Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

-

Dotaz

Lze v odborném textu použít spojení rybičkoidní nástraha?

Odpověď

Příponou -oid(ní) se tvoří přídavná jména zvláště od cizích slovních základů a jsou typická pro odborné vyjadřování. Například: androidní, andropoidní, diploidní, elipsoidní, glopoidní, koloidní, lipoidní, myeloidní, polaroidní, steroidní a další. Protože tato přípona je hláskoslovně velice výrazná, příležitostně – ale opravdu jen příležitostně – se s ní můžeme setkat i u slov utvořených od domácího slovního základu. Tak například se dočteme, že kinofilmové „nudloidní“ filmové políčko neodpovídá formátům fotopapírů a bývá nutno řezat (autor uvedl toto přídavné jméno v uvozovkách); vyslovenou slovní hříčkou je výraz schopnosti a obzor novoidního Železného či velmi úzce kontextově podmíněné je užití takového přídavného jména v textu o počítačích: staré primitivní programy jsou kupodivu praktičtější než správce souborů ve Windows, přestože nejsou tak úhledné a tak myšoidní. Přídavné jméno rybičkoidní, užité v rybářském textu, bychom tedy chápali jako vysloveně příležitostné, stylisticky příznakové, užité ojediněle jako specifický prostředek pro oživení textu, ale běžné a neutrální by mělo být spojení nástraha připomínající rybičku, nástraha ve tvaru rybičky apod.

Dotaz

Je správná vazba embargo někoho, či proti někomu, vůči někomu?

Odpověď

Slovníky sice vazbu se slovem embargo neuvádějí, ale z úzu vyplývá, že lze užít předložku na v případě výrobků či služeb, kterých se zákaz týká (embargo na dovoz zbraní, embargo na obchod s Irákem). Ve spojení se zemí, na kterou je embargo uvaleno, existuje několik možností. Může být embargo vůči, proti i na nějakou zemi. Lze užít i genitivní spojení embargo afrických zemí. V tom případě je ale důležitý kontext, protože zároveň lze říci např. embargo OSN = embargo, které OSN uvalila na nějaký stát. K záměně by zde však nemělo docházet, protože z kontextu bývá obvykle jasné, na kterou zemi je embargo uvaleno, a která země či organizace ho naopak vyhlašuje.

Naše řeč, ročník 87 (2004), číslo 1, s. 56

Předchozí Petr Vybíral: Od úterku* do pátka* a z pondělku* na úterý

Následující Josef Šimandl: Jak se šíří vychytávání