.ADDR přísahy.PAT věrnosti (SYN2005)

(14)

zbavení autora.ADDR státního občanství.PAT (SYN2000)

(15)

zprošťování mlčenlivosti.PAT policejních svědků.ADDR (SYN2006PUB)

(16)

metodické zbavování důstojnosti.PAT Židů.ADDR (SYN2005)

7.2 Struktura NS2 [A1 = ACT (GenAdnom ← Nom) a A2 = PAT (GenAdnom ← Ak)]

Struktura NS2A, tj. struktura NS2 s plnovýznamovým užitím řídícího substantiva, je negramatická, viz oddíly 1 a 2 a příklad (17).

(17)

*psaní Petra.ACT dopisu.PAT // *psaní dopisu.PAT Petra.ACT

Struktura NS2B je příkladem NS, v níž N spolu s A2 tvoří nominalizaci VNP. Pro představení tohoto typu jsme vybrali nominalizace VNP nalezení kompromisu, navázání kontaktu, sbírání zkušeností, vzdání holdu a zaujetí/zaujmutí stanoviska. Pořadí aktantů A1 A2 by u NS2B bylo zcela nepřijatelné (srov. *sbírání nejmladších závodníků.ACT zkušeností.PAT), čemuž byl přizpůsoben i výše uvedený dotaz. Všechny nalezené doklady jsou tedy pouze s pořadím aktantů A2 A1, viz (18) až (22). Strukturu NS2B hodnotíme jako gramatickou a přijatelnou strukturu, pokud N spolu s A2 interpretujeme ze sémantického hlediska jako jednu lexikální jednotku (viz oddíl 4). Z hlediska primární syntaktické analýzy se však jedná o NS se dvěma aktanty v GenAdnom.

(18)

… cílem bylo … nalezení kompromisu.PAT aliance.ACT s Ruskem (SYN2006PUB)

(19)

příležitost k navázání kontaktů.PAT co největšího počtu.ACT lidí (SYN2000)

(20)

Cenné bylo sbírání zkušeností.PAT nejmladších závodníků.ACT. (SYN2009PUB)

(21)

… scéna připomínala vzdání holdu.PAT mafiánů.ACT svému kmotrovi. (SYN2009PUB)

(22)

podklady k zaujetí stanoviska.PAT města.ACT Brna k událostem… (SYN2009PUB)

7.3 Struktura NS3 [A1 = ACT (GenAdnom ← Nom) a A2 = PAT (GenAdnom ← GenAdverb)]

Ze zkoumaných typů NS je struktura NS3 reprezentována nejvyšším počtem řídících substantiv. Od základových sloves NS3 lze utvořit cca 150 verbálních a 19 dějových substantiv. S doplněním v GenAdnom (← GenAdverb) se při různých kombinacích a formách aktantů vyskytlo v subkorpusech ČNK 50 verbálních substantiv a 4 dějová substantiva (Kolářová, 2012). Se dvěma aktanty v GenAdnom se vyskytlo 14 verbálních substantiv a 1 dějové substantivum (se dvěma variantami lemmatu, tj. dotyk a dotek).

Doklady struktur NS3 dělíme na tři podtypy (NS3A, NS3B, NS3C) podle míry sémantického vyprázdnění řídícího substantiva (viz oddíl 5). Struktury NS3 vnímáme jako výrazně méně přijatelné než NS1, a to zejména struktury NS3A. [294]V některých případech (podobně i u NS4) jsou přijatelnější struktury s rozvitými aktanty. Struktury NS3B a částečně i NS3C je možné analyzovat podobně jako NS2B, tj. N spolu s A2 můžeme ze sémantického hlediska interpretovat jako jednu lexikální jednotku, čemuž odpovídá i zcela převažující pořadí aktantů A2 A1.

Struktura NS3A[9] je strukturou s plnovýznamovým užitím řídících substantiv. Jde o verbální substantiva domáhání se, dožití (se), vzdání se, zbavování se, s pořadím aktantů A1 A2, viz (23) až (26), a dějové substantivum dotyk/dotek, většinou vázané na sportovní zpravodajství, doložené s obojím pořadím aktantů, srov. (27) až (30).

