Časopis Naše řeč
en cz

K významu slova forsáž v současné češtině

Barbora Procházková

[Drobnosti]

(pdf)

Towards the meaning of the word forsáž in contemporary Czech

This article discusses the meaning, use and origin of the word forsáž and its derivations.

[1]Slovo forsáž bylo do češtiny přejato z francouzštiny. To napovídá již jeho grafická podoba s typickým slovotvorným formantem -áž[2] reflektující francouzskou výslovnost původního výrazu – substantiva forçage [fɔRsa:ʒ], které je odvozeno ze slovesa forcer. Toto sloveso pochází z latinského slovesa fortiare odvozeného od substantiva fortia – síla[3] a ve francouzštině má vedle řady podvýznamů čtyři významy základní: ,vyvíjet silný tlak na něco‘, ‚zvyšovat intenzitu, sílu něčeho‘, ‚ovládat něco užitím síly, násilí‘ a konečně ‚nutit někoho k něčemu‘[4]. Na rozdíl od francouzského výrazu forçage (rodu mužského) je toto dějové substantivum v češtině rodu ženského a skloňuje se podle vzoru píseň.

Jaký má slovo forsáž význam v češtině? Z definic, které uvádějí jednotlivé odborné i obecné výkladové slovníky, je patrné, že jde o termín označující speciální letecké zařízení, činnost takového zařízení nebo samotný proces, ke kterému při fungování tohoto zařízení dochází. Encyklopedie Universum (2001)[5] pod heslem přídavné spalování (forsáž) uvádí, že se jedná o „zařízení pro výrazné krátkodobé zvýšení tahu proudových motorů, převážně vojenských letadel […]“, v Klimešově Slovníku cizích slov (1998, s. 201) se dočteme, že výraz forsáž znamená „činnost speciálního zařízení proudového motoru umožňující krátkodobé zvýšení jeho tahu […]“ a v Novém akademickém slov[107]níku cizích slov (2005, s. 254) je u hesla forsáž uvedena definice „krátkodobé zvyšování tahu proudových motorů spalováním dodatečně přivedeného paliva v proudu výstupních plynů, přídavné spalování“. Tentýž výraz užívaný ve stejném významu nalezneme rovněž např. v ruštině (форсаж[6]), ačkoliv zdrojová francouzština má pro označení dané skutečnosti vlastní termín post(-)combustion nebo též réchauffe a daného výrazu užívá v jiných – rovněž odborných – významech (v oboru zahradnictví je to rychlení, v myslivosti štvaní[7] aj.).

Pro ilustraci uvedu několik dokladů užití výrazu forsáž jako termínu z oblasti letectví:

(1) Svou pozornost pilot z 80 procent věnuje okolnímu terénu a z 20 procent sleduje přístroje v kabině. Největší nároky jsou na něj kladeny při nácviku vzdušného souboje. To se zapíná tzv. forsáž, kdy spotřeba paliva stoupá až na zhruba 6000 litrů za hodinu a letadlo dosahuje rychlosti až 200 m/s. (Pátek Lidových novin, 8. 3. 2002, s. 16)

(2) Jakmile Blackbird dosáhl operační výšky a rychlosti, stáhl pilot forsáž na minimum. (ATM. Armádní technický magazín, 8. 5. 2004, s. 30)

(3) Zapnul forsáž, letoun se zachvěl, trhl sebou a vyrazil kupředu. Bělenko povolil brzdy a přesně ve 12.15 se mig rozběhl po betonu, aby se od něj pouhých 15 sekund později odlepil. Třebaže byl Bělenko nebezpečně nízko, vypnul předčasně forsáž, aby ušetřil palivo […]. (Maxim, 16. 4. 2008, s. 90)

