Kapesní slovník češtiny

Běla Poštolková

[Posudky a zprávy]

(pdf)

The Czech pocket dictionary

Začátkem loňského roku vydalo nakladatelství Langenscheidt Kapesní slovník česko-německý a německo-český.[1] Vydání má podtitul Zcela nové zpracování, což znamená ve vztahu k předchozím dvěma vydáním (1996, 1978). Novostí zpracování se rozumí zejména obohacení, aktualizace slovní zásoby. Současná verze obsahuje 75 tisíc slov (u předchozího vydání z r. 1996 se udává 40 tisíc slov) z běžné české a německé slovní zásoby, aktuální pojmy z důležitých oborů, zejména z informační technologie. Uvádějí se vhodné ilustrativní kontexty a idiomatické obraty. Kromě [105]slovníkové části a výkladu zkratek podává slovník též stručnou informaci o gramatice každého z obou jazyků. Řazení slov je přísně abecední, hnízduje se k mechanicky zvolenému základu (roub… -ení, -ený, -ík, -ovat).

Jako zpracovatelka je uvedena slavistka Helgunde Henschelová[2], někdejší pracovnice Akademie věd NDR, známá u nás svou příručkou Die Phraseologie der Tschechischen Sprache (1993)[3]. Českou poradkyní byla Hana Pelešková, někdejší pracovnice Ústavu pro jazyk český ČSAV, spolupracující nyní také na Velkém německo-českém slovníku. Za redakci a vedení práce v nakladatelství odpovídala Susanne Brudermüllerová.

Pravopis německých částí slovníku je upraven podle Duden-Empfehlungen z 1. 8. 2006. Podle čeho se řídí pravopis českých částí se neuvádí. Text ukazuje, že to není výhradně podle pravopisné úpravy z r. 1993. Do určité míry se využívá možnosti psát některá slova a skupiny slov s určitými příponami podle vydání z r. 1958.

Rozsah slovní zásoby česko-německé části (Č-N) zhruba odpovídá Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost (Praha, 1994, 2. vyd.) s přihlédnutím ke Slovníku spisovného jazyka českého (Praha, 1958–1971, dále SSJČ). Původní český heslář z předchozích vydání nebyl bohužel důkladně zrevidován, takže se v něm vyskytují i výrazy zastaralé (kvedlovat, zamřížit železnictví – ve zkratkách), řídké a knižní (provinilka k provinilec, sklouzavý let, ocelit ve významu zocelovat aj.).

S ohledem na bohemistické zaměření časopisu Naše řeč se budeme věnovat podrobněji česko--německé části (Č-N). Zde se ukazuje, že ani tak renomovanému nakladatelství, jakým Langenscheidt je, se nepodařilo úspěšně se vypořádat s českými diakritickými znaménky. V Č-N části se vyskytuje spousta chybně umístěných i chybějících háčků a čárek. Čech většinou tyto omyly pochopí, ale německému uživateli se podává poněkud zkreslený a nepřesný obraz češtiny: např. kšeftář; séptima; kubik místo (= m.) kubík, tj. kubický metr; přisedicí m. přísedící (u soudu, komise); manášek m. maňásek; námeštkyně m. náměstkyně aj.

Chyby v diakritice mají své neblahé důsledky: 1. Mění gramatickou charakteristiku, např. míchána vejce m. míchaná, jde to dobré m. dobře, Morseová abeceda m. Morseova. 2. Takto pak diakritika neplní svou funkci rozlišovat dva různé významy, ačkoliv to činit má: např. u písmene L se výrazem lupenka označuje jak lupenková pila, tak kožní onemocnění. Správně však má mít pila podobu krátkou (lupenka), kdežto onemocnění dlouhou (lupénka). V německo-české části (N-Č) je to však správně: Laubsäge = lupenka, Schuppenflechte = lupénka. U téhož písmene jsou uvedena jako homonyma litý¹ a litý²; první pro litý beton, druhé (s nesprávnou krátkostí) pro lítou zvěř, bitvu. Tato spojení v N-Č ověřit nelze, neboť tam nejsou. Obě uvedené chyby se bohužel vyskytují už v předchozím vydání.

V textu je i celá řada tiskových chyb jiného druhu, např. pesimistikký, horkíj čaj, bukovice m. bukvice, dvakrát uvedené stejné odstavce u složenin s mnoho- apod.

[106]Za nejzávažnější chybu však považuji přesmyčku nitrolečební m. nitrolebeční a exemplifikaci nitrolečební krvacení (sic!), což se už také vyskytuje v předchozím vydání. Další chyby jsou: panorámický m. panoramatický, podůlný m. poddůlní, bitevné pole m. bitevní (u hesla pole), somnambulský m. somnambulický či somnambulní, spořitelý m. spořivý (sparsam), zadrhný m. zadrhlý či zadrhnutý (verwickelt, verknotet) aj.

Nedopatřením jsou