(23)

poukázal …na domáhání se Ireny Riškové.ACT „svých“ peněz.PAT (SYN2009PUB)

(24)

Pojistnou událostí je … dožití pojištěné osoby.ACT sjednaného konce.PAT pojištění (SYN2009PUB)

(25)

… v kauze nuceného vzdání se Z. Boháče.ACT funkce.PAT vedoucího … (SYN2000)

(26)

zbavování se radnice.ACT nepohodlných zaměstnanců.PAT (SYN2009PUB)

(27)

HPV se šíří fyzickým kontaktem či dotykem infikované části.ACT těla neinfikované.PAT (SYN2005)

(28)

Ona toužila alespoň po prvním polibku, něžném jak dotek včelky.ACT pestíku.PAT květu nedaleko místa, kde jsme seděli. (SYN2005)

(29)

píšťalka … signalizující dotek sítě.PAT domácího hráče.ACT (SYN2009PUB)

(30)

Pískot doprovázel každý dotyk puku.PAT plzeňského útočníka.ACT (SYN2009PUB)

Struktura NS3B je dalším příkladem NS, v níž N spolu s A2 tvoří nominalizaci VNP s kategoriálním (zde fázovým) slovesem. Je reprezentována zejména nominalizacemi s řídícím substantivem nabytí, z nichž nejčastější nabytí platnosti / účinnosti / (právní) moci jsou vzhledem k charakteru a obsahu textů ČNK mnohanásobně četnější než nominalizace s jinými řídícími substantivy. Nominalizace se substantivem nabytí se v pěti případech vyskytla s pořadím aktantů A1 A2, srov. (31). Všechny ostatní doklady i doklady nominalizací pozbytí platnosti/účinnosti/způsobilosti, ujímání se vlády a zanechání činnosti se vyskytly pouze s pořadím aktantů A2 A1, viz (32) až (35).

(31)

Do nabytí rozsudku.ACT právní moci.PAT však bude stavět dál. (SYN2009PUB)

(32)

… je nabytí jistoty.PAT veřejnosti.ACT o tom, že je Vladimír Železný gauner… (SYN2006PUB)

(33)

pozbytí způsobilosti.PAT zaměstnance.ACT vykonávat práci ze zdravotních důvodů. (SYN2009PUB)

(34)

Chápu to jako proces ujímání se vlády.PAT ČSOB.ACT v impériu IPB (SYN2009PUB)

(35)

Zanechání činnosti.PAT řady.ACT klíčových hráčů (SYN2009PUB)

[295]Ve strukturách NS3C hodnotíme N spolu s A2 jako nominalizaci široce chápaného VNP, v němž sice nelze porušit koreferenci konatelů N a A2, ale míra sémantického vyprázdnění N je menší než u typu B. Jedná se o nominalizace vzdání se obhajoby, vzdávání se odpovědnosti, zbavení se práva/zodpovědnosti, zbavování se odpovědnosti, zdržení se jednání a zřeknutí se práva/možnosti/kandidatury. Doklady s pořadím aktantů A2 A1, viz (36) až (40), početně převažují nad doklady s pořadím A1 A2, viz (41) a (42).

(36)

pokrytecké vzdávání se odpovědnosti.PAT státu.ACT za starší spoluobčany (SYN2000)

(37)

klauzule o zbavení se práva.PAT Litvínova.ACT na Růžičku (SYN2006PUB)

(38)

Privatizaci cítí jako zbavování se odpovědnosti.PAT města.ACT za své občany. (SYN2009PUB)

(39)

zdržení se protiprávního jednání.PAT Českých aerolinií.ACT (SYN2010)

(40)

E. Maternová nemůže dům prodat bez zřeknutí se práva.PAT druhého vlastníka.ACT. (SYN2006PUB)

(41)

vzdání se Miloslava Ransdorfa.ACT obhajoby.PAT postu místopředsedy (SYN2009PUB)

