O jazyce autorů graffiti, II.

Diana Svobodová, Eva Kavalová

[Články]

(pdf)

-

[250]32. A: Co tvoje tegy[3]?
B: Jo, pohoda. Na začátku jsem si s tím dal velkou práci, díval jsem se hodně kolem sebe. Když se ale rozhlídneš, uvidíš, že plno writerů[25] se podepisuje šitově[45]. Je vidět, že tomu nedali moc práce.
33. A: Jaké používáš barvy?
B: Sparvary, beltony…, co mi vyhovuje.
A: A co trysky?
B. Kepy[46]? Ty originální hlavičky na sprejích jsou o ničem, ty se vyhazují. Kepy[46] jsou fet[47] nebo skiny[48] a jsou to trysky na spreje. Je rozdíl udělat tenkou čáru a hrubou čáru. Na bombing[49] potřebuješ fetkepy[47], na barevné věci, na legálky[50] prostě tenké autlajny[51]. Můžeš to i mixovat. Na různé druhy sprejů prostě pasují různé trysky. V zásadě jsou tenké a tlusté. Jo, ještě existuje ultrafetkepa[52] a to je strašně tlustá tryska.
34. Je to taková šílená zeď naproti parku. Je to úplně šílená, obrovská, maniakovská[53] zeď. To je ono.
35. Krú[54]? To je skupina lidí, kteří spolu chodí bombit[2] město. Na ten bombing[49] potřebuješ lidi, se kterýma jsi vlastně v té krú[54]. Prostě vystupujete jako jedna věc.
36. A: Když se mluví o graffiti, mluví se i o hip hopu[55].
B: Jéžišmarjá, to je nadlouho. Prostě kultura. To je prostě celá tahle skupina – fiti[56], skejt[57], brejkdenc[58]. Prostě celý rapování[59]. Je to v podstatě hudební [251]směr, to je nejvýraznější věc. To znamená hip hop[55] pro mě tady. A co pro tebe znamená hip hop[55]?
C: Já to neposlouchám, ale hudební styl.
37. A: Co tojové[60]? Jaký máte názor?
B: V podstatě můžeš nazvat všechny, co začínají, tojové[60]. Ale jsou tojové[60] a „tojové[60]“. To je toj[60], který má nepromakaný teg[3] jako graficky, nedal tomu ani hodinu práce.
38. A: Včera, jak jsme seděli, za mnou přišel maník a řekl mi, že nesnáší bajting[61].
B: Jak? Bajting[61]?
A: No představ si, on zná slovo bajt[61] a sám od sebe, jen tak, si vytvořil nové slovo bajting[61]. Já jsem nechápal. Dobrý borec.
39. A: Udělal jsi někdy burnr[62]?
B: To já snad asi nikdy nedokážu posoudit, jestli jsem nějaký ten burnr[62] udělal. To spíš hodnotí jiní. Je to maximálně dobrá věc, která prostě nemá chybu.
A: A burnr[62] může být kdekoliv a cokoliv?
B: Jakýkoliv pís[63], který je prostě výjimečný, který převyšuje všechny ostatní ve všech ohledech, je udělaný vajldstajlově[64].
A: Dost často tady padá slovo vajldstajl[64]…
B: Vajldstajl[64] je v podstatě vyloženě newyorský styl. Ty písmena jsou úplně vajldstajlově[64] udělaný, prostě je to divoké. Je to divočina a strašně blbě se to čte. Věci z Německa jdou třeba daleko líp přečíst než vajldstajlová[64] věc z New Yorku. To je i pro člověka, který tomu dost rozumí, občas dost nečitelné.
40. Slyšela jsi už o pyžamku[65]? To je charakteristické takové to tři-déčko[66], ten třetí rozměr písmene s takovým proužkovaným vybarvením. Tak jak máš normálně taková ta proužkovaná pyžama.
41. A: Je tady nějaká síň, zeď slávy?
B: To je hodně v Německu. Prostě legální zdi na nějakých vychytaných [252]místech. Například na Berlínské zdi máš hól of fejm[67], kde fakt malujou lidi, kteří na to mají. Některé věci, které jsou dobré, tam zůstávají dlouho, jiné se třeba co týden přejíždějí[68].
42. A: Děláš panely[23]?
B: Hm, jo. Teda ještě jsem ani jeden neudělal do konce, ale pokouším se. Ne, jako já jsem spíš na ty frejty[69]. Je to oldskúlová[70] věc.
43. A: Máš skečbuk[71]?
B: Nemám.
A: Hodně lidí si ho vede?
B: A jo. To záleží. Respektive, nikdo je z krú[54] nevyloučí, když nemají písbuk[72]. Ale většinou se lidi na to rádi podívají, než aby obíhali všechny tvoje stěny.
44. A: Znáš někoho, kdo by si zasloužil ocenění xeroxboj[73]?
B: No znám, to je jasné. Respektive ne moc lidí. Většinou člověk, který už ve fitech[56] něco znamená, snaží se vytvořit něco zvláštního.
45. A: Používá se i njúskúl[74]?
B: Jo, většinou když si lidi chtějí rozlišit, kdo co dělá. Třeba se mluví o Pražácích a tak. „Co oni dělají?“ – „Á, tak takový njúskúl[74] už to je.“
46. V časopise, který jsi mi půjčil, byla zmínka o vandal skvod[75]. Můžeš mi o tom říct něco bližšího?
47. A: Byl jsi včera bombit[2]?
B: Jo, udělal jsem pár chromů[76].
48. Pak se ještě říká, že je něco freš[77], že to je dobré, má to nápad.

