Nová česká oikonyma typu Chodovec City, Barrandov Hills, Nové Měcholupy… a Šmoulov
Jaroslav David
[Články]
New Czech place names of the type Chodovec City, Barrandov Hills, Nové Měcholupy… and Šmoulov
This text focuses on new type of place names created as for the advertisement of newly built residences and blocks of flats. They are presented as new, sunny, city or country areas suitable for living, e.g. Nové Petřiny, Sluneční vrch, City Park Jihlava and Výhledy Hostivař. They use mostly English appellatives such as city, hill, park and river and the English forms of place names to raise the prestige of the real estate on offer, e.g. Barrandov Hills, Danube House and Sun House.
Keywords: advertisement, place names, residences
Klíčová slova: reklama, rezidence, toponyma
[1]Od poloviny 90. let 20. století se v souvislosti s rozrůstáním měst do krajiny a zahušťováním vnitřního urbánního prostoru bytovými a multifunkčními komplexy objevila potřeba tyto nové celky, označované jako bytový komplex, rezidence nebo obytná lokalita, pojmenovat. Protože vznikají jako výsledek podnikatelských záměrů developerských společností, důležitou složkou jejich reklamní prezentace je název, pod nímž jsou představovány a nabízeny[2]. Právě pojmenováním nově budovaných bytových komplexů se věnujeme v následujícím textu. Jsme si vědomi, že náš příspěvek postihuje pouze část problematiky, zajímavé by bylo např. sledovat, jak a zda se reklamní jména po ukončení stavby uplatní v názvech čtvrtí, jak budou dále fungovat v běžné komunikaci apod.
Analyzovaná jména bytových komplexů v našem textu chápeme jako urbanonyma, jak je definuje Encyklopedický slovník češtiny[3]. Jsme si však vědomi, že dosavadní onomastické vymezení příznaku „městkosti“, tedy že objekt leží na katastru [193]města, se právě v případě popisovaných jmen rozmazává. Zkoumání jmen bytových komplexů z pozic toponomastiky může také zpochybnit skutečnost, že se jedná o reklamní jména projektů / budovaných objektů, tedy chrématonyma. My však vycházíme z toho, že analyzovaná jména lokalizují konkrétní objekty, jež jsou kartograficky zachytitelné[4]. Z hlediska onomastické teorie jména bytových komplexů považujeme za oikonyma (místní jména), jejichž primární funkce (nominace, identifikace, diferenciace a lokalizace objektu) jsou doplněny o funkci reklamní.
V soustavě místních jmen se již od nejstarších dob objevují toponyma typu Veselí, Veselá, Veselý Žďár, Ráj, dále např. Šenov, Šumvald (z německého Schönau, Schönwald), v 18. století též Rozkoš nebo Nový Svět. Uvedená jména jsou označována jako přací, mohli bychom říci též reklamní[5]. Jejich účelem bylo přilákat kolonisty a současně předurčit a zajistit zdar založení. Nelze však hovořit o výrazné tendenci staré oikonymie, jedná se spíše, ve srovnání se zde analyzovaným materiálem[6], o jev povahy marginální. Je ovšem třeba poznamenat, že náš materiál není zcela srovnatelný s historicky vzniklou soustavou místních jmen pojmenovávající různé typy objektů a vyvíjející se po staletí, neboť jej tvoří jména objektů předem vymezeného typu a funkce.
Podívejme se na skupinu názvů nově budovaných bytových komplexů a rezidencí; zcela pomíjíme projekty, které mají sloužit pouze administrativním a komerčním účelům. Mimo naši pozornost zůstávají z pohledu zaměření příspěvku motivačně méně zajímavé případy, kdy byl objekt nazván dle půdorysu či vzhledu, např. Rozhledna, Maják, Triangl (Praha), Atrium, Podkova (Ostrava)[7] nebo pojmenování vzniklá transonymizací (iradiací) místního jména (např. pojmenování dvora, usedlosti) či pomístního jména nebo urbanonyma[8], zejména uličního názvu, např. Novodvorská, Rezidence Jeseniova, Mlynářka, Malířka, Panský Dvůr, Dalejský park, V Lukách, Pod Slovany nebo Rezidence Sacre Coeur[9] (Praha).