(42)

písemné zřeknutí se Bohemians.ACT možnosti.PAT odvolání (SYN2009PUB)

7.4 Struktura NS4 [A1 = ADDR (GenAdnom ← Ak) a A2 = PAT (GenAdnom ← Ak)]

Struktura NS4 představuje strukturu s plnovýznamovým užitím řídících substantiv odvozených od slovesa učit a jeho derivátů, majících ve svém valenčním rámci dva aktanty v bezpředložkovém akuzativu. Tímto omezením je dán i malý počet řídících substantiv NS4; jedná se o čtyři verbální substantiva doučování, naučení, učení a vyučování (doložená s obojím pořadím aktantů; k A2 A1 viz (43) až (45), k A1 A2 viz (46) a (47))[10] a o jedno dějové substantivum (výuka), doložené pouze s pořadím aktantů A2 A1, viz (48). Strukturu NS4 hodnotíme jako méně přijatelnou než základní strukturu NS1, přestože aktant A1 je zde také adresát.

(43)

vyučování hudební výchovy.PAT imitujících dětí.ADDR – zpěváků (SYN2009PUB)

(44)

komfort při učení lyžařských dovedností.PAT vlastních ratolestí.ADDR (SYN2013PUB)

(45)

… dostane 30000 korun na výuku a doučování češtiny.PAT dětí.ADDR cizinců (SYN2013PUB)

(46)

… s programem ukázky a naučení dětí.ADDR malování.PAT vajec různými technikami (SYN2013PUB)

(47)

Spolupráce … při učení žáků.ADDR první pomoci.PAT funguje už zhruba pátým rokem. (SYN2009PUB)

(48)

K hlavním zásadám … při výuce cizího jazyka.PAT dětí.ADDR mladšího školního věku patří… (SYN2010)

[296]7.5 Vyhodnocení výsledků

V tabulce č. 1 uvádíme absolutní frekvence jednotlivých typů NS a jejich řídících substantiv (v závorce za substantivem nebo nominalizací VNP). Značka – znamená, že daná NS nebyla v daném subkorpusu vyhledávána.

 

NS

Počet subst.

Počet výskytů dané NS v subkorpusech ČNK

SYN2000

SYN2005

SYN2006PUB

SYN2009PUB

SYN2010

SYN2013PUB

Pořadí aktantů

Celkem

NS1

(5)

ušetření (0), zbavení (42), zbavování (4), zproštění (6), zprošťování (0)[11]

A1A2: 24
A2A1: 28

52

 

NS2B

6

nalezení kompromisu (1), navázání kontaktu (2), sbírání zkušeností (2), vzdání holdu (2), zaujetí/zaujmutí stanoviska (3)

A1A2: 0
A2A1: 10

1

1

1

5

2

10

NS3A

4

domáhání se (1), dožití (se) (2), vzdání se (2), zbavování se (1)

A1A2: 6
A2A1: 0

1

0

0

5

0

6

1

dotyk (6) / dotek (11)

A1A2: 8
A2A1: 9

2

2

1

11

1

17

NS3B

3+(1)

nabytí platnosti (129) / účinnosti (971) / právní moci (514)[12], pozbytí platnosti (4) / účinnosti (2) / způsobilosti (1), ujímání se vlády (1), zanechání činnosti (2)

A1A2: 0
A2A1: 10

1

1

1

7

0

10

NS3C

6

vzdání se obhajoby (1), vzdávání se odpovědnosti (1), zbavení se práva (1) / zodpovědnosti (1), zbavování se odpovědnosti (2), zdržení se jednání (1), zřeknutí se práva (1) / možnosti (1) / kandidatury (1)

A1A2: 2
A2A1: 8

1

0

4

4

1

10

NS4

4

doučování (1), naučení (1), učení (2), vyučování (2)

A1A2: 2
A2A1: 4

0

0

0

3

0

3

6

1

výuka (4)

A1A2: 0
A2A1: 4

0

0

0

0

4

0

4

Celkem (bez NS1, bez nabytí)

