Časopis Naše řeč
en cz

Z našich časopisů

Z. (= Josef Zubatý)

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

V odpoledních číslech »Národní politiky« z 1., 3. a 7. června byl sveden nekrvavý boj, který se i nás tak přímo dotýká, že nemůžeme o něm pomlčeti. Zasluhuje pozornosti i svou zajímavostí.

V rozkaze zem. voj. velitelství (č. 40, C, 2, 14. kv. 1921, č. pres. 9166-tisk.) objevilo se něco, čemu ve vojenských rozkazech nejsme z dřívějška zvyklí; nebude na škodu ani nevojákům, otiskneme-li to: »Zakazuji užívati v úředních spisech těchto slov: 1. předati ve významu odevzdati. Správné je pouze: předati se, na př.: Předal [220]se o 100 korun. Jinak vždy nutno užíti slov: odevzdati, dodati, postoupiti, na př.: odevzdati službu, postoupiti spisy a pod.; 2. držeti v obratech: držeti školu, držeti přednášku, službu a pod. Držeti možno pušku, hůl, pero a pod., jiné obraty jsou nesprávné; 3. odpadnouti ve rčeních: hlášení odpadá a pod. Odpadnouti může omítka se zdi, nikoliv však hlášení. Zde nutno užíti obratů: není co hlásit, nezasílati více atd.; 4. pád v obratech: v pádu potřeby, v pádu poplachu a pod. Tyto obraty jsou protismyslné, poněvadž zde ani nic nespadlo, ani zde nejde o gramatický pád (genitiv, dativ a j.). Kratčeji to možno říci: Je-li toho zapotřebí, při poplachu a pod. Slova zde uvedená jsou hrubými germanismy, jimiž si svou řeč jen kazíme a zohyzďujeme. Ukládám tiskovému a osvětovému referentu, aby mne upozorňoval na hrubší poklesky.«

N. pol. pochválila snahu o jazykovou správnost, jakou projevuje zem. vel., ale pokárala rčení »není co hlásit více« (které si sestavila, jak čtenář vidí, ve spěchu sama); začala radou »nechybuj sám, chceš-li kárat jiné« a skončila poučením: »Něm. »mehr« v tomto spojení znamená tolik, co č. »již«, — proto není vždy radno a prospěšno, vyháněti ďábla — belzebubem«. Zástupce tiskového referátu zem. voj. vel. kap. T. upozornil redakci, že podle výkladu Jos. Zubatého v N. Ř. I, 166 více v pod. rčeních germanismus není a vytkl jejímu kritikovi povrchnost a diletantství; ale pisatel oné zprávičky prý přes to, »nemůže, leč setrvati na svém: že překládati něm. »Es ist nichts mehr zu melden« větou »Není co hlásit více« je očividný germanismus.« Zem. voj. velitelství poslalo redakci nový list, v němž m. j. výslovně ukázalo, že nedoporučuje přece rčení »není co hlásit více«; Nár. pol. se spokojila neslaným, nemastným doslovem, v němž čteme »že vítáme vážnou snahu…, že nebylo naším úmyslem chtít tyto snahy snad nějak zlehčovati« a pod., ale ani slova o sporné věci samé. Tiskový referát zem. voj. vel. na to požádal nás o dobré zdání; této žádosti jsme ovšem vyhověli. A protože nevíme, proč by rčení, které v našem písemnictví žije plnou silou od jeho prvních počátků až někdy do 70. let minulého stol., které je chráněno obdobou jiných jazyků, slovanských i neslovanských, bylo nesprávné jen proto, že se shoduje se rčením německým, nemohli jsme než říci, že podle našeho soudu má tiskový referát zem. voj. vel. pravdu.

N. pol. nebo vlastně kritik rozkazu zem. voj. vel. tedy »nemůže, leč setrvati na svém«. Také my trváme na svém. Ale my své důvody vyložili před 5 lety; měl by tak tedy učiniti i češtinář z N. pol. Snad je jeho jméno samo zárukou, že má důvody dobré, třebas o nich nemluví; neuznává-li N. pol. za potřebné, aby byly veřejnosti předloženy důvody, měla by oznámiti aspoň toto jméno.

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 7, s. 219-220

Předchozí E.: Přehledné dějiny české

Následující Dělobitna

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1