Prvním nápadným a frekvenčně vůbec nejčastějším rysem je odkaz pojmenování na novost objektů. Obytné komplexy se na pozadí předchozí zástavby vymezují jako [194]nové, např. Nová Harfa, Nový Prosek, Nové Petřiny, Nové Pitkovice, Nová Liboc, Nové Měcholupy, Nový Jenštejn nebo Nový Anděl, Nové Zahradní Město, popř. Neo Zličín[10]. Vybrané příklady pocházejí z Prahy a jejího okolí, kde jsou tyto projekty nejčetnější. Avšak se stejně motivovanými jmény se setkáváme také např. v Ostravě (Nová Karolina, Nová Poruba) nebo v Brně (Nové Majdalenky, Nová Slatina, Nové Medlánky).
Dalším znakem těchto pojmenování je snaha po zdůraznění velkoměstského charakteru místa, která je vyjádřena nejčastěji formantem City, např. Anděl City, Chodovec City, Neo-M-City; dále např. Central Park, Metropole (Praha) či City Park Jihlava (Jihlava). Tato tendence je v protikladu k dalšímu znaku zkoumaných jmen, kterým je poukaz na přírodní či venkovský charakter místa. Jména vytvářejí dojem prosluněné lokality rozkládající se na kopcích, jak dokládají např. názvy Slunný vrch (Černošice), Sluneční vrch (Jihlava, Vrchlabí), Sluneční brána (Nupaky), Sluneční město (Zbraslav), Sluneční terasy (Liberec), Výhledy Hostivař (Praha), popř. Sun House (Praha), Zatlanka Hill (Praha), Villa park Happy hill (Čistá v Krkonoších), Le Mont, Bellevue (Špindlerův Mlýn) či Barrandov Hills (Praha). Poslední příklad zároveň svým hláskovým skladem odkazuje na název luxusní losangeleské čtvrti Beverly Hills. Druhým typem „přírodních“ jmen jsou názvy lokalizující objekt do blízkosti řeky. Zde, alespoň se tak domníváme, vzhledem k negativní zkušenosti velké části obyvatel České republiky s povodněmi v posledním desetiletí, se objevují jako prostředek jisté meliorace a zatajení, samozřejmě spolu s uplatněním angličtiny jako prestižního jazyka, anglická jména. Setkáváme se s apelativy i proprii, např. River Lofts, River Diamonds, Danube House, Nile House, Amazon Court nebo Prague Marina (Praha). Naši domněnku podporuje i skutečnost, že se česká pojmenování z oblasti „vodních“ apelativ a onym v našem materiálu nevyskytla. Ke zmíněným tzv. přírodním a venkovským jménům náleží i pojmenování typu Arnika, Botanica, Arboreum (Praha), Zelené město (Praha), Na Zelené Harfě (Praha), Zelená louka (Brno) nebo Zelené údolí (Liberec) či Byty u statku (Praha).
Skupinu názvů, která se částečně překrývá s předchozí, tvoří jména, jež mají vzbuzovat představu pohodlného a kvalitního bydlení v romantické či jedinečné lokalitě, např. Fantazie, Romance, Sladké bydlení (Praha), Kouzelné Medlánky (Brno). Byty v komplexu Krásná Hůrka (Praha-Hůrka) nabízí reklamní slogan „Sladký život na Hůrce“. Zmíněná tendence je přítomna i v odkazech k exkluzivním, architektonicky či jinak pozoruhodným zahraničním objektům a lokalitám, např. Semiramis, Riviéra, již zmíněný Amazon Court, Danube House nebo Barrandov Hills.
[195]Nápadným rysem pojmenování všech těchto komplexů je snaha po zdůraznění pozitivních hodnot bydlení v nabízené lokalitě. Exkluzivitu místa má umocnit používání nejčastěji angličtiny a anglických výrazů city, centrum, hill, park nebo river, viz též i výše uvedené anglické podoby zeměpisných jmen Danube House, Nile House, Prague Marina, popř. latinská podoba Praga, francouzský název Le Mont. K uvedeným jazykovým prostředkům lze přiřadit i označování těchto komplexů jako rezidence, např. pražské lokality Rezidence Park Vítkov, Rezidence Belárie Modřany[11], Rezidence Panorama. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost uvádí u hesla rezidence pouze význam ‚sídelní budova (vysokého hodnostáře)‘ s příklady prezidentská, arcibiskupská r.[12]; Akademický slovník cizích slov zná významy ‚sídlo, sídelní budova hlavy státu n. vysokého hodnostáře‘, popř. zastarale ‚sídelní město‘ a přeneseně ‚přepychové obydlí‘[13]. Je zde tedy patrná nejen snaha o zdůraznění jedinečnosti a výstavnosti projektu, ale také již zmíněná úloha angličtiny, v níž apelativum residence má také význam ‚dům, byt, bydliště‘.