25

6

4

7

35

8

3

63

Tab. 1 Absolutní frekvence zkoumaných NS v subkorpusech ČNK

 

Z tabulky č. 1 vyplývá, že struktury NS2B, NS3 a NS4 jsou ve všech použitých subkorpusech ČNK dohromady doloženy v průměru počtem 1,8 dokladu na 1 verbální substantivum (tj. 42 dokladů na 23 substantiv, bez započítání frekvencí struktur se substantivem nabytí) a 10,5 dokladu na 1 dějové substantivum (tj. 21 dokladů na 2 substantiva). Tyto velmi nízké absolutní frekvence odrážejí [297]specifičnost daných konstrukcí; srovnání s frekvencemi NS1 (v SYN2000) také koresponduje s naším hodnocením, že struktury NS2B, NS3 a NS4 jsou méně přijatelné než NS1.

K interpretaci nízkých frekvencí je třeba srovnání s korpusovými analýzami běžnějších nominalizovaných struktur. Ty ukazují, že jsou-li vyjádřeny dva (příp. tři) aktanty, výrazně klesá počet dokladů, přičemž výjimkou nejsou ani případy jednotkových nebo nulových absolutních frekvencí, a to i u zcela přijatelných a gramatických struktur (Kolářová, 2010, s. 127–165). Absolutní frekvence úzce souvisejí s frekvencemi samotných řídících substantiv v daném významu; ty jsou tradičně vyšší u dějových substantiv než u substantiv verbálních (srov. tamtéž). Např. nulový výskyt struktury NS1 se substantivy ušetření a zprošťování v SYN2000 neznamená, že jsou NS s těmito substantivy negramatické, jen odráží skutečnost, že frekvence těchto substantiv v daném významu je velmi nízká, nebo dokonce nulová. Domníváme se tedy, že při současné velikosti korpusů je třeba při popisu substantivní valence pracovat i s doklady o frekvenci odpovídající hodnotě 1 nebo 2. Jak jsme uvedli v oddíle 2, je však podstatné, zda jsou dané struktury doloženy u více (u zkoumaných NS alespoň tří) zástupců, což struktury NS2B, NS3 i NS4 splňují. Tato skutečnost naznačuje, že se nejedná o ojedinělá, nahodilá užití negramatických konstrukcí.

Užívání struktur NS2B, NS3 a NS4 je na jedné straně limitováno konfrontací s negramatickou strukturou NS2A, na straně druhé je v některých případech podpořeno omezeními pro užití jiných forem aktantů. Užití genitivní formy pro A1 může být důsledkem skutečnosti, že při daném lexikálním obsazení (např. substantiva v plurálu, rozvitá substantiva) není možné vyjádření pomocí posesiva. U struktur NS4 by posesivní forma mohla být navíc nejednoznačná (srov. Petrovo.ACT/ADDR doučování matematiky). V některých případech, kdy A1 je konatel, by bylo možné vyjádření pomocí bezpředložkového instrumentálu, i tato forma vyjádření však má svá omezení (Kolářová, 2013). Zdá se tedy, že není-li jiná, vhodnější možnost vyjádření, použije mluvčí jednu z daných NS, protože je gramatická pravidla také umožňují.

8 Podmínky pro užití NS se dvěma aktanty v GenAdnom

Nyní můžeme popsat podmínky pro užití NS se dvěma aktanty v GenAdnom tak, jak se jeví po vyhodnocení dat z českých korpusů (zejména ČNK). Původní předpoklad, že gramatické jsou pouze NS1 (oddíl 1), můžeme rozšířit o další možnosti. Domníváme se, že NS se dvěma aktanty v GenAdnom je (potenciálně) možná, když:

(i)

V ZVS je jedna pozice s Gen pozicí valenční:

(i)(a)

NS1: A1 (GenAdnom ← Ak) a A2 (GenAdnom ← GenAdverb)

(i)(b)

NS3: A1 (GenAdnom ← Nom) a A2 (GenAdnom ← GenAdverb) [= PAT]

[298](ii)

V ZVS je jedna pozice s Ak a základové sloveso spolu s aktantem v Ak tvoří VNP:

NS2B: A1 (GenAdnom ← Nom) a A2 (GenAdnom ← Ak), pouze s pořadím aktantů A2 A1

(iii)

V ZVS jsou dvě pozice s Ak:

NS4: A1 (GenAdnom ← Ak) [=ADDR] a A2 (GenAdnom ← Ak) [=PAT].

