Časopis Naše řeč
en cz

K významům slova kargo/cargo

Marta Koutová

[Drobnosti]

(pdf)

Towards the meanings of the word kargo/cargo

This article discusses the meaning, use and origin of the word kargo/cargo.

[1]Cestovatel, který odletěl na Novou Guineu zkoumat kult kargo, se musel první dny obejít jen s několika málo věcmi, které měl v kapsách svých kargo kalhot, protože jeho kargo dorazilo leteckým kargem až o týden později kvůli závadě na kargo terminálu na letišti v Praze…

Pravda, tato příkladová věta není po stylistické stránce úplně dokonalá, ale byla vytvořena pro ilustraci, co všechno dnes mimo jiné může znamenat výraz kargo. Slovo kargo, psáno ovšem častěji cargo, se totiž v poslední době těší ne[162]malé oblibě, a jak ukazují doklady v Českém národním korpusu (ČNK)[2], v tisku[3] a na internetu[4], šíře jeho použití je opravdu veliká. Nahlédněme nejprve do dostupných slovníků češtiny.

Český etymologický slovník J. Rejzka (2001) uvádí: ‚kargo = lodní náklad, ze šp. cargo od cargar ‚nakládat‘, z vulg. lat. *carricare od lat. carrus ‚vůz‘, původu keltského‘.

Příruční slovník jazyka českého (1935–1957) výraz kargo uvádí ve významu ‚celkový lodní náklad a jeho seznam‘, Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971) uvádí slovo kargo s významem ‚náklad lodi, zboží svěřené jí k dopravě‘. Akademický slovník cizích slov (ASCS, 1995) a stejně tak Nový akademický slovník cizích slov (NASCS, 2005) již uvádí významy tři: ‚1. úhrnný lodní náklad; seznam zboží na lodi naloženého s udáním odesilatele a příjemce, 2. pojištění lodního nákladu, 3. sklad zboží‘.[5]

Slovníky cizích slov u substantiva kargo sice zachycují více významů, vždy ale vycházejí z původního významu ‚lodní náklad‘. Zadáme-li do prohlížeče Českého národního korpusu lemma kargo, získáme v korpusu SYN 555 výskytů, které díky společné lemmatizaci zahrnují doklady jak pravopisné podoby kargo, tak i cargo. Po odstranění dokladů, ve kterých je kargo/cargo součástí vlastních názvů, nám zbude sice už jen cca 160 položek, ale ani to není tak malé číslo, proto se nabízí otázka, zda je reálné, aby se ve větách, které pocházejí převážně z publicistických textů posledních dvaceti let, vyskytovalo tolik dokladů právě pro význam ‚lodní náklad‘? Pročtení všech nalezených dokladů potvrdí, že tomu tak není. Ve skutečnosti se lodního nákladu týká pouze asi pět dokladů. Význam ‚pojištění lodního nákladu‘, uváděný ASCS a NASCS, se v ČNK nevyskytuje vůbec[6], k významu ‚sklad zboží‘ by se eventuálně daly některé doklady vztáhnout. Co ale znamená těch zbývajících cca 150 dokladů užití slova kargo/cargo? Některé možnosti jsme si již naznačili v úvodní příkladové větě. Podívejme se na ně podrobněji.

Jako první se nabízí vyčlenit význam ‚náklad‘. Je pravda, že původně se jednalo pouze o náklad lodi, avšak je s podivem, že i nejnovější slovníky setrvávají pouze u tohoto úzkého vymezení. Ve skutečnosti se totiž drtivá většina dokladů v úzu vztahuje k nákladu letadla, popř. též vlaku, automobilu, zkrátka jakéhokoliv dopravního prostředku.

Jak přiznává ředitel direktoriátu albánské letecké dopravy Perparim Zuna, přistávací dráha není dostatečně bezpečná pro větší stroje (o hmotnosti nad 70 tun), a proto se vůbec nepoužívá pro přepravu carga. (Hospodářské noviny, 1995)

Česká letecká společnost Bemoair, provozující výhradně charterovou dopravu, přepravila loni 50 tisíc pasažérů a 800 tun karga. (Hospodářské noviny, 1996)

Zatímco takzvané cargo putovalo letecky už dříve, pět horolezců vyrazilo z domovů v pondělí, [163]bez větších potíží dorazili do Nepálu a v těchto chvílích se přesunují přímo pod Annapurnu. (ČT 1, Týden v regionech, 2009)

Přenesením vznikl další význam slova kargo, a to ‚nákladní doprava‘. Opět se zde může jednat o nákladní dopravu leteckou, železniční atd. Tento význam se v dokladech v ČNK, v tisku a na internetu vyskytuje poměrně hojně, slovníky ho však neuvádějí.