Excerpce elektronického mediálního archivu společnosti NEWTON Media[8], Českého národního korpusu[9] a internetových zdrojů vyhledaných pomocí Googlu však odhalila, že slovo forsáž není jen termínem úzce vázaným na leteckou sféru, nýbrž že se ho stále častěji používá v dalších oblastech odborného vyjadřování a v přenesených významech se vyskytuje i v běžné mluvě. Tuto proměnu v užívání lexikální jednotky zatím nezaznamenal žádný z dostupných slovníků. S doklady užití výrazu i v jiných oborech lidské činnosti se tak setkáváme v publicistické sféře, a to především v komunikátech z oblasti informačních technologií, nebo se ho užívá, je-li řeč o jiných dopravních prostředcích, než jsou letadla (motocykly, automobily apod.):

(1) Afterburner (neboli česky forsáž/přídavné spalování) zvyšuje rychlost datového spojení až na 125 Mb/s. Normální síť Wi-Fi založená na standardu 802.11g nabízí jako maximum 54 Mb/s. (Svět počítačů, 11. 9. 2006, s. 49)

(2) Zdálo by se, že notebookům, tedy přenosným počítačům, zvoní umíráček. Z trhu je začaly vytlačovat tzv. netbooky, po kterých už skočily milióny lidí. Ale notebooky z trhu jen tak nezmizí, jak dnes ukazuje řada nových subtilních počítačů. Zařadily totiž forsáž, tedy přídavné spalování, které zlepšilo jejich výdrž na jedno nabití. (Právo, 1. 8. 2009, s. 16)

(3) Jakmile aktivujeme forsáž, vůz sebou škubne, pohupování se změní v poskakování a ručička rychloměru nezadržitelně šplhá do ilegality. Stošedesátka za 10 sekund už je pořádný nářez, co říkáte? (Auto TIP, 27. 10. 2007, s. 100)

[108]Častým užíváním takového termínu v běžné, neodborné komunikaci dochází k jeho pozvolné determinologizaci a rozšíření do dalších oblastí společenské komunikace. Podle Poštolkové (1980, s. 56) odborné pojmenování pak „nabývá rysů charakteristických pro běžná slova, netermíny, totiž pružnosti, menší přesnosti a jisté sémantické neurčitosti a zapojuje se do vztahů v dílčích systémech běžné, tj. neodborné slovní zásoby. V dané terminologické soustavě funguje však termín i nadále ve svém původním terminologickém významu“.

Přenesená užití uvedeného slova nacházíme v kontextech, kde se forsáží myslí ‚vnitřní schopnost (člověka) vyvinout maximální úsilí k nějaké činnosti‘. V takových případech ještě lze pozorovat stejnou nebo podobnou spojitelnost výrazu se slovesy jako v původním terminologickém významu:

(1) Nicméně na hřišti probíhala až do stavu 9:9 taková běžná, klasická tahanice o to, kdo dříve použije herní forsáž. (Příbramský deník – Sport Příbramska, 2. 12. 2000, s. 17)

(2) Běžela 15. minuta a Kertis zapnul forsáž. Prohnal se po pravé straně hřiště a poslal míč Sásikovi, který zkusil lišácky překvapit gólmana hostí. (Tachovský deník, 14. 10. 2003, s. 19)

(3) Každému se to stalo: je třeba někomu pořádně vynadat, setřít jej, zdrtit, roznést na kopytech, vyběhnout s ním, ztrhat jej, zahlušit, umlčet, znemožnit a vůbec jej zahnat do kouta – a přitom zůstat gentlemanem. V tu chvíli je třeba zapnout verbální forsáž, která je dost razantní, aby protivníka usadila, ale zároveň natolik jemná, aby člověku neušpinila pomyslné rukavičky. (Týden, 22. 1. 2007, s. 79)

(4) Ve snaze vyhnout se tvrdým sankcím evropské fotbalové generality […] spustili Slováci diplomatickou forsáž. (Týden, 21. 10. 2002, s. 86)

Jiný okruh kontextů ukazuje na význam ‚výrazné zrychlení, výrazná rychlost nebo výkon něčeho‘:

(1) Ač se to ve stojatých policejních vodách před zářím 2006 zdálo utopické a skoro nemožné, proměna naší policie v moderní sbor 21. století nabrala tolik potřebnou forsáž. (Hlásí se policie, 18. 12. 2007, s. 5)

