Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Vydáváme dva sportovní časopisy s tematikou posilovacího cvičení. Pokud píšeme přímo o kulturistice, není problém, protože toto slovo již plně zapadlo do slovníku všech příznivců kondičního i soutěžního posilování a má ustálenou podobu. Před několika lety se však objevila nová odnož tohoto sportu s názvem fitness a nejnověji také bodyfitness. Poraďte prosím, jak správně psát a tvořit potřebné odvozeniny: fitness nebo fitnessový nebo fitnesový, fitnesska nebo fitneska (závodnice ve fitness), fitnessák nebo fitnesák (závodník ve fitness).

Odpověď

Při řešení Vašeho dotazu jsme vyšli ze dvou zdrojů ― Českého národního korpusu (http://ucnk.ff.cuni.cz, dále jen ČNK) a speciálního vyhledávače pro češtinu Morfeo (www.morfeo.cz, dále jen MFO). Získaná data svědčí o tom, že odvozeniny od slova fitness čeština tvoří nesnadno a k počeštění má i samotné slovo dosud daleko. ČNK zachycuje mizivé množství výskytů počeštěného fitnes (12 výskytů, až na 1 ― fitnes program ― všechny s významem ‚místnost, kde lze tento sport provádět) a 165 dokladů nepočeštěné podoby. Odvozená jména vyznavačů tohoto sportu nejsou zachycena v žádné variantě.

Čekalo by se, že internetové prostředí s poměrně volnými normami bude k odvozeninám a počeštěným variantám tolerantnější, avšak i zde celkové poměry vyznívají ve prospěch užití nepočeštěné podoby základního slova fitness (247 352 dokladů) oproti 13 826 dokladům podoby fitnes. Zde je třeba upozornit, že řada dokladů, které nazýváme počeštěnými, může pocházet od nepoučených mluvčích (není vyloučeno, že profesionálové tohoto sportu by ji mohli odmítat jako „nízkou“) nebo z textů určených uzavřenému publiku, pro které je únosná, či textů až dehonestačních.

Výskyt odvozených slov na MFO je sice hojnější, avšak odráží základní stylové příznaky přípon, jimiž jsou utvořena. Stylově neutrálnější fitneska (108 dokladů) a fitnesska (382 dokladů) výrazně převažuje nad fitnessákem (7 dokl.) a fitnesákem (14 dokl.). Tuto skutečnost si lze vysvětlit tak, že zatímco -ka je přípona u podstatných jmen ženského rodu v podstatě neutrální, přípona -ák má vesměs nespisovný charakter a ten je mluvčími silně pociťován, proto se fitnes(s)ák neprosazuje ani v uvolněném prostředí internetu, a nekonkuruje mu dokonce ani jiná z přípon pro tvoření jmen podobného typu.

Též odvozené přídavné jméno fitnessový se vyskytuje pouze v MFO, a to v mizivých 43 dokladech.

Z uvedeného vyplývá, že základní podobu bude vhodnější ponechat v nepočeštěné podobě (fitness) a odvozeným podobám se vyhnout vhodnými opisy a formulacemi. Ty jsou ve spisovném projevu plně funkční a přiměřené funkci textu. Je-li Váš časopis méně oficiální, řekněme „komunitní“, je únosné též odvozené přídavné jméno fitnessový, avšak s pojmenováním sportovců si jazyk sám dosud neporadil a z výše popsaných stylistických důvodů bychom nedoporučili ani jednu z uvedených variant. Je zřejmé, že zde má čeština jistou pojmenovací mezeru, kterou ad hoc nezaplníme.

[272]Dotaz

Mám dotaz na psaní odborného názvu infekční nemoci. V praxi se objevují nejrůznější podoby: lymeská, lymská, lajmská borelióza, borrelióza. Která z podob je správná?

Odpověď

Tato nemoc je nepříjemná nejen z hlediska lékařského, ale i z jazykového. V praxi se poměrně často odlišuje podoba užívaná v odborné literatuře a podoba užívaná např. v publicistice. Za základní je považována podoba borrelióza“ ― ta je uvedena v Akademickém slovníku cizích slov, ve Velkém lékařském slovníku i v Praktickém slovníku medicíny (v něm je i podoba borelióza). Podoba s jedním r (borelióza) se velice často vyskytuje v novinových článcích. Lékařské slovníky uvádějí shodně Lymeská b. ― tedy s velkým počátečním písmenem, ale doklady z databáze Českého národního korpusu mluví ve prospěch psaní s písmenem malým (to je vhodnější i z čistě jazykového hlediska). Databáze dokládá značné kolísání i ve vypouštění -e- (tj. lymská) i v počtu r. Ve slovníku Nová slova v češtině I je u hesla lym(e)ská borelióza poznámka, že podobě lymeský se dává přednost v odborných textech. Jak vidíte, pro označení této nemoci existuje v češtině více možností zápisů. Za přijatelný kompromis všech nastíněných řešení lze považovat podobu lym(e)ská borrelióza.

Dotaz

Ráda bych Vás požádala o informaci ― použila jsem před kolegyněmi slovo chandra (splín) a nikdo je neznal. Můžete mi říct, jakého je původu a zda je v češtině tento výraz ne/spisovný?

Odpověď

Slovo chandra podle Akademického slovníku cizích slov i Slovníku spisovného jazyka českého pochází z řeckého základu a do češtiny se dostalo prostřednictvím ruštiny. Slovník spisovného jazyka českého u něj sice neuvádí žádnou stylovou charakteristiku, tudíž je vlastně plně spisovné, avšak u vysvětlení významu je uvedeno, že se užívalo dříve, obzvláště v ruském prostředí. Při podrobnějším průzkumu reálného užití slova chandra zjistíme, že jistá stylová omezení přece jen existují. Chandra není frekventované slovo, což potvrzují i výskyty v Českém národním korpusu (z mnohamilionového rozsahu slovních tvarů v korpusu je pouhých 22 ve významu ‚splín‘), tudíž povědomí o jeho spisovnosti patrně nebude zažité, jak by bylo, kdyby chandra v příslušných oficiálních textech a promluvách běžně figurovala. Vyhledané doklady se týkají buď ruského prostředí nebo se vyskytují „v ne striktně spisovných kontextech“, tj. v beletrii (často v kombinaci s nespisovnými výrazy), např. kurýrovat se z mindráků a chandry. Doporučujeme tedy brát slovníkový údaj s jistou rezervou a v oficiálních projevech se slovu chandra raději vyhnout. Za zcela neutrální i v oficiálních spisovných projevech lze chandru považovat jen při vazbě na ruské prostředí.

Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 5, s. 271-272

Předchozí Martina Doležalová: Hlodáš/hlodaš

Následující Ivana Kolářová: Pozice, významy a funkce výrazu jak to (na materiále Českého národního korpusu SYN2000)

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1