Časopis Naše řeč
en cz

Žijí ve Walesu Walesané, nebo Velšané?

Kamila Smejkalová

[Drobnosti]

(pdf)

Walesané, or Velšané?

This article discusses the Czech ethnonyms Walesan and Velšan.

Když jsem několika lidem položila anketní otázku, jak se nazývá obyvatel britského Walesu, všichni dotázaní bez váhání odpověděli, že přece Velšan. Když jsem se však podívala do několika výkladových slovníků češtiny, zjistila jsem, že to tak jednoduché není. Běžné slovníky podobu se -š- a jednoduchým v-/V- vůbec neuvádějí: Příruční slovník jazyka českého (dále PSJČ) uvádí podobu Walesan (s výslovností [uelzan] nebo [Walesan]), Walesanka. Stejně tak i Slovník spisovného jazyka českého (dále SSJČ), Slovník spisovné češtiny (dále SSČ) a Pravidla českého pravopisu obsahují pouze podoby Walesan, Walesanka (bez informace o výslovnosti). Přesto se najdou zdroje, které zachycují i podobu Velšan. Jsou to tři příručky: Státy a území světa od Vladimíra Liščáka, Abeceda národů od Josefa Wolfa a překladový Velký anglicko-český slovník (dále VAČS). Příručka Státy a území světa obyvatele Walesu nazývá Walesané a v závorce uvádí jako druhou možnost Velšané. Abeceda národů má u hesla Velšané uvedeno „viz Walesané“ a v něm na prvním místě podobu Walesané, na druhém Velšané. VAČS obsahuje pouze obyvatelské jméno Velšan. Zajímavé je, že Abeceda národů a VAČS jsou publikace z osmdesátých let. Podoba Velšan tedy není nijak nová a musela se v úzu vyskytovat dříve než jen v poslední době (novostí výrazu by se bývala dala vysvětlit jeho absence v normativních slovnících). Jak Češi nazývají obyvatele této části Velké Británie v běžném úzu, lze zjistit v jazykovém korpusu a v internetových vyhledávačích. V korpusu SYN2005 lze nalézt 18 výskytů slova Walesan či Walesanka (z 10 zdrojů), 139 výskytů podoby Velšan či Velšanka (ovšem pouze z 5 zdrojů) a 13 výskytů podoby Welšan, Welšanka (8 zdrojů). V korpusu SYN2009PUB se vyskytují podoby Velšan, Walesan, Welšan a Walešan v poměru 221 : 106 : 27 : 1. Internetový vyhledávač Morfeo (< http://morfeo.centrum.cz/ >) nalezl 192 výskytů Walesana (Po tři kola si Walesan Bradley Dredge prokopával cestu k titulu na BMW International Open), 881 výskytů výrazu Velšan (Cítí se být na prvním místě Velšanem – ale pas má samozřejmě britský) a 122 výskytů podoby Welšan (Po třetím kole je na Irish Open v čele Welšan Dredge). Ojedinělá je podoba Walešan: 3 výskyty (Ve filmu stejnou roli ztvárnil Hopkinsův velký vzor (a taktéž Walešan) Richard Burton). Podoba Velšan je tedy ze všech uvedených forem nejfrekventovanější. Co se týče přechýlené podoby, vyhledávač Morfeo nalezl 15krát podobu Walesanka (Walesanky budou v srpnu v Lahti obhajovat titul mistryň Evropy), 98krát Velšanku[1] (Británii si podmanila svým nakřáplým hlasem Velšanka Duffy) a 8krát Welšanku (Potkaly se v Olomouci – Hanačka a Welšanka).

Přestože na obyvatelské jméno Walesan, které uvádějí slovníky a Pravidla, si nikdo z dotázaných nevzpomněl, je tato podoba logická a lze ji snadno vysvětlit. Obyvatelské jméno [105]Walesan je vytvořeno pravidelně, systémově od toponyma Wales příponou -an. K měkčení nedochází u žádného obyvatelského jména odvozeného od toponyma zakončeného na -s: Brandýs Brandýsan, Texas Texasan, Santos Santosan atd.

Kde se tedy vzala podoba se -š-? Při odpovědi na tuto otázku bychom se měli zastavit také u odvozeného přídavného jména. Varianty obyvatelských jmen Velšan, Welšan, a dokonce i Walešan totiž nejsou jediná odvozená slova, při jejichž tvoření dochází k měkčení. Ještě PSJČ uváděl pro přídavné jméno pouze podobu waleský. Pozdější SSJČ, SSČ a Nový akademický slovník cizích slov už připouštějí vedle waleský i podobu velšský, navíc s jednoduchým v-, a jako název jazyka vedle waleštiny i počeštěnou velštinu s jednoduchým v-.

Podíváme-li se na frekvenci obou variant adjektiv waleský a velšský, zjistíme, že i zde převažuje v úzu podoba velšský: V korpusu SYN2009PUB je poměr 924 (velšský) : 297 (waleský) : 86 (welšský). V korpusu SYN2005 je poměr 239 (velšský) : 84 (waleský) : 14 (welšský). (I zde ovšem platí, že texty, ze kterých pocházejí nalezené výskyty, se často opakují.) Internetový vyhledávač Morfeo potvrzuje převahu podoby velšský – 6 460 (velšský) : 3 137 (waleský) : 977 (welšský). Varianty waleský a velšský nejsou zcela zaměnitelné. V některých kontextech lze užít jen jednu variantu, např. pro britského následníka trůnu a jeho manželku užíváme pouze spojení princ waleský a princezna waleská, nikoli princ velšský, princezna velšská (např. Princ waleský je čestný prezident či patron více než 200 veřejně prospěšných organizací. Jsem velmi spokojená s tím, jak princezna waleská vychovává své děti.)

Přestože v úzu podoba přídavného jména velšský převažuje, není (stejně jako Velšan) systémová. Od žádného zeměpisného jména takto adjektiva netvoříme. Srov. Brandýs brandýský, Texas texaský, Santos santoský. Původ kodifikované podoby velšský a nekodifikované podoby Velšan však není nijak záhadný. Bezpochyby se zde projevil vliv angličtiny, která je ve Walesu vedle velštiny úředním jazykem a z níž pochází i většina překladových textů, ve kterých se toto obyvatelské jméno vyskytuje. Anglický výraz Welsh [uelš] totiž znamená waleština/velština, waleský/velšský a Walesan/Velšan. A odtud se ono š dostalo do přídavného jména ve slovnících a do jména obyvatelského v úzu, a to ve většině případů zároveň i s pravopisnou adaptací (w-/W- > v-/V-; -a- > -e-). Stejně tak i u názvu jazyka velština, kde je jinak měkčení souhlásky s v souladu se slovotvornými pravidly. Nelze ani říci, že by toto měkčení ovlivnilo podobu odvozeného adjektiva a obyvatelského jména, protože v žádném jiném případě k tomu nedochází (srov. např. ruština Rus, ruský).

Není zcela zřejmé, proč slovníky připouštějí vedle adjektiva waleský i velšský, ale jako obyvatelské jméno uvádějí pouze Walesan (s výjimkou výše uvedených tří příruček). Nahlédnutí do korpusu a na internet dokazuje, že v běžném úzu ke stejnému posunu jako u adjektiva došlo i u obyvatelského jména. Ať už je důvodem vysoké frekvence výrazu Velšan přímé převzetí z anglického Welsh (jak bylo uvedeno výše, VAČS podobu Walesan dokonce vůbec neuvádí), nebo jde o vliv už kodifikovaného slovníkového

tvaru přídavného jména velšský, výsledek jednoznačně hovoří pro stylové zrovnoprávnění obyvatelského jména Velšan s dosavadní jedinou kodifikovanou podobou Walesan.

 

LITERATURA

 

Český národní korpus (2000–2010). Praha: Ústav Českého národního korpusu FF UK. Dostupný z WWW: < http://www.korpus.cz >.

LIŠČÁK, V. (2009): Státy a území světa. Praha: Libri.

[106]Příruční slovník jazyka českého (1935–1957). Praha: Státní nakladatelství / SPN.

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1994). Praha: Academia.

Slovník spisovného jazyka českého (1960–1971). Praha: ČSAV.

ŠTÍCHA, F. – CHALUPOVÁ, P. (2007): Aljašan nebo Aljaščan. Naše řeč, 90, s. 136–146.

Velký anglicko-český slovník (1984–1985). Praha: Academia.

WOLF, J. (1984): Abeceda národů. Praha: Horizont.


[1] Je třeba podotknout, že několik nalezených stránek se týká románu Petera Ho Daviese s názvem Velšanka, proto autoři textů týkajících se tohoto románu používají opakovaně tuto podobu.

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
smejkalova@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 94 (2011), číslo 2, s. 104-106

Předchozí Libuše Čižmárová: Jazykovědec a pedagog Jan Balhar

Následující Barbora Procházková: K významu slova forsáž v současné češtině