Z uvedených dokladů plyne ještě jedna charakteristika analyzovaných jmen, a to je paradoxně k reklamní nominační funkci jejich rozkolísaná a často i chybná pravopisná podoba, neodpovídající zásadám psaní místních jmen, např. Rezidence Sacre Coeur[14], Zelená louka, Sluneční vrch, Sluneční terasy, Belarie Park Modřany.
Závěrem ještě několik slov o pojmenování Šmoulov/šmoulov, které se objevuje v souvislosti s novou bytovou výstavbou, ovšem nikoliv jako jméno reklamní, ale posměšné označení. Obytné komplexy reprezentují nejen výstavné bytové domy, ale na okrajích měst vyrůstají také tzv. satelitní městečka tvořená koloniemi uniformních rodinných domků. Pro svou často přehnanou barevnost, pravidelnost a prostorovou úspornost výstavby jsou označována jako Šmoulov/šmoulov[15], např. Koloděje (Praha)[16], Zvole (Vrané nad Vltavou)[17], Újezd nad Lesy[18], Čistá u Černého dolu v Krkonoších[19], [196]Rudoltice (Ústí nad Orlicí)[20]. Pojmenování Šmoulov/šmoulov jsme zaznamenali rovněž pro domky v zahrádkářské či chatové kolonii nebo pro stánky na tržnici[21].
Jméno Šmoulov (v originále Smurfs village), překladové literární toponymum, bylo metaforicky přeneseno z literárního kontextu dětského televizního seriálu nejprve jako okazionální posměšné místní jméno, které začalo fungovat i jako apelativum. Nemůžeme vyloučit, že postupně dojde k jeho přesunu z oblasti nestandardizovaného, tedy neoficiálního užívání jako orientačního a negativně citově zabarveného místního jména do sféry neutrálních jmen standardizovaných např. mapovými díly a používáním v textech administrativního stylu. Navíc se díky svému zakončení funkčně bezpříznakovým a stále produktivním topoformantem -ov může velice snadno začlenit do toponymie označující reálné objekty. Tento vývoj nám snad dovolují předvídat doklady používání toponyma Šmoulov pro část obce Zvole u Vraného nad Vltavou, např. v podobě Zvole-Šmoulov[22].
[1] Text vznikl jako součást řešení grantového úkolu GA ČR č. 405/07/8144 Lidová etymologie – její specifika a fungování (na příkladu toponymické složky jazyka).
[2] Srovnej též žádost o návrhy na pojmenování 2 developerských projektů, která se v roce 2006 objevila na serveru Marketing Profs.
[cit. 2007-11-23]. Dostupný z < http://www.marketingprofs.com/ea/qst_question.asp?qstID=12986 >.
[3] PLESKALOVÁ, J. Urbanonymum. In Encyklopedický slovník češtiny. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2002, s. 506.
[4] Autor děkuje recenzentům za cenné a podnětné připomínky a rady, které daly textu jasnější výraz a autora v řadě případů přiměly ke zpřesnění závěrů.
[5] Srov. též DAVID, J. Berounští medvědi a Ježíškova Vánoční pošta z Božího Daru (k reklamní funkci toponym). In Studia slavica 12. Ostrava, Opole : Ostravská univerzita v Ostravě, Uniwersytet Opolski, 2008 (v tisku); DAVID, J. Růžová čajovna v Růžové ulici (The Rose Tea Room in Rose Street). Beiträge zur Nahmenforschung, 2008, roč. 43 (v tisku).
[6] Předmětem naší analýzy bylo celkem 215 toponym.
[7] V závorkách uvádíme bližší lokalizaci objektu.
[8] Urbanonyma zde zmiňujeme jako samostatnou skupinu toponym, neboť se nacházejí v průniku místních a pomístních jmen.
[9] Pojmenování rezidence budované na pražském Smíchově je motivováno jménem nedalekého bývalého kláštera Sacré Coeur.