Leteckým cargem své nádobíčko neposlal jen Stanislav Frühauf, který svůj pověstný červený kufřík střeží jako oko v hlavě. (MF Dnes, 1998)

Rozložit typové letadlo a poslat ho kargem přes oceán je poměrně unikátní záležitost. (Reflex, 2001)

V posledních třech letech si tímto způsobem národní letecká společnost vylepšovala pravidelně výsledky svého hospodaření. Zbavila se postupně cateringu, carga (nákladní dopravy) a v posledním roce také některých budov a pozemků. (E15, 2009)

Loni se vyčlenila nákladní doprava českých drah. Kdy se podle plánu spojí se slovenským železničním cargem? (Hospodářské noviny, 2008)

Význam se ale posunuje ještě dále – od pojmenování nákladu a nákladní dopravy už je jen krůček k pojmenování nákladního letadla.[7]

V defenzivě byla vláda i při soudu vyvolaném oběťmi katastrofy izraelského karga El-Al. (MF Dnes, 1999)

„Pro přepravu celkem dvanácti kontejnerů s lahvemi jsme zdarma poskytli linkové letadlo, které naši mechanici během večera přestavěli na cargo, neboli nákladní verzi,“ uvedl Zdeněk Švanda. (MF Dnes, 1997)

Připravili jsme několik verzí letadla, a to pro osobní dopravu, ve speciální patrolovací úpravě pro policii a cargo pro nákladní dopravu. (MF Dnes, 2001)

Dále bychom u slova kargo mohli vyčlenit význam, který ASCS a NASCS uvádějí jako třetí, tj. ‚sklad zboží‘. Podle dokladů, které jsem nalezla v ČNK, v tisku a na internetu, se však jedná pouze o specifický sklad zboží, a to o nákladové oddělení na letišti. Výstižnou definici tohoto významu uvádí encyklopedie Diderot (2000): ‚objekt sloužící pro příjem, třídění, skladování a výdej zboží dopravovaného letecky‘.

Také nákladové oddělení (cargo) ČSA vyloučilo, že by s kontejnery mělo něco společného. (Lidové noviny, 1997)

U CK Fischer stojí zpáteční letenka pro psa tři až pět tisíc korun podle vzdálenosti. Pokud člověk chce přepravovat psa jako zásilku, musí si tuto přepravu předem objednat a v den letu být tři hodiny před odletem v areálu carga na letišti. (Právo, 2002)

Pátý okruh užití slova kargo se dnes v úzu vyskytuje nejčastěji. Výraz kargo (mnohem častěji však v pravopisné podobě cargo) zde zpravidla funguje zástupně za přídavné jméno nákladní. Vlivem cizích jazyků, zejména angličtiny, tak do češtiny doslova expandují dvouslovná spojení, jejichž první část tvoří nesklonný přívlastek cargo/kargo a druhou část substantivum, které se skloňuje:[8] cargo letiště, [164]cargo terminál, cargo centrum, cargo přeprava, cargo lety, cargo servis, cargo dopravci atd., mohli bychom jich uvést desítky (dokonce i takové perličky jako třeba cargo hák, tj. hák na zvedání nákladů). Nesklonný výraz cargo/kargo v těchto případech není zcela slovnědruhově vyhraněný, můžeme ho interpretovat buď jako substantivum, nebo jako adjektivum.[9] Přívlastková pozice výrazu cargo/kargo a jeho ekvivalentnost s přídavným jménem nákladní však podle mého názoru mluví spíše pro adjektivní interpretaci.

