Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

Richard Straberger

[Drobnosti]

(pdf)

-

O čem píší čtenáři

Už delší dobu „bojuji“ s tím, zda se v článcích připravovaných do tisku nějakým způsobem postavit k volbě koncovky maskulin než. (vz. „hrad“) a neuter (vz. „město“) v lokálu sg. Obecně se dá říci, že u slov domácích s konkrétním významem a u těch, u nichž se přejetí z cizího jazyka už (příliš) nepociťuje, převládá koncovka -u, a to i v adverbiálním určení. Příruční mluvnice češtiny, Praha 1995, s. 253 a 264, zpracovaná brněnskými lingvisty, přináší poučení o volbě koncovky podle toho, ve které syntaktické pozici substantivum stojí, ale domnívám se, že situace je v dnešním úzu naprosto rozkolísaná.

Hraje zde roli řada faktorů, a to nejen to, zda je slova užito ve významu adverbiálním, či objektovém, ale například i míra zdomácnění (slova balkon a koncert jsou sice přejatá, a jako taková by měla mít podle příruček koncovku -u i v adverbiálním určení, ale častější je tvar na balkoně, na koncertě[1], asi vlivem zdomácnění a silné frekvence).[2]

Poněkud jiná situace je u spojení v parlamentu (). Čekal bych mizivé zastoupení koncovky . Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že koncovka se vyskytuje, a přestože ČNK (veřejná verze) potvrdil drtivou převahu koncovky -u, zastoupení koncovky není zanedbatelné: 2204 : 394.

Vliv má i užití předložky (ČNK ve verzi pro veřejný přístup nabídl sice 13 výskytů na záhoně a 10 výskytů na záhonu, ale v případě spojení v záhoně : v záhonu je situace opačná: 2× v záhoně, ale 5× v záhonu).

Svou roli sehrává možná i to, zda se mezi předložkou a jménem vyskytuje například (různou mírou rozvitý) přívlastek (viz Dotaz týdne 38/2006: v létě, ale v babím létě/-u).[3] Zdá se, že vliv má i tvar slova v těsném (blízkém) sousedství (kolokace). Spíše než v zahradě na záhoně můžeme čekat v zahradě na záhonu (vyhledávač Morfeo). Pisatelé se možná chtějí vyhnout podobnému zakončení slov vyskytujících se blízko sebe. Vliv na volbu koncovky může mít i to, zda jde o vyjádření metaforické, v případě slov polysémních popřípadě i to, ve kterém významu je slova užito, dále to, zda jde o pisatele s vazbou na prostředí české, či moravské, ale i stáří pisatele/mluvčího. Našly by se určitě i další faktory (postavení z hlediska aktuálního členění, počet slabik ve slově a jeho zakončení, hláskové okolí, snaha vyhnout se alternacím, jakási „palatalizační pohodlnost“, aj.), a to s různou silou vlivu, a jednotlivé faktory se mohou křížit.

[168]Za cenné pro praxi považuji poučení v Mluvnici češtiny 2, s. 305 (pro mask.) a 315 (pro neutra). Na s. 305 se píše: „… jde o podoby natolik rovnocenné, že užití kterékoli z nich neubírá na zřetelnosti významu ani větné stavbě — kromě ojedinělých případů homonymních slov.“ Na s. 315: „Nelze však jednoznačně stanovit tu nebo podobu u jednotlivých jmen. … Obě varianty bývají rovnocenné.“ Jako smysluplné se mi zdá rozlišovat koncovky právě jen u jmen homonymních (např. ve výkladě samoobsluhy × ve výkladu učitele), u nichž tak lze volbou koncovky rozlišit význam, ale popravdě řečeno, význam vyplyne z kontextu a povědomí o rozdílnosti koncovek u konkrét vs. abstrakt se podle mého názoru už dost vytratilo. Jistě hraje roli i tradice a ustálenost: Spojení ve výkladě učitele bych považoval za neuzuální, kdežto nad spojením ve výkladu samoobsluhy bych se nepozastavil. Stejně tak bych za rovnocenné varianty považoval v průjezdě domu i v průjezdu domu, ale jen při průjezdu vozidlem (při průjezdě vozidlem nejde!).

Dále se ukazuje, že koncovka se v 6. p. pevněji drží u některých dvojslabičných neuter: v létě (ve významu ‚roční období‘), ve městě, v blátě, v těstě (ale spojení v těstu se podle ČNK vyskytuje, byť nepatrně: 19 : 3 ve prospěch ). U ostatních výše jmenovaných neuter hlásí ČNK (veřejná verze) pro spojení s předložkou v nulový výskyt koncovky -u.

Je tedy vidět, o jak složitou problematiku jde, a proto jsem se rozhodl ponechávat volbu koncovky na pisateli (pokud to vysloveně neodporuje jazyku; jsem si vědom vágnosti této formulace). V textech z oblasti zahradních úprav se objevuje: na záhonu, v (kamenném) korytu; v pracovních postupech, návodech, jak obsluhovat počítačový program, tiskárnu apod., je časté: na listu zatrhněte, v sešitu označte, na papíru, v jazyku… Pokud je můj úsudek mylný, jsem připraven na kritiku a poučení.

Richard Straberger vydavatelství Vogel Burda Communicatios


[1] Ale: Byl jsem na koncertě × V Koncertu (spíše -u) pro klavír a orchestr č. 3 S. Rachmaninova jsou velmi obtížná místa. Význam slova koncert v tomto smyslu ovlivňuje užití předložky a v souvislosti s tím koncovku.

[2] Zajímavá je situace u slova portál: jde o slovo cizího původu a v oblasti počítač. techniky získalo zcela nový význam, ale 6. pád sg. je velmi často na portále. Dokonce v lingvistické studii jsem zaznamenal v instrumentále.

[3] V této souvislosti lze připomenout specifickou situaci u některých proprií. U jmen liter. děl: v Šrámkově Létu/-ě, bez posesivního adj. snad výhradně v Létu: v Létu jsem četl…; ve Vančurově Rozmarném létu/-ě. Sice na jaře, ale Popíjel jsem v Jaru (jméno vinárny), Na Jaru viselo oznámení o ukončení provozu.

Naše řeč, ročník 90 (2007), číslo 3, s. 167-168

Předchozí Anna Černá: Piraňa

Následující Jan Kořenský: Jaké gramatiky češtiny dnes a zítra?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1