[10] Projekt realizuje Neocity Group CZ, k jejímž dalším současným aktivitám patří Neo Riviera a Neo-M-City. Firma pro pojmenování svých projektů využívá formant neo-, který jednak odkazuje k názvu developerské společnosti, ale také vyjadřuje novost projektů (z řeckého neos ve významu ‚nový‘).
[11] Jiný investor v blízké lokalitě buduje rezidenci nazvanou Belarie Park Modřany.
[12] Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha : Academia, 2001, s. 353.
[13] PETRÁČKOVÁ, V. – KRAUS, J. A KOL. Akademický slovník cizích slov. Praha : Academia, 2000, s. 663.
[14] Originální francouzský název je la Basilique du Sacré-Cœur.
[15] Viz např. iDNES. [cit. 2007-11-10].
Dostupný z < http://cestovani.idnes.cz/tiskni.asp?r=igcechy&c=A070918_113206_igcechy_tom >. „Ti, co v satelitních městečkách nežijí, si pro ně vymysleli i posměšná jména. Například shluku domků v Kolodějích říkají starousedlíci Dallas nebo také Šmoulov. Ke kreslenému seriálu mají nové rodinné domy na okraji městečka skutečně blízko: jeden má zelenkavou fasádu, druhý modrou, třetí žlutou.“
[16] iDNES. [cit. 2007-11-10].
Dostupný z < http://cestovani.idnes.cz/tiskni.asp?r=igcechy&c=A070918_113206_igcechy_tom >.
[17] Woleschko. [cit. 2007-11-19].
Dostupný z < http://www.woleschko.cz/page0/files/category-o-ud00e1lostech.html >.
[18] CB klub Česká Lípa. [cit. 2007-11-19].
Dostupný z < http://www.cbdx.cz/wbsql/sql/cbredakce/clanek.htw?cislo=1292 >.
[19] Reflex. [cit. 2007-11-14]. Dostupný z < http://www.reflex.cz/Clanek16735.html >.
[20] Orlický deník. [cit. 2008-01-20]. Dostupný z < http://www.rudoltice.cz/tisk-o-obci/ve-smoulove-se-nezije-spatne—orlicky-denik-29.7.2007/ >.
[21] Doloženo též v Českém národním korpusu SYN2006PUB, SYN2005, SYN2000. Ústav Českého národního korpusu FF UK, Praha, 2000. [cit. 2007-11-19]. Dostupný z < http://ucnk.ff.cuni.cz >.
Výraz není doložen ve slovníku neologismů MARTINCOVÁ, O. A KOL. Nová slova v češtině 1. Slovník neologizmů. Praha : Academia, 1998; MARTINCOVÁ, O. A KOL. Nová slova v češtině 2. Slovník neologizmů. Praha : Academia, 2004.
[22] „Pokrytí signálem DVB-T v oblasti Praha – západ > Zvole – Šmoulov a okolí“ Digitální televize. [cit. 2007-12-26]. Dostupný z < http://www.digitalnitelevize.cz/forum/digitalni-vysilani-dvb-t-pokrytipraha-zapad/zvole-smoulov-a-okoli-24296/?stranka= >.
Srovnej též další příklady: „Dnes jsme spustili nový přípojný bod v obci Zvole v nové zástavbě v části obce nazývané Šmoulov.“ eHAMnet. [cit. 2007-11-05]. Dostupný z < http://www.ehamnet.cz/download/ehamnetmapy.pdf >; „Tohle mne jako první napadlo, když jsem se při běhu v lese za slunečného odpoledne dostal na místo, kde na kraji pole a lesa je už asi 2 roky umístěna dřevěná lavička (roh pole vzadu za Šmoulovem). … těžko hledám slušná slova, na autobusové zastávce u Šmoulova zase chybí odpadkový koš…“ Obec Zvole-Z deníku starosty. [cit. 2008-02-10]. Dostupný z < http://www.zvole.info/den_starost/den_starost13.shtml >.
Katedra českého jazyka FF OU
Reální 5, 701 03 Ostrava
jaroslav.david@osu.cz
Naše řeč, ročník 91 (2008), číslo 4, s. 192-196
Předchozí Jarmila Bachmannová: Nářeční situace na přechodu severovýchodočeské a středočeské oblasti (Na materiálu korespondenčních anket ÚJČ)
Následující Jan Chromý: K článku Jany Valdrové „Žena a vědec? To mi nejde dohromady.“
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1