(2) Dvojka již slušně naznačí, co se v motoru skrývá, ale pravou forsáž zažijete na trojku. Lze ji vytočit na 120 km/h, zrychlení od nějakých třiceti je jedním dlouhým kopancem do zad. (Auto diesel, 12. 5. 2008, s. 43)

(3) Prodloužený stálý převod ovšem dovoluje dálniční cestování s neuvěřitelně nízkými otáčkami, které přesně motoru vyhovují a z nichž je schopen solidní forsáže i bez podřazování. (Auto diesel, 12. 5. 2008, s. 34)

Z oblasti politiky, ekonomiky či financí pochází řada dokladů, v nichž jde spíše o přenesené užití slova než o stabilizaci konkrétního významu, a proto je jeho interpretace značně vázána na kontext. Význam může být např. chápán jako ‚výrazný stimul, impuls, podnět, podpora nebo povzbuzení‘:

(1) V pondělí pak budoucí ministerský předseda představil plán pro boj se skleníkovými plyny, který je mnohem ambicióznější než projekty předchozí vlády. Do roku 2020 chce snížit emise o 25 procent proti roku 1990. To je od lídra druhé největší ekonomiky světa, byť s aktuálně těžko čitelnými hospodářskými výsledky, silné vyjádření. […] Klimatický summit v Kodani, plánovaný na letošní prosinec, nemohl dostat lepší forsáž. (E15, 11. 9. 2009, s. 23)

(2) Nemluvě o tom, že má-li stát být hrází proti krizím, tak by měl mít většinou mírně přebytkové rozpočty, aby v krizi mohl poskytnout vydatnou forsáž. (Haló noviny – Ekonomika, 10. 2. 2009, s. 11)

[109](3) Růst zájmu o fondy může podle něj teoreticky přibrzdit konkurence penzijních fondů, stavebního spoření nebo životního pojištění. V řadě západoevropských zemí jsou ovšem investice penzijních a otevřených podílových fondů stále těsněji propojeny. Penzijní fondy tedy mohou naopak představovat forsáž kolektivního investování. (Ekonom – Peníze a investice, 10. 5. 2001, s. 65)

(4) Jakkoliv se pokouší zachovat si jakýstakýs »imidž« levičáka, je to nevěrohodné a až příliš nápadná německá »forsáž« jeho kandidatury budí podezření, čí zájmy bude na Slovensku reprezentovat. (Haló noviny, 28. 5. 1999, s. 6)

(5) Generálního ředitele vnímám jako šéfa týmu, který dává firmě forsáž a vztahům mezi lidmi korektnost. (Úspěch – Portrét měsíce, 1. 3. 1999, s. 29)

V daném významovém odstínu může být výrazu použito i v odbornějším diskurzu, zajímavé je i jeho užití v aforismu:

(6) Symptomatický postup vyžaduje časnou forsáž diurézy [tj. podpora vylučování moči] s vyváženou bilancí tekutin, popř. včas zahájenou mimotělní eliminační metodu k náhradě funkce ledvin. (http://www.porodnici.cz/hemolyticko-uremicky-syndrom)

(7) Vztek je forsáž infarktu. (Haló noviny – příloha Obrys-Kmen, Aforismy a úvahy, 16. 12. 2006, s. 4)

V oblasti gastronomie nabývá toto slovo významu ‚výrazná chuť či příchuť něčeho, zvýraznění chuti‘:

(1) Tokaj nejsou jen tyto zlatavé, bohatým cukerným zbytkem oplývající vína, komponovaná na bázi tří základních odrůd – Furmintu, Lipoviny a Muškátu. Ve stejné skladbě se připravují i tokaje s názvem Szamorodni, chystané z nebotrytických hroznů a bez hrozinkové forsáže. (Euro – Restaurace, 8. 7. 2002, s. 58)

(2) Byl tak dobrý, že se dosud stydím za otázku, kterou jsem neomaleně položil barmanovi, abych zjistil, zda má k dispozici led. Naplnil jím sklenici až po okraj, přidal panáka Beefeateru – panáka, tj. 5 cl a žádnou tu euročtyřku, která koktejlům odebírá forsáž – a dolil tonikem. Poměr, tj. asi tak 1:1,5, maximálně 1:2, je naprosto uspokojivý. (ForMen – Gurmán-Koktejlstory, 1. 9. 2006, s. 147)

Uvedené doklady dobře ilustrují významové posuny slova forsáž a ukazují, že do určité míry tyto posuny souvisejí s původními významy francouzského slovesa forcer, které je fundujícím slovem pro výraz forçage přejatý do češtiny.

