Časopis Naše řeč
en cz

Jméno třetí nejvyšší hory světa

František Štícha

[Drobnosti]

(pdf)

The name of the biggest mountain in the world

This article discusses the variants of the name of the third highest mountain of the world.

Pokud jde o budoucnost lidstva, jedna věc mne naplňuje optimismem. Vedle tendence k chaosu, bezbřehosti a („postmoderní“) absolutní liberálnosti má totiž lidské nitro také opačný sklon: sklon k vytváření a respektování imperativů řádu. Mravního i dorozumívacího. Tento náš sloupek o názvu třetí nejvyšší hory světa podává svědectví o tendenci prvně jmenované.

Pokud jde o imperativy (normy) řádu dorozumívacího, nenašel by se patrně člověk, který by hlásal nebo uznával, že čím více má nějaké slovo výslovnostních a/nebo pravopisných variant, tím lépe, neboť jazyk se tím stává bohatším a bohatším. Sotva by se tedy našel vzdělanec, který by vítal jako obohacení, kdybychom ve spisovné celonárodní češtině vedle slova košile měli ještě jako jeho varianty *košula,*kašile, *kašula, *košila atd.,[1] vedle slova jogurt ještě varianty *jaurt, *johurt, *joghurt, *yogourt atd. či vedle podoby jména francouzského herce (Jean Louis) Trintignant ještě varianty Trentiňan, Trantiňan, Trintiňa, Trentigňan atd.

Málokoho tedy asi potěší zjištění (leda snad lingvistu, který o tom může psát), že v Českém národním korpusu (ČNK) lze nalézt nejméně patnáct variant názvu třetí nejvyšší hory světa. Jde o horu, jejíž jméno má na internetu nejčastěji podobu Kanchenjunga, v českých textech se pak jméno této hory objevuje nejčastěji (soudě podle nálezů v ČNK) v podobě Kančendženga; tato podoba má v ČNK 62 dokladů.

Podívejme se nyní nejprve, které všechny další varianty tohoto jména se v českých textech ČNK vyskytují (v závorce je uveden počet dokladů v ČNK): Kangchenjunga (21), Kančendžonga (4), Kangčendzenga (4), Kangčendzönga (4), Kančandžunga (3), Kanchenjunga (3), Kančenženga (2), Kangčchendzönga (2), Kančendžanga (1), Kančendžunga (1), Kančenčonga (1), Kangčendženga (1), Kangčhendžunga (1), Kangčenzenga (1).

V českých textech na internetu lze pak ještě nalézt nejméně pět variant dalších: Kangchenjanga (42 odkazů), Kangchenjonga (17), Kančenžanga (3), Kangchendženga (2), Kangchendžanga (1).

Podívejme se nyní na některé kontexty, v nichž se některé z těchto variant v ČNK vyskytují:

Dokument trpí technickými nedostatky (podtitulky se špatnými daty, příliš zkreslený zvuk z vysílaček). Je věnován památce Juraje Kardhordóa, který v roce neúspěšné expedice na Kančendžengu, ještě zdolal tři osmitisícovky, avšak při sestupu z Manaslu zahynul. (Upozorňujeme, že správný český přepis je opravdu Kančendženga).

O něco výš se Martin dostal o rok později, kdy se rozhodl vyzkoušet třetí nejvyšší horu světa – Kančendžongu.

V 18. století byl tento primát nejprve přiřčen Araratu, poté ekvádorskému Chimborazu a konečně bolivijskému Illampu; v 19. století pak postupně himálajským osmitisícovkám Dhaulágiri a Kančenženze.

Vyšlo to právě k desátému jubileu: podruhé v historii zamířili naši horolezci k třetímu nejvyššímu štítu naší planety, kterým je 8598 metrů vysoká Kangchenjunga.

Anglicky jsem se naučil od horolezců, vysvětlí Šerpa, načež vyjde najevo, že se jako průvodce zúčastnil několika horolezeckých výstupů na Everest a Kangčhendzongu.

