Z dopisů jazykové poradně

[Short articles]

(pdf)

-

Dotaz

Během nynější války v Iráku, vznikl novy pojem „imbedded journalist“. To znamená zpravodaje či žurnalistu, který je přidělen k určité vojenské jednotce, cestuje, jí a spí s ní a často, ne-li vždy, nosí uniformu. Vidím to denně na CNN. Vaši novináři jsou šikovní, tak jsem zvědav, jaké české slovo na to používají. Imbedovaný žurnalista nebo doprovázející žurnalista?

 

Odpověď

Českých vojáků operujících v neklidné válečné oblasti není mnoho, stejně jako novinářů, kteří by je v uniformách doprovázeli. Čeština tedy nemá potřebu pro danou skutečnost zatím vytvářet název. Výraz *e-/imbedovaný žurnalista se dosud neobjevil (viz Český národní korpus), při překladech (např. v české sekci BBC) se řeší neexistence příslušného českého výrazu opisem. Vyskytují se výrazy jako novinář doprovázející naše vojáky, náš zpravodaj v Iráku (jistě, to není totéž jako imbedded journalist) apod. Není vyloučeno, že se v případě potřeby nějaké nové slovo ujme, ale není radno předjímat.

 

Dotaz

Setkal jsem se s pojmem reatestace, který se vyskytuje v několika zákonech. Vysvětlení jsem však nikde nenašel, proto bych byl velmi rád, kdybyste mi objasnili, co se pod tímto pojmem skrývá.

 

Odpověď

Pojem reatestace opravdu slovníky nezachycují, ostatně dvousvazkový Slovník českého práva (doc. JUDr. Z. Maďar, DrSc., a kol., LINDE 1995) nemá ani heslo atestace, ta je z právního hlediska vysvětlena ve starší verzi slovníku (Právnický slovník, Orbis, Praha 1972).

Akademický slovník cizích slov (Academia 1995) k části re- podává výklad: předpona s významem 1. zpět, vzad 2. opět, znovu, nově, opakovaně. Přestože se v češtině uplatňuje již dlouho, najdeme tuto předponu rovněž ve slovníku neologizmů Nová slova v češtině (Academia, Praha 1998) – nové je totiž její zvýšené využívání: re- předpona mající význam opětovný, opětný, opět, znovu, nový, nově, opakovaný, opakovaně v nových výrazech, např. rekonkurz, repremiéra, repolonizace. Ve slovníku jsou uvedeny i další příklady užití, řada z nich je z oblasti publicistiky, popř. je vázána na určitý obor. Velice frekventované je podstatné jméno rekvalifikace (a další odvozená slova, jako rekvalifikační, rekvalifikovat), dále restartování, reinstalace; restrukturalizace, objevuje se i refinancování, regermanizace, rekodifikace, rekonkurz, repremiéra, dokonce i rekorytizace (užití je opravdu příležitostné).

Podstatné jméno reatestace je tedy možné chápat jako opětovnou atestaci, znovu prováděnou atestaci. V tomto významu se slovo objevovalo v tisku v polovině devadesátých let v souvislosti se změnami v armádě (forma atestací a reatestací po listopadu 89; atestace, reatestace a mimořádná hodnocení). Vyjadřujeme se ale pouze k obecnému, tedy neterminologizovanému významu slova, vymezení terminologického pojmu je záležitostí příslušného oboru – užívá-li se slovo reatestace v zákonech České republiky, měli by ho přesně vysvětlit právníci.

Z dokladů na internetu je zjevné, že reatestace není výlučně právnický výraz, uplatňuje se také v oblasti medicíny – např. v materiálech Ústavu pro státní kontrolu veterinárních biopreparátů se mluví o reatestaci léčivé látky; o rozšíření doby použitelnosti nebo doby reatestace účinné látky.

Zda se slovo reatestace objeví v právnickém slovníku, nevíme. V nejobecnějším významu (tedy opakovaná atestace) by mělo být uvedeno v připravovaném druhém vydání slovníku Nová slova v češtině.

Naše řeč, volume 86 (2003), issue 2, p. 112

Previous Markéta Pravdová: Propan-butan, nebo LPG?

Next Miloslava Knappová: K jazykovým a právním aspektům přechylování příjmení v češtině