9 Závěr

V této studii jsme zkoumali, zda vedle struktur NS1 existují v češtině ještě další typy NS se dvěma aktanty v GenAdnom. Vyhledávání v PDT nás přivedlo na myšlenku zahrnout do okruhu zkoumání i nominalizace VNP. Následné vyhledávání v ČNK potvrdilo výskyt čtyř předem vytipovaných typů NS, zahrnujících jak plnovýznamové užití řídících substantiv, tak nominalizace VNP. Po vyhodnocení korpusových dokladů vyjadřujeme domněnku, že vedle zcela přijatelných struktur NS1 gramatika češtiny umožňuje také méně přijatelné struktury NS2B, NS3 a NS4 (nominalizace VNP s typickým pořadím aktantů A2 A1).

LITERATURA

ALEXIADOU, A. (2001): Functional Structure in Nominals. Nominalization and ergativity. Amsterdam – Philadelphia: John Benjamins.

Český národní korpus – SYN2000, SYN2005, SYN2006PUB, SYN2009PUB, SYN2010, SYN2013PUB (2000/2005/2006/2010/2010/2013) [online]. Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. <http://www.korpus.cz>.

ENGELHARDT, M. – TRUGMAN, H. (1999): Double Genitive Constructions in Russian. Jerusalem: Ms. Hebrew University – Holon: CTEH.

HAJIČ, J. et al. (2006): Prague Dependency Treebank 2.0 [online]. Praha: Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK. <http://ufal.mff.cuni.cz/pdt2.0>.

CHOMSKY, N. (1964): Degrees of Grammaticalness. In: J. A. Fodor – J. J. Katz (eds.), The Structure of Language: Readings in the Philosophy of Language. Englewood Cliffs, N. J.: Prentice Hall, s. 384–389.

KARLÍK, P. (2002): Ještě jednou k českým deverbálním substantivům. In: Z. Hladká – P. Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika 4. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 13–23.

KOLÁŘOVÁ, V. (2010): Valence deverbativních substantiv v češtině (na materiálu substantiv s dativní valencí). Praha: Karolinum.

KOLÁŘOVÁ, V. (2012): Valence dějových substantiv odvozených od sloves s předmětovým genitivem. In: S. Čmejrková – J. Hoffmannová – J. Klímová (eds.): Čeština v pohledu synchronním a diachronním – Stoleté kořeny Ústavu pro jazyk český. Praha: Karolinum, s. 609–614.

KOLÁŘOVÁ, V. (2013): Agents Expressed by Prepositionless Instrumental Modifying Czech Nouns Derived from Intransitive Verbs. In: K. Gajdošová – A. Žáková (eds.), Proceedings of the Seventh International Conference Slovko 2013; Natural Language Processing, Corpus Linguistics, E-learning. Lüdenscheid: RAM-Verlag, s. 129–147.

[299]LOPATKOVÁ, M. et al. (2012): VALLEX 2.6 – Valency Lexicon of Czech Verbs [online]. Cit. 2014-05-13. <http://ufal.mff.cuni.cz/vallex/2.6/doc/home.html>.

MIKULOVÁ, M. et al. (2005): Anotace na tektogramatické rovině Pražského závislostního korpusu. Anotátorská příručka. Technical Report TR-2005-28. Praha: Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK.

MÍROVSKÝ, J. – ONDRUŠKA, R. (2009): Netgraph – A tool for Searching in PDT 2.0 [online]. Cit. 2014-05-13. <http://hdl.handle.net/11858/00-097C-0000-0001-4905-F>.