Vzhledem k rozsáhlé cargo síti China Airlines, která v současné době provozuje do Evropy 13 cargo letů týdně, představuje připojení Prahy vstup této společnosti i na východoevropský trh. (Technik, 2004)

Až 24 tisíc tun leteckého zboží projde ročně novým cargo terminálem, který byl otevřen na ruzyňském letišti. (Českomoravský profit, 1994)

Orientaci na cargo dopravu ve svých strategických záměrech nemáme a rozhodně nebudeme kupovat specializovaná nákladní letadla. (Právo, 2003)

V září Škoda zahájila výrobu cargo nástaveb pro kombinovanou přepravu na železnici a silnici, určených pro všechny druhy zboží. (Hospodářské noviny, 1995)

Šéf letiště Michal Červinka řekl obchodnímu konzulovi Murphymu, že Mošnov potřebuje silného zahraničního investora, který by postavil kargo letiště, vhodné pro nákladní lety. (MF Dnes, 1999)

Vedle těchto struktur, vázaných na určité pracovní a profesní prostředí, však v běžném úzu zůstávají i tradiční, češtině bližší spojení nákladní letiště, nákladní terminál apod.; není tedy vždy nutné uchylovat se k výše zmíněnému módnímu, avšak poněkud neústrojnému způsobu tvoření sousloví, bez větších potíží můžeme užít volného spojení se shodným přívlastkem nákladní. Někdy je však spojení se slovem cargo/kargo úspornější, proto se mu dává přednost před složitějšími strukturami s adjektivem nákladní: např. spojení cargo operátor by nešlo jednoduše nahradit spojením *nákladní operátor, ale bylo by nutné opsat ho složitěji jako operátor nákladní dopravy, podobně spojení cargo partneři nelze vyjádřit jako *nákladní partneři, ale jako partneři v oblasti nákladní dopravy apod.

Další dva okruhy užití slova kargo se vztahují ke dvěma specifickým jevům: jednomu z oblasti náboženství, druhému z oblasti módy.

Nejprve se přesuneme na tichomořské ostrovy Melanésie, abychom se seznámili s tzv. kulty kargo. Opět můžeme najít nejrůznější podoby tohoto slovního spojení: kargo/cargo kult(y), kult(y) kargo/cargo atd. Jedná se o mesianistické obřady rozšířené v západní Melanésii po 2. světové válce; jsou založeny na víře, že předměty používané bělochy (nejčastěji příslušníky amerických vojenských posádek pobývajících během 2. světové války na ostrovech, do té doby prakticky nenavštěvovaných) pocházejí od předků Melanésanů ze země mrtvých ležící za mořem. Ti pak jednoho dne přijdou a bohatství (zboží, kargo) dají svým potomkům.[10] Proto si Melanésané vytyčili přistávací dráhu, z větví, listů a trávy vytvořili napodobeninu letadla, vyrobili si sluchátka z kokosů, bednu s anténou a jiné „navigační prostředky“ a čekají, že dobří duchové s letadly plnými zboží přiletí zas. Takto však čekají už od konce 2. světové války marně…

K fenoménu kultů kargo se někdy připodobňují i situace z našeho – českého, popř. evrop[165]ského – prostředí. Může se jednat, jak ukazují příklady, o nějaké pošetilé jednání, nebo naopak o jednání vychytralé, které má za cíl obalamutit druhé.

Problém je v něčem jiném: v tom, jak lidé NOVY infotainment umějí dělat. To, co předvádějí, připomíná fenomén, popsaný antropology jako kargo efekt. Pochází z tichomořských ostrovů, kde si domorodci za války zvykli, že na amerických základnách přistávají letadla s nákladem zásob a potravin (anglicky cargo), naváděná z věží dispečery se sluchátky na uších a na dráze pak muži s plácačkami v rukou. […] Domorodci v Tichomoří pochopili nízkou efektivitu kargo systému poměrně brzy – a přizpůsobili ji podmínkám na ostrově. Domorodci v Praze jsou na tom poněkud jinak: hlava je často ve svých požadavcích méně naléhavá než břicho. (Lidové noviny, 1994)

Zkratové chápání světa včetně materialisticky laděného kultu cargo ovšem není vyhrazeno pro „jurodivé Papuánce“. Poučení pro nás, postkomunistické obyvatele česko-moravského prostoru, může nastat, když aplikujeme ideu cargo kultu na naše poslední desetiletí. Vždyť co jiného než obdoba cargo kultu byla rychlá privatizace pomocí kuponů, jež osmi a půl milionům lidí slibovala mnohonásobné zisky, zejména když si objednají akcie investičních fondů. (Lidové noviny, 2000)

Konečně se dostáváme k poslední sféře užití slova kargo. Je jí opět přejímka z angličtiny – kargo kalhoty (setkáváme se i s podobami cargo kalhoty, kalhoty kargo/cargo, kalhoty typu kargo/cargo atd.). Jedná se o volné, nejčastěji bavlněné kalhoty s bočními, tzv. nakládanými kapsami našívanými na nohavicích,[11] které jsou u nás známé asi spíše pod méně vznešeným označením kapsáče. Tyto kalhoty se údajně začaly šít za druhé světové války a sloužily k pohodlnému přenášení a skladování nejrůznějších věcí – map, kompasů a dalšího vybavení. Tato móda se vrátila v 90. letech 20. století a je populární dodnes. A není omezená jen na kalhoty – můžeme si obléct i kargo sukni, kargo šortky či cokoliv jiného, co má kargo kapsy. Souhrnně bychom slovem kargo mohli označit celý styl oblékání, jehož charakteristickým rysem jsou právě objemné nakládané kapsy, našívané nejčastěji na bocích.