Začlenění a fungování výrazu forsáž v současné české slovní zásobě dokládá i snadná tvorba jeho odvozenin. Časté je vztahové adjektivum forsážní ve významu ‚sloužící forsáži, vztahující se k forsáži‘ v terminologickém významu. Dohledáme ho např. ve spojeních forsážní výkon, forsážní systém, forsážní režim, forsážní komora, forsážní palivo atd. Jinak je tomu u dějového adjektiva forsážovaný, které se vyskytuje v kontextech vedle výrazu forsáž s posunutým významem. Setkáme se s ním převážně v textech z oblasti gastronomie a má význam ‚zvýrazněný něčím‘ (o chuti něčeho), ‚obohacený o alkohol‘ (o nápojích):

(1) Kombinace grilované jehněčí kotlety s pečenou jehněčí panenkou, připravená na asijském grilu a servírovaná na efektní, snad litinové misce, nehýřila kdovíjakým „designem“. Přes sebe překřížená srdíčka kotlet, pod nimi skromně skrytá porce panenky, znovu nezbytná zelenina, zde forsážovaná omáčkou, zřejmě sójovou. (Profit – Gastronomie, 22. 6. 2009, s. 56)

(2) V ústech vyvolalo každé sousto malou revoluci. Jemná, čistá a živoucí chuť hlavonožců, podložená surovými tóny téměř neochuceného, jen česnekem lehce forsážovaného špenátu a k tomu pevné, nerozbředlé brambory, [110]přicházející se zdravě selským akordem, všechno vyznělo v dlouhotrvající, obsažný a velice příjemně odcházející chuťový chorál. (Euro – Restaurace, 28. 2. 2005, s. 56)

(3) K tomu několik dalších snacků a řada barů. Tam všude můžete prakticky celý den konzumovat jak pokrmy, tak „forsážované“ či lihuprosté nápoje. (E15, 26. 2. 2009, s. 26)

(4) Byv usazen v hlavním sále, probírám se nabídkou. Je skrovná co do rozsahu, ale velezajímavá obsahem. Usnáším se na následujícím programu: bude to rukolový salát se sušenými rajčaty, černými olivami, parmezánem a salámem Felino, za tím půjde pečený telecí hřbet s bramborovo-lanýžovým pyré a omáčkou z kachních jater Foi Gras. Zavírat hodlám citronovým sorbetem „forsážovaným“ vodkou. (Euro – Restaurace, 2. 8. 2004, s. 54)

Podařilo se rovněž vyhledat celkem tři doklady ke slovesu forsážovat, dva po zadání do internetových vyhledávačů a třetí v televizním pořadu Dobré ráno. Jde o následující významy (všech tří je použito v přímé řeči):

(1) ‚vyvíjet tlak‘

„Když jsem zjistil, s kým budu hrát další kolo, cítil jsem se jako jasný vítěz. Pokud soupeř nebude moc forsážovat, je první [karetní] hra moje a následující je jenom o sidu.“ (http://www.cmus.cz/dnn)

(2) ‚posílit, podpořit‘ (o akciích)

„Že bych dal AIG prodej na 55 a pozítří to koupil za obvyklých 38–41? A teď mě všichni pomluví, ne? Mohlo by takhle „forsážovat“ i to ostatní (C a BAC).“ (Z internetové diskuse o investování na http://ne-e.net/book)

(3) ‚užívat forsáže‘, ‚prohánět se velkou rychlostí‘

„Takže k mému překvapení to skutečně jako tak bylo a faktem zůstává, že oba dva, jak pan Cernan, tak pan Lovell jsou velcí patrioti a já jsem se dozvěděl právě shodou okolností od pana generála, že snad oba dva mají nadzvukové stíhačky migy v Americe, v Kalifornii, že na nich mají české výsostné znaky a že teda to nad tou Kalifornií dennodenně forsážují a tak dále.“ (ČT 1, 05:59 Dobré ráno, 24. 10. 2000)

Vložení samotného slova forsáž nebo jeho derivátů do uvozovek v některých kontextech vypovídá o jeho určité významové neukotvenosti v současné češtině, někteří uživatelé to tak vnímají a signalizují použitím tohoto interpunkčního znaménka.