[108]Kulich bez bambule budí dojem drsnosti a navíc může jeho majitel občas utrousit, že mu bambuli urvala ta strašlivá vichřice na Hindúkuši nebo v ledovcích Kangčhendžungy, teď že si přesně nevzpomíná. (Z. Šmíd)

Na internetu jsme ve slovenském textu nalezli tuto další variantu, užívanou ve slovenštině:

Káčaňdžunga (v slovenčine sa uvádza aj názov Kančendžonga, v Nepálčine a Tibetčine má názov vrchu množstvo tvarov) je tretí najvyšší vrch sveta a najvyšší vrch Indie, vysoký 8586 m n.m. (Wikipedie)

 

Kde a jak se rodí tato variantnost a co je jejím zdrojem? Mohli bychom tu rozlišit zdroje primární (zjednodušeně řečeno: kdo kdy kde první veřejně napsal např. Kangčhendžunga a co tento způsob zápisu motivovalo, podmínilo?) – pátrání po těchto pramenech je mimo naše současné možnosti – a zdroje druhotné, tj. ze kterého primárního zdroje novinář určitý způsob zápisu jména převzal. Ani těmito aspekty se ovšem nebudeme zabývat, neboť i pátrání po těchto zdrojích by bylo příliš náročné a navíc by patrně nepřineslo mnoho poznávacího užitku.

Něco se ovšem zdá jisté a přirozené: ve způsobu zápisu (v pravopisu) cizího jména, které je v mluveném i psaném úzu poměrně málo frekventované, bude tím větší nejistota a tím větší variantnost, čím vzdálenější budou fonologické a/nebo pravopisné soustavy jazyka domácího a jazyka cizího. Jméno třetí nejvyšší hory světa pochází z tibetštiny, tedy asijského jazyka češtině po všech stránkách velmi vzdáleného. Je to jméno poměrně dlouhé, je složené ze čtyř tibetských slov a je v současné psané češtině asi stokrát méně časté[2] než jméno hlavního města Číny, Pekingu, které je dvakrát kratší. Nepřekvapuje tedy, že český pravopis jména Peking je ustálený, invariantní, zatímco jméno třetí nejvyšší hory světa má v češtině pravopis velmi neustálený a velmi variantní.

Na rozkolísanost pravopisného úzu jména třetí nejvyšší hory světa jistě působí zejména to, že zvuková podoba původního tibetského jména této hory není pro Evropana zcela přesně identifikovatelná, a také to, že i to, co Evropan vnímá či může vnímat jako identickou hlásku či identickou slabiku, zapisuje Angličan jinak než Němec atd. Čeští novináři jsou pak nepochybně konfrontováni s různými národními pravopisy a není divu, že tápou, neexistuje-li autorita, která by jim jednotný způsob psaní vnutila. Ostatně vnucovat někomu jednotné způsoby, ať se týkají čehokoli, není právě v módě.

O anglické pravopisné podobě názvu třetí nejvyšší hory světa se na internetu lze dočíst toto (můj překlad):

Ačkoli oficiální pravopis, jehož užívali Douglas Freshfield, A. M. Hellas a Královská geografická společnost a který nejlépe odráží tibetskou výslovnost, je Kangchenjunga, existuje množství alternativních pravopisných variant, např. Kangchen Dzö-nga, Khangchendzonga, Kanchenjanga, Kachendzonga, Kanchenjunga nebo Kangchanfanga. Poslední slovo ohledně užívání slova Kangchenjunga patří Jeho Výsosti siru Tashi Namgyalovi, sikhskému maharadžovi, který prohlásil, že ačkoli junga v tibetštině nic neznamená (správně by se mělo psát Zod-nga, tj. ‚poklad, pět‘), Kang-chen (‚sníh, velký‘) reprezentuje daný význam přesně. Po konzultacích (…) dal souhlas, že bude nejlépe ponechat název Kangchenjunga, a tato podoba pak byla přijata a rozšířila se v úzu.[3]

[109]Pozoruhodné je, že Index českých exonym (tj. stručně řečeno cizích vlastních jmen míst – Index českých exonym, 2006, s. 5[4]), jehož cílem je „zachycení a standardizování české exonymie v jejím současném rozsahu a stavu“ (s. 7), uvádí pro třetí nejvyšší horu světa jméno v podobě Kančenžanga, která se mezi asi stovkou výskytů různých variant jména dané hory v ČNK vůbec nevyskytuje a na internetu má jen několik málo dokladů proti několika stovkám dokladů tvaru Kančendženga, a jako variantní ještě tvar Káčaňdžunga, což je tvar užívaný běžně ve slovenštině.