PANEVOVÁ, J. (2000): Poznámky k valenci podstatných jmen. In: Z. Hladká – P. Karlík (eds.), Čeština – univerzália a specifika 2. Brno: Masarykova univerzita, s. 173–180.

RADIMSKÝ, J. (2010): Verbonominální predikát s kategoriálním slovesem. Praha: Karolinum.

RAPPAPORT, G. C. (2001): The Geometry of the Polish Nominal Phrase: Problems, Progress, and Prospects. In: P. Banski – A. Przepiórkowski (eds.), Generative Linguistics in Poland: Syntax and Morphosyntax. Warsaw: Polish Academy of Sciences, s. 173–189.

SAMPSON, G. (2002): Empirical Linguistics. London: Continuum International Publishing.

ŠTÍCHA, F. (2001): Kritéria gramatičnosti (Korpus jako argument a inspirace). Slovo a slovesnost, 62, s. 161–175.

UREŠOVÁ, Z. et al. (2014): PDT-Vallex: Czech Valency lexicon linked to treebanks [online]. Cit. 2014-05-13. <http://hdl.handle.net/11858/00-097C-0000-0023-4338-F>.


[1] Text této studie vznikl s podporou projektu GAČR P406/12/P190 Systematický, úsporný a na korpusu založený popis valenčních vlastností českých deverbativních substantiv (teorie a praxe). Tato studie využívá jazykové zdroje a nástroje vyvinuté, uchovávané a distribuované v rámci projektu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR LINDAT-CLARIN LM2010013.

[2] K obdobným strukturám v jiných jazycích viz Alexiadou (2001, s. 144–150), Engelhardt – Trugman (1999) a Rappaport (2001).

[3] První zmínky o výskytu NS se dvěma GenAdnom u substantiva dotyk/dotek se objevují u Kolářové (2012).

[4] Kategoriální slovesa jsou v rámci různých metodologických přístupů (Radimský, 2010, s. 10) nazývána také např. podpůrná slovesa (f. verbes supports, a. support verbs), lehká slovesa (a. light verbs) nebo funkční slovesa (n. Funktionsverben).

[5] K označení aktantů a dalších doplnění v PDT viz Mikulová et al. (2005).

[6] V některých případech je v PDT příslušnost k víceslovné lexikální jednotce zachycena pomocí funktorů (např. DPHR pro závislou část frazémů a CPHR pro predikativní jméno VNP; u nominalizací VNP však zůstává PAT, srov. Mikulová a kol., 2005, s. 292n).

[7] K této problematice u VNP viz např. Radimský (2010). K dalším typům referenční totožnosti valenčních členů v rámci VNP a k jejich zachycování při anotaci v PDT viz Kolářová (2010, s. 109–126).

[8] V dotazu po lemmatu řídícího substantiva (proměnná x) následují dvě substantiva v genitivu, přičemž před každým z nich mohou být takové 0–3 „libovolné“ pozice, které nejsou interpunkcí, předložkou, slovesem nebo spojkou (viz také oddíl 3).

[9] Obdobná struktura, v níž by aktant A2 byl adresát, např. vyptávání se hostitele.ACT vzácného hosta.ADDR, co si dá k obědu.PAT, se v ČNK nevyskytla. U dějových substantiv (např. otázka, dotaz) je tato struktura negramatická.

[10] Interpretace homonymních tvarů malování a pomoci v (46) a (47) jako dativu je podle nás nepravděpodobná.

[11] Frekvence struktur NS1 nebyly do celkových počtů dokladů započítány.

[12] Frekvence NS3B se substantivem nabytí nebyly do celkových počtů dokladů započítány.

Ústav formální a aplikované lingvistiky MFF UK v Praze
Malostranské nám. 25, 118 00 Praha 1
kolarova@ufal.mff.cuni.cz

Naše řeč, ročník 97 (2014), číslo 4–5, s. 286-299

Předchozí Michaela Martinková: K metodologii využití paralelních korpusů v kontrastivní lingvistice

Následující Jiří Milička: Kontroverzní hranice jazykovědy aneb O syntagmatických očích Hany Karadžičové

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1