Současná stylistika

Michal Křístek

[Posudky a zprávy]

(pdf)

Contemporary stylistics

This article is a review of the book Současná stylistika by Marie Čechová, Marie Krčmová and Eva Minářová.

Marie Čechová – Marie Krčmová – Eva Minářová: Současná stylistika. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 382 s.

 

Tato nová práce o stylistice přímo navazuje na sérii publikací, které byly vydány během uplynulých cca dvaceti let (Stylistika češtiny, 1991; Stylistika současné češtiny, 1997; Současná česká stylistika, 2003). Pro úplnost lze připomenout, že na samém počátku stálo skriptum Stylistické minimum (1987) vytvořené na brněnské univerzitě – bylo určeno k práci ve stylistických seminářích, a vzhledem k tehdejší absenci šíře dostupných teoretických zdrojů z oboru kombinovalo elemen[154]tární teoretické výklady s texty, jež byly ve výuce používány. Toto praktické zaměření zůstalo zčásti zachováno i v knižní podobě: jednotlivé kapitoly i nadále obsahovaly praktické příklady, jimiž byly teoretické výklady doprovázeny. Kromě zařazení výše uvedených prací k učebním textům je však lze charakterizovat také jako tituly teoretické, konkrétně jako kolektivně zpracované monografie, které kromě současného stavu oboru reflektují také jeho vývoj a možné budoucí směřování.

Pokud jde o strukturu práce, je i Současná stylistika – podobně jako předchozí verze z r. 2003 – rozčleněna do čtrnácti hlavních kapitol, za každou z nichž je uveden podrobný seznam aktuální sekundární literatury; další seznam pak je připojen na konci knihy. Jednotlivé kapitoly jsou věnovány jak obecným teoretickým i metodologickým otázkám oboru, tak charakteristice jednotlivých stylů; autorský podíl každé ze spoluautorek je explicitně rozepsán v úvodu práce. V návaznosti na tradice Pražského lingvistického kroužku se Současná stylistika opírá o stratifikaci stylů podle základní funkce komunikátů příslušného druhu; konkrétně je v ní vymezeno šest základních funkčních stylů: prostěsdělovací, odborný, administrativní, publicistický (do této kapitoly je začleněn také styl reklamy), rétorický a styl umělecké literatury.

V porovnání se Současnou českou stylistikou došlo ve výše uvedeném rozčlenění k jistým posunům a úpravám. Některé z těchto změn souvisejí s úmrtím Jana Chloupka (2003), který byl původně iniciátorem celého projektu a také jedním ze spoluautorů. Nově byla z tohoto důvodu zpracována úvodní, pojmoslovná kapitola; byly do ní rovněž přesunuty pasáže, jež se v Současné české stylistice objevily na jiných místech (např. Výzkumné metody stylistiky). Rovněž kapitola o stylistice a útvarech i poloútvarech národního jazyka je zpracována nově, stejně jako např. kapitola o prostěsdělovacím funkčním stylu a spontánnosti jako jeho konstituujícím prvku. Výhodou členění, které M. Krčmová v této kapitole účelně a elegantně zavádí, je skutečnost, že v porovnání s tradiční opozicí mluvenost vs. psanost umožňuje použité vymezení obsáhnout jak texty mluvené, tak i texty psané, které jsou do značné míry spjaty s moderními způsoby komunikace (např. blog, chat, SMS).

Mezi dalšími změnami je nutno připomenout i skutečnost, že před kapitoly o jednotlivých funkčních stylech byla zařazena kapitola věnovaná problematice funkčních stylů obecně, závěrem byla připojena kapitola týkající se tvorby odborných komunikátů. Současná stylistika je orientována především synchronně; pokud jde o diachronní pohled na historii této disciplíny, v úvodní kapitole jsou připomenuty základní obrysy moderní české stylistiky počínaje národním obrozením (konkrétně Jungmannovou Slovesností), pro zájemce o podrobnější pohled na vývoj oboru je připojen odkaz na příslušnou část Kapitol z dějin české jazykovědné bohemistiky (Krčmová, 2007; viz také Křístek, 2009) – tam se lze dočíst o vývoji různých odvětví stylistiky v českém kontextu od středověku do současnosti.

Současná stylistika je práce, která bude přínosná pro více skupin uživatelů, především z akademických kruhů: pro teoretiky, vysokoškolské pedagogy i studenty (zvláště pro bohemisty, ale také pro ty, kteří se věnují jiným filologickým oborům). Cenným rysem práce je především to, že ukazuje současnou stylistiku jako otevřenou a vyvíjející se disciplínu, soubor nabídnutých informací tedy může být chápán i jako impuls k hledání dalších možností, při němž je adresát v rámci odborného diskursu veden k samostatnému a kritickému uvažování.

 

[155]LITERATURA

KRČMOVÁ, M. (2007): Stylistika. In: J. Pleskalová – M. Krčmová – R. Večerka – P. Karlík (eds.), Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky. Praha: Academia, s. 296–335.

KŘÍSTEK, M. (2009): Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky (rec.). Naše řeč, 92, s. 87–89.

Ústav českého jazyka FF MU
Arna Nováka 1, 602 00 Brno
kristek@phil.muni.cz

Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 3, s. 153-155

Předchozí Robert Dittman: Sborník k jubileu prof. J. Pleskalové

Následující Lucie Chlumská: Každý třetí den s češtinou