Empirické zkoumání v lingvistice. Slovo úvodem

Jan Chromý

[Články]

(pdf)

Empirical research in linguistics. Preface

The text informs about the 5^th issue of the journal Naše řeč and emphasizes importance of the empirical research in linguistics.

Česká empirická lingvistika žila dlouhou dobu v ústraní. Zatímco v oblasti teoretické lingvistiky se – i díky cennému dědictví pražské školy – udržoval se světem kontakt, v oblasti empirické tomu tak nebylo. Přesněji řečeno: empiricky orientované disciplíny (míněno disciplíny, které svoje poznatky čerpají z empirického výzkumu), které se ve světě intenzivně rozvíjely zhruba od šedesátých let, u nás dlouho nebyly reflektovány, anebo byly reflektovány jen ze své teoretické stránky (všimněme si, že například psycholingvistika, která se u nás už etablovala a učí se na některých univerzitách, je pěstována především teoreticky, empirické výzkumy až na výjimky chybí). Přitom empirické zkoumání jazyka přináší a vždy přinášelo důležité podněty do přemýšlení teoretického.

Empirické výzkumy by si zasloužila i samotná čeština. Naši jazykovou situaci neváháme označovat za specifickou, či dokonce výjimečnou. Empiricky ji však zkoumáme minimálně: naše studie jsou obvykle založené na osobním povědomí autora, případně na několika povrchních korpusových sondách.

Když už se někdo o empirické zkoumání pokusí, vystavuje se obtížné situaci: nemá se totiž o co opřít. Na českých vysokých školách se technika empirického výzkumu – pokud je nám známo – zatím nevyučuje, chybí česky psaná odborná literatura, která by popisovala, „jak na to“. Snaha o empirické zkoumání tak může snadno skončit špatně, stejně jako výsledek začínajícího kuchaře bez receptů a bez dohledu.

To všechno jsou důvody, proč jsme se rozhodli sestavit toto tematické číslo. Jako první jsme zařadili text Jana Volína Extrakce základní hlasové frekvence a intonační gravitace v češtině. První část této studie se věnuje obecným fonetickým otázkám (přesun těžiště zkoumání ze segmentální na suprasegmentální rovinu, využívání techniky pro záznam a analýzu řečového materiálu), druhá část se z teoretického hlediska zaobírá problematikou melodie řeči a základní hlasovou frekvencí, třetí část práce se zabývá otázkou tzv. spádových intonačních jevů, které autor analyzuje na materiálu zpravodajství Českého rozhlasu.

Druhým článkem, který páté číslo Naší řeči přináší, je text Filipa Smolíka Psycholingvistika a čeština: některá slibná témata. Autor v něm prezentuje vybrané směry současného psycholingvistického bádání (otázky reprezentace gramatické informace o slovech, problematika morfologické dekompozice, vztah aktuálního členění a zpracování vět, časné porozumění pádovým tvarům a slovosledu) a ukazuje, jak by bylo možné z těchto pozic nahlížet češtinu. Naznačuje rovněž, v čem by čeština mohla být pro výzkum v těchto oblastech přínosná.

[226]Jan Chromý se v článku Postoje k jazyku, technika spojitých masek a čeština snaží do českého kontextu uvést jednu ze základních metod empirického zkoumání postojů k jazyku, tzv. techniku spojitých masek (angl. matched-guise technique). V první části práce představuje různé verze této techniky a některé výsledky, jež byly touto technikou získány, v druhé části se pak soustředí na možnosti využití této techniky při zkoumání českého jazyka.

Číslo doplňuje recenze dvou článků Klause J. Kohlera z pera Radka Skarnitzla a Pavla Machače, která osvětluje koncept komunikativních fonetických věd a nastiňuje možnosti budoucího vývoje fonetiky, včetně té české.

Přáli bychom si, aby se v české lingvistice vedle směrů teoretických v budoucnu etablovaly i směry empirické a aby se empirické zkoumání češtiny pěstovalo na dostatečně odborné úrovni. Snad k tomu toto číslo alespoň částečně přispěje.

 

Jan Chromý, redakce Naší řeči

Naše řeč, ročník 92 (2009), číslo 5, s. 225-226

Předchozí Z dopisů jazykové poradně

Následující Jan Volín: Extrakce základní hlasové frekvence a intonační gravitace v češtině