Cargo kalhoty začali před několika lety nosit mladí lidé vyznávající streetwear. […] Cargo kalhoty však dnes nabízejí i velmi renomované firmy u klasických modelů – a prakticky pro všechny věkové kategorie. (MF Dnes, 1999)

Na ulicích budou rozhodně vidět i kalhoty typu cargo, neboli kapsáče. (Nedělní Blesk, 2000)

Kalhoty kargo s módními záhyby na kolenou mají pět kapes a do velikosti 146 zapínání na háček. (Styl, 2009)

Absolutní comeback letos zažívají sportovní sukně v safari stylu s velkými cargo kapsami a nápadnými zdobnými švy. (Claudia, 2009)

Na závěr si pro přehlednost ještě jednou uvedeme všechny zmíněné oblasti užití slova kargo, jak by mohly vypadat např. v budoucím lexikografickém zpracování:

kargo I -a s. 1. náklad dopravního prostředku, nejčastěji letadla; původně lodní náklad: přeprava karga, 2. nákladní doprava, zvláště letecká či železniční: poslat zavazadla kargem, 3. nákladní letadlo: katastrofa izraelského karga, 4. objekt sloužící pro příjem, třídění, skladování a výdej zboží dopravovaného letecky: v den letu musíte být tři hodiny před odletem v areálu karga na letišti, 5. styl oblékání vyznačující se objemnými nakládanými kapsami našívanými zpravidla na bocích: kalhoty ve stylu kargo, bermudy typu kargo

[166]kargo II neskl. příd. 1. týkající se karga I, související s ním; nákladní: kargo letiště, kargo terminál, kargo přeprava, kargo dopravci, kargo verze, 2. jsoucí ve stylu kargo I 5: kargo kalhoty, kargo sukně, kargo kapsy

kargo kalhoty volné kalhoty s bočními nakládanými kapsami našívanými na nohavicích; kapsáče

kargo kulty mesianistické obřady rozšířené v záp. Melanésii po 2. svět válce; založeny na víře, že předměty používané bělochy (nejčastěji příslušníky amer. vojenských posádek pobývajících během 2. svět. války na ostrovech, do té doby prakticky nenavštěvovaných) pocházejí od předků Melanésanů ze země mrtvých ležící za mořem. Ti pak jednoho dne přijdou a bohatství (zboží, kargo) dají svým potomkům.

Pravopisnou podobu cargo české výkladové slovníky (s výjimkou SN2) zatím neuvádějí, i když v psaném úzu tato podoba výrazně převládá – např. v ČNK tvoří varianta cargo zhruba 4/5 všech relevantních dokladů (za relevantní jsem považovala ty doklady, ve kterých slovo kargo/cargo není užito v názvech). Boom tohoto výrazu v českých textech nastal díky zesílenému vlivu angličtiny, ze které se do dnešní češtiny dostaly i nové významy slova kargo/cargo (jako druhotné přejímky, srov. Rangelova, 2005) a ruku v ruce s nimi i pravopisná podoba cargo, která tak začala v mnohem větší míře než dříve konkurovat již počeštěné podobě kargo. Tyto procesy bývají souhrnně označovány jako opakovaná internacionalizace (srov. Buzássyová, 1991; Mravinacová, 2005a). Budoucí slovníky češtiny se tedy budou muset vyrovnat i s grafickou variantou cargo.

Doufám, že tento příspěvek pomohl vnést trochu světla do zdánlivého chaosu kolem slova kargo/cargo. Budoucnost ukáže, zda popularita tohoto výrazu zůstane i nadále vysoká, a budeme tedy stále posílat zboží kargem/cargem z kargo/cargo terminálů a nosit kargo/cargo kalhoty, nebo jestli se po čase zase vrátíme k nákladní dopravě, nákladním terminálům a kapsáčům. Osobně se domnívám, že vzhledem k četnosti výskytu a širokému sémantickému spektru tohoto výrazu se s kargem, nebo spíše cargem pravděpodobně budeme v hojné míře setkávat i nadále.

