Časopis Naše řeč
en cz

Z dopisů jazykové poradně

[Drobnosti]

(pdf)

From the letters to the language counselling center

This article shows the answers of the language counselling center of the Institute of the Czech language of the Czech academy of science on (1) the acceptability of collocations a) Prohnal si kulku hlavou, 2) hlavou kulku, 3) kulkou hlavu, 4) hlavu kulkou, (2) the historical meaning of the word blíženec.

Dotaz:

Zajímalo by mě, které z uvedených slovních spojení je správné, resp. nejlepší: Prohnal si 1) kulku hlavou, 2) hlavou kulku, 3) kulkou hlavu, 4) hlavu kulkou.

 

Odpověď:

Podíváme-li se na definici slovesa prohnat ve Slovníku spisovné češtiny (Academia 1994), dojdeme k závěru, že jsou všechny čtyři varianty správně – můžeme tedy prohnat jak menší těleso větším tělesem (proženeme kulku hlavou, tj. do hlavy vstřelíme kulku), tak větší těleso menším tělesem (proženeme hlavu kulkou, tj. způsobíme narušení hlavy, proniknutí kulky do ní):

1. způsobit pohyb něčeho skrz něco, prohnat kulku hlavou, 2. způsobit proniknutí něčeho něčím, prohnat hlavu kulkou.

Slovosled sloveso – předmět ve 4. pádě – určení místa v 7. pádě (prohnat něco někudy/něčím) je neutrální, v závislosti na kontextu je však možné obrátit ho i na prohnat hlavou kulku, prohnat kulkou hlavu.

Význam celého spojení se nemění, vyjadřuje však dva různé pohledy, odlišné stanovisko pozorovatele – jde o to, zda klade větší důraz na nástroj, nebo na předmět. Střídání nástroje a věci, na kterou nástroj působí, není v češtině ojedinělé, nejčastější bývá u sloves s předponou pro-, např. prorazit plech hřebíkem – prorazit hřebík plechem; prolít cedník vodou – prolít vodu cedníkem; prolít hrdlo pivem – prolít pivo hrdlem.

Této otázce byl věnován už příspěvek L. Janského v prvním výběru Jazykového koutku Československého rozhlasu (Orbis 1949).

 

Dotaz:

Zjistila jsem, že např. v němčině se pro dvojčata a Blížence (třetí souhvězdí zvířetníku) užívá téhož výrazu. Je správná moje domněnka, že se i v češtině kdysi mohla dvojčata pojmenovat slovem „blíženci“?

 

Odpověď:

V některých jazycích existuje opravdu stejné slovo pro oba významy. Ve Slovníku staročeském J. Gebauera (Academia 1970) se lze dočíst, že ve staré češtině mělo slovo blíženec (starší tvar: blížnec) také ony dva významy – jak ‚nebeské znamení‘, tak i ‚dvojče‘. V průběhu vývoje došlo v češtině ke změně. Dnes se tento výraz běžně užívá jen ve tvaru množného čísla jako pojmenování třetího souhvězdí zvířetníku; v jednotném čísle se s ním setkáváme v kolokviálním vyjádření „být blíženec“ (tj. ‚být narozen ve znamení Blíženců‘). Pro označení jednoho z dětí narozených současně z jedné a téže matky se prosadilo slovo dvojče, uvádí ho už Slovník německo-český Josefa Jungmanna z r. 1835 jako synonymum slov blížnec, blížně. Slovníky z 2. poloviny 20. století zachycují posun v hodnocení slova blíženec ve významu ‚dvojče‘: Slovník spisovného jazyka českého (ČSAV 1960–1971) ho označuje ještě jako knižní, ale novější Slovník spisovné češtiny (Academia 1994) už jako zastaralé.

Naše řeč, ročník 93 (2010), číslo 2, s. 112

Předchozí Zuzana Hlubinková: Základ -brus- v toponymech na Moravě a ve Slezsku

Následující Luboš Veselý: Ke slovesnému vidu v češtině

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1