Shrňme si nyní, čeho všeho se variantnost českého pravopisu (dá se tu ještě vlastně mluvit o „pravopisu“?) exonymického jména třetí nejvyšší hory světa může týkat. Především je třeba asi vidět, že variantní jsou – v různé míře – všechny čtyři slabiky, do nichž lze dané jméno rozložit. Za druhé obecně platí, že každá slabika je relativně invariantní vůči variantnosti některé z ostatních slabik. Konkrétně lze celé spektrum variantnosti představit např. takto:

– invariantní je první a druhá slabika (kan, čen), variantní je pouze vokál ve třetí slabice: Kančendženga, Kančendžonga, Kančendžanga, Kančendžunga;

– invariantní je první a druhá slabika (kan, čen), variantní je první konsonant třetí slabiky spolu s jejím vokálem (žen/čon): Kančenženga, Kančenžanga, Kančenčonga;

– invariantní je první a druhá slabika (kang, čen), variantní je třetí slabika: Kangčendženga, Kangčendzenga, Kangčendzönga, Kangčenzenga;

– invariantní je první a druhá slabika (kang, chen), variantní je (psaný) vokál třetí slabiky: Kangchenjonga, Kangchenjunga, Kangchenjanga, Kangchendženga, Kangchendžanga;

– variantnost nemá oporu v rozprostraněnější invariantnosti některé ze čtyř slabik jména: Kančandžunga, Kanchenjunga, Kangčhendžunga, Kangčchendzönga.

 

Zdá se být nepochybné, že lidské komunitě současného světa takovéto chaotické komunikační chování[5] neprospívá. Zda je ovšem možné tento konkrétní chaos a jemu podobné případy odstranit a jakých prostředků k tomu použít, patrně neví ani lingvisté, ani filozofové, ani politici. Budiž nám útěchou, že ve velmi mnoha důležitějších případech se miliony mozků chovají žádoucím způsobem identicky.[6]

 

[110]LITERATURA

Index českých exonym (2006). Praha: Český úřad zeměměřický a katastrální.


[1] Některý z těchto tvarů (košula) může být tvarem nářečním, to však zde není podstatné; podstatné je, že žádný z nich se neužívá v jazyce spisovném.

[2] Tento odhad je založen na počtu dokladů jména Peking a na přibližném počtu výskytů jména třetí nejvyšší hory světa v ČNK.

[3] „Although Kangchenjunga is the official spelling adopted by Douglas Freshfield, A. M. Kellas, and the Royal Geographical Society that gives the best indication of the Tibetan pronunciation, there are a number of alternative spellings which include Kangchen Dzö-nga, Khangchendzonga, Kanchenjanga, Kachendzonga, Kanchenjunga or Kangchanfanga. The final word on the use of the name Kangchenjunga came from His Highness Sir Tashi Namgyal, the Maharaja or chogyal of Sikkim, who stated that ‚although junga had no meaning in Tibetan, it really ought to have been Zod-nga (treasure, five) Kang-chen (snow, big) conveyed the meaning correctly‘. Following consultations with a Lieutenant-Colonel J.L.R. Weir (HMG political agent to Sikkim), he agreed that it was best to leave it as Kangchenjunga, and thus the name remained so by acceptance and usage.“ – Tento text lze nalézt na adrese < http://en.wikipedia.org/wiki/Kangchenjunga >.

[4] Přesná definice tu zní: „vlastní jméno užívané v určitém jazyce pro geografický objekt ležící mimo území, na němž má tento jazyk oficiální status, a lišící se svou formou od jména užívaného v oficiálním jazyce nebo jazycích tohoto území“.

[5] S mým názorem, že jde o chaotické komunikační chování, jeden z recenzentů tohoto sloupku nesouhlasí. Přitom sám jeho posudek je důkazem této chaotičnosti. Píše totiž, že by se přimlouval „uvádět její jméno jako Kančandžangha“; jde o další, 21. variantu, kterou ve svém sloupku nezaznamenávám.

[6] Připomeňme si tu geniální Čapkovo zvolání: „Jako by to bylo jedno vědomí ve všech těch paličatých hlavách.“

Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Letenská 4, 118 51 Praha 1
sticha@ujc.cas.cz

Naše řeč, ročník 92 (2009), číslo 2, s. 107-110

Předchozí Martin Prošek: Tunguz, Tunguzka, tunguzský

Následující Diana Svobodová: Co si můžeme vygooglit?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1