 

LITERATURA

 

Akademický slovník cizích slov (1995). Praha: Academia.

BUZÁSSYOVÁ, K. (1991): Opakovaná internacionalizácia a problém identifikácie morfologických a lexikálnych jednotiek. Jazykovedný časopis, 42, s. 89–104.

Český národní korpus – SYN. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha. Cit. 2009-12-30. < http://www.korpus.cz/ >.

Diderot. Velká všeobecná encyklopedie (2000). Praha: Diderot.

MARTINCOVÁ, O. a kol. (1998): Nová slova v češtině 1. Slovník neologizmů. Praha: Academia.

MARTINCOVÁ, O. a kol. (2004): Nová slova v češtině 2. Slovník neologizmů. Praha: Academia.

MRAVINACOVÁ, J. (2005a): Neosémantizmy vzniklé pod vlivem cizího jazyka. In: O. Martincová – A. Rangelova – J. Světlá (eds.), Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, s. 180–186.

MRAVINACOVÁ, J. (2005b): Přejímání cizích lexémů. In: O. Martincová – A. Rangelova – J. Světlá (eds.), Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, s. 187–211.

Nový akademický slovník cizích slov (2005). Praha: Academia.

Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Praha: Státní nakladatelství / SPN.

[167]RANGELOVA, A. (2005): Neosémantizmy a neosémantizační procesy. In: O. Martincová – A. Rangelova – J. Světlá (eds.), Neologizmy v dnešní češtině. Praha: ÚJČ AV ČR, s. 159–179.

REJZEK, J. (2001): Český etymologický slovník. Praha: LEDA.

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Praha: Nakladatelství ČSAV.

ULIČNÝ, O. (2002): K vývojové dynamice současné české flexe. In: P. Karlík – Z. Hladká (eds.), Čeština – univerzália a specifika 4. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, s. 233–242.

Všeobecná encyklopedie ve čtyřech svazcích (1996). Praha: Nakladatelský dům OP.


[1] Příspěvek vznikl v rámci výzkumného záměru ÚJČ AV ČR, v. v. i., Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století (AV0Z90610521).

[2] Dostupný na http://www.korpus.cz/. Doklady jsou čerpány z korpusu SYN, zahrnujícího v době vzniku textu korpusy SYN2000, SYN2005 a SYN2006PUB.

[3] Doklady jsou čerpány z mediálního archivu společnosti NEWTON Media, a. s., který obsahuje plná znění zpráv tištěných periodik, internetu a doslovné přepisy zpravodajských a publicistických pořadů z TV a rozhlasu. Dostupný na http://mediasearch.newtonit.cz/.

[4] Doklady byly nalezeny pomocí internetových vyhledavačů Google (http://www.google.cz/) a Morfeo (http://morfeo.centrum.cz/).

[5] Slovník neologizmů Nová slova v češtině 1 (SN1, 1998) výraz kargo/cargo neuvádí, druhý díl (SN2, 2004) uvádí pouze spojení cargo kalhoty.

[6] Doklady na tento význam jsem nenalezla ani na internetu, ani v publicistických textech dostupných v mediálním archivu společnosti NEWTON Media, a. s.

[7] Z vlastního úzu znám slovo kargo i jako označení osobního auta, které je speciálně upraveno pro převážení nákladů. Podařilo se mi však dohledat pouze případy, kdy je Cargo označením konkrétního modelu auta:

V Indii hodláme vyrábět ve spolupráci se dvěma podniky ročně 25 tisíc aut naší velmi úspěšné řady Cargo. (Hospodářské noviny, 1997)

Dvojčetem Fiatu Doble bude užitková varianta s označením Cargo, která zaujme především drobné podnikatele a obchodníky. Verze se zvýšenou střechou nabízí totiž objem téměř čtyři metry krychlové a užitečnou hmotnost 805 kg. (Reflex, 2001)

[8] Srov. Uličný, 2002.

[9] Srov. Mravinacová, 2005b.

[10] Podle Všeobecné encyklopedie ve čtyřech svazcích (1996).

[11] Srov. heslo cargo kalhoty v SN2.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
koutova@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 94 (2011), číslo 3, s. 161-167

Předchozí Petr Nejedlý: Nazádisté a násadisté

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1