Doklady užití slova forsáž a jeho derivátů názorně ukazují, jak se liší dnešní úzus od stavu zachyceného v dosavadních příručkách. O rozšířeném užití tohoto slova mimo oblast letectví svědčí též skutečnost, že zatímco za rok 1993 je možné v archivu NEWTON Media dohledat tento výraz pouze jedenkrát, a to v jeho terminologickém významu, za rok 2008 je dokladů na odborné užití ve slovníkovém významu pouze 8 z celkových 59. Od druhé poloviny devadesátých let 20. století lze tedy postupně pozorovat, že obliba tohoto výrazu v posunutých významech stoupá a je jen otázkou času, kdy jej takto zaznamenají i naše výkladové slovníky.

 

LITERATURA

 

DANEŠ, F. – DOKULIL, M. – KUCHAŘ, J. (1967): Tvoření slov v češtině 2. Odvozování podstatných jmen. Praha: Academia.

KLIMEŠ, L. (1998): Slovník cizích slov. Praha: SPN.

KRAUS, J. a kol. (2005): Nový akademický slovník cizích slov. Praha: Academia.

KUZNECOV, S. A. (2001): Bol’šoj tolkovyj slovar’ russkogo jazyka. Sankt-Peterburg: Norint.

NEUMANN, J. – HOŘEJŠÍ, V. (1992): Velký francouzsko-český slovník. I. díl A-K. Praha: Academia.

[111]POŠTOLKOVÁ, B. (1980): K specifičnosti významu termínů. Slovo a slovesnost, 41, č. 1, s. 54–56.

Všeobecná encyklopedie UNIVERSUM (2001). Praha: Euromedia Group ODEON.


[1] Příspěvek byl zpracován v rámci výzkumného záměru ÚJČ AV ČR, v. v. i., Vytvoření databáze lexikální zásoby českého jazyka počátku 21. století (AV0Z90610521).

[2] K femininům s formantem -áž viz F. Daneš, M. Dokulil, J. Kuchař, Tvoření slov v češtině 2, Academia, Praha 1967, s. 651. Produktivnost této přípony v češtině dokládá fakt, že se pomocí ní tvoří slova, která francouzština vůbec nezná. Krásný příklad podává Kunderova povídka Zlaté jablko věčné touhy ze Směšných lásek, která proslula díky výrazům registráž, kontaktáž a konzumáž.

[3] Viz 16svazkový výkladový slovník francouzštiny Le trésor de la langue française informatisé. Dostupné z WWW: < http://atilf.atilf.fr >.

[4] Tamtéž.

[5] Encyklopedie Universum. Dostupné z WWW: < http://cotoje.cz >.

[6] S. A. Kuznecov, Bol’šoj tolkovyj slovar’ russkogo jazyka, Norint, Sankt-Peterburg 2001, s. 1430.

[7] Viz J. Neumann, V. Hořejší, Velký francouzsko-český slovník, I. díl, Academia, Praha 1992, s. 662.

[8] Mediální archiv společnosti NEWTON Media, a.s. Dostupné z WWW: < http://mediasearch.newtonit.cz >.

[9] Doklady jsme čerpali ze sloučeného korpusu SYN, který obsahuje korpusy SYN2000, SYN2005 a SYN2006PUB Ústavu Českého národního korpusu FF UK. Dostupné z WWW: < http://www.korpus.cz >.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
bprochazkova@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 94 (2011), číslo 2, s. 106-111

Předchozí Kamila Smejkalová: Žijí ve Walesu Walesané, nebo Velšané?

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1