Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answer of the language counselling center of the Institute of the Czech language of the Czech academy of science on the question of meaning of two variants of one verse from the Bible and the meaning of the word čestr.

Dotaz:

Prosím laskavě o vyjádření, zda jsou tyto věty významově totožné. Jedná se o verš v bibli.

Nebe a země pomine, ale slova má nikoli nepominou.

Nebe a země pomine, ale má slova nepominou.

 

Odpověď:

Věty (1) Nebe a země pomine, ale slova má nikoli nepominou a (2) Nebe a země pomine, ale má slova nepominou mají stejný význam. Různá vydání bible se v této větě (Matouš 24, 35) významově neliší. Příslovce nikoli totiž může mít podle Staročeského slovníku u záporného přísudku také význam ‚v žádném případě, vůbec; [v zákaze] za žádných okolností, nikdy; [o odmítání] za žádnou cenu, zanic; [u kondicionálu] jistě nikdy, určitě‘. Proto se můžeme setkat i s formulací … má slova nikoli nepominou.

 

Dotaz:

Co znamená slovo čestr?

 

Odpověď:

Toto slovo se nám nepodařilo dohledat v žádném slovníku spisovné češtiny (Slovník spisovné češtiny, Slovník spisovného jazyka českého, Slovník současné češtiny aj.), neuvádí jej ani Slovník nespisovné češtiny a nemá ani jediný výskyt v databázi Českého národního korpusu, která obsahuje mnoho milionů slov z textů z rozličných oblastí (korespondence, publicistika, odborná literatura, beletrie, kuchařky atd.). To vypovídá o tom, že slovo čestr do běžné slovní zásoby češtiny nespadá.

Pro výklad jeho významu se musíme obrátit na úzus ještě širší, než je reprezentován v Českém národním korpusu, tedy na internet. Podle nalezených dokladů je zkratkovou složeninou ze spojení česká stračena nebo též český strakatý skot. Tento způsob tvoření slov není v češtině výjimečný, Mluvnice češtiny 2 uvádí mnoho příkladů zejména v oblasti názvů společností a výrobků, např. Čedok (← Česká dopravní kancelář), Řempo (← Řemeslnické potřeby), karma (← Karel Macháček, původní výrobce), scifi (← science fiction). U slova čestr by se nejspíše jednalo o profesionalismus, tedy výraz užívaný ve slangu určité profese, zde zřejmě ve slangu chovatelů skotu.

Tento výraz je jednak užíván pro označení jmenovaného plemene skotu, jednak je názvem restaurace specializující se na hovězí maso – v kontextu názvu restaurace „Čestr“ (v recenzích apod.) toto slovo nacházíme na internetu nejčastěji. Bez relevantních dokladů není možné rozhodnout, zda bylo prvně užito pro pojmenování skotu, nebo pro název oné restaurace, dá se však předpokládat, že název restaurace byl utvořen podle slova obecného významu, tedy že byl podnik pojmenován podle existující zkratkové složeniny užívané pro označení plemene dobytka.

Naše řeč, ročník 96 (2013), číslo 3, s. 172

Předchozí Michaela Lišková: Přenesené pojmenování reset

Následující Jarmila Bachmannová: Jak napsat nářeční slovník? Několik poznámek k metodě diferenčního pojetí