Časopis Naše řeč
en cz

Ždáti

[Hovorna]

(pdf)

-

(K. S.) Sloveso ždám (stč. také ždu), ždáti (ob. něčeho) znamenalo původně »čekati (doufati)«. Zdá se však, že již v staré češtině znamenává někdy i »žádati«. Ve vypravování o vidění sv. Kateřiny v stokholmské legendě praví Kristus k Panně Marii: »Neb vieš, ež (= že) já s těmi stoli (= stolím, stoluji), ješto činie vši mú vóli i činili sú v světě jsúce, na mé líce zřéci (= zříti) ždúce« (asi = žádajíce), jiné doklady jsou v Tkáčových Libri informationum. Tento význam by byl asi vznikl lidovou etymologií, která snad spojovala ždáti se slov. žádati; tato nesprávná etymologie se opakuje u našich básníků v době nové, užívají-li zaniklého slov. ždáti s týmž významem. Podle složenin poždati, doždati, seždati se v češtině změnilo [192]pův. počekati (počakati) atd. v počkati atd. (tyto kratší tvary se objevují asi od poč. 16. st.).

Naše řeč, ročník 5 (1921), číslo 6, s. 191-192

Předchozí Výlohy

Následující Ženin, ženský, ženy

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1