[253]Jen pro úplnost uvádíme ještě některé další výrazy anglického původu, které jsou writery užívány a které se v našich ukázkách nevyskytují:
beklajn je původní anglické substantivum (BACKLINE, s.) užívané pro označení linky mezi obrysem a pozadím (někdy také nazývána fajnlajn, viz níže)
blekbuk je anglické substantivum (BLACKBOOK) a je dalším výrazem pro skicák
bomber (angl. BOMBER, s.) je člověk, který bombí[2] (město, vlaky apod.)
fajnlajn je původní složené anglické substantivum (FINELINE) a označuje linku mezi obrysem a pozadím (také beklajn)
graf je jedním ze zkrácených označení pro graffiti
hajlajt je anglické substantivum (HIGHLIGHT) užívané ve významu „odlesk“
charakter, mj. také podle anglického podstatného jména CHARACTER, označuje kreslenou postavičku, figurku, tvář
ilegál je substantivum odvozené od anglického adjektiva ILLEGAL a značí tzv. „nepovolenou zeď“
plastika je výraz užívaný pro trojrozměrné, prostorové graffiti
prodakšn je původní anglické substantivum (PRODUCTION) a označuje několik spojených věcí, které působí uceleným dojmem
šop, anglické substantivum s původním pravopisem SHOP, je zde užito ve významu „obchod“

Jak je z uvedených textů patrné, slang writerů je skutečně velmi specifický. Mezi české slangové a argotické výrazy zde patří např. substantiva stříbro a chrom, substantivní deminutivní odvozeniny stříberko a pyžamko, odvozenina ze zkratky „3-D“ – tři-déčko, adjektivum sjetý a slovesa buřit, přebuřit, čornout, zčorovat a přejíždět.

Převážná většina slangismů je však anglického původu. Pozornost si zde jistě zaslouží způsob, jakým jsou anglické výrazy v češtině adaptovány. Mezi formálně neadaptované výrazy patří např. spojení end tu end, top tu botom, one men a hól of fejm. V původním anglickém plurálovém tvaru zůstávají nesklonná substantiva treš trejns a stikrs, nesklonné je také substantivum krú. Formálně neadaptovanými zůstávají nesklonná adjektiva kúl a freš, v pozici nesklonných atributů adjektiva skiny (skiny kep), treš (treš trejns) a vandal (vandal skvod). Nejpočetnější skupinu anglických výrazů představují morfologicky adaptovaná substantiva, která jsou v češtině běžně skloňována, tj. jsou k nim připojovány deklinační koncovky příslušných skloňovacích typů. K životným maskulinům tak řadíme substantiva kop, writer, king, houmboj, toj, xeroxboj a bomber, k neživotným pak teg, ken, silver, bomb, vultrejn, vulker, jard, bulšit, panel, bekroul, šit, kulimarkr, eding, hardkór, frouap, betl, džem, treš, fet, fetkep, bombing, hip hop, skejt, brejkdenc, bajt, bajting, burnr, pís, fiti, vajldstajl, frejt, skečbuk, písbuk, njúskúl, vandal skvod, beklajn, blekbuk, fajnlajn, graf, hajlajt, charakter, ilegál, prodakšn a šop. [254]Substantiva autlajna, fetkepa a plastika jsou v češtině skloňována podle ženského deklinačního vzoru, neutra se ve shromážděném materiálu nevyskytují.

Třetí významnou skupinou jsou pak české odvozeniny anglických výrazů. U substantiv se jedná o deminutiva rúftopek a skečík, přechýlené femininum legálka a deverbativní odvozeniny rapování a tegování. Adjektivními derivacemi jsou výrazy brutální, šitovský, legální, maniakovský, vajldstajlový a oldskúlový. Z těchto adjektiv jsou odvozena adverbia šitově a vajldstajlově. Slovesné derivace jsou zastoupeny výrazy bombit (dok. zbombit) a frístajlovat (dok. zafrístajlovat si).

Jak je z textů zřejmé, některé výrazy pocházejí původně z oblasti moderní hudby, např. hip hop, brejkdenc, rapování, a sportu (skejt), což svědčí o tom, že životní styl a aktivity autorů graffiti jsou úzce spjaty s moderní hudbou a dalšími zájmy současných mladých lidí.

Jak už bylo na počátku uvedeno, výrazy anglického původu jsou zde přepsány tak, jak byly skutečně vysloveny s výjimkou výrazů writer a one men, které by v přepsané podobě (rajtr a uan men) byly patrně nesrozumitelné. Jejich výslovnost se ve všech případech opírá o původní výslovnost anglickou s využitím českých hlásek, jimiž jsou nahrazovány některé hlásky anglické, které v češtině neexistují. Na rozdíl od anglicismů užívaných v jiných oblastech zde tedy nenacházíme výslovnost založenou na grafické podobě slov (např. basketbal), což je ovšem zřejmé, vezmeme-li v úvahu, že jazyk autorů graffiti je ve své původní podobě jazykem výhradně mluveným.

Přestože se jedná o svým způsobem módní záležitost týkající se poměrně úzkého okruhu lidí, studium jazyka autorů graffiti si jistě zaslouží naši pozornost, stejně jako jazyk, jímž se mezi sebou dorozumívají např. počítačoví odborníci, obchodní makléři, příznivci moderní hudby, sportovci apod., kde lze také najít velké množství výrazů cizího, především anglického původu.

Naše řeč, ročník 82 (1999), číslo 5

Předchozí Diana Svobodová, Eva Kavalová: O jazyce autorů graffiti, I.

Následující Jan Chloupek: Třetí díl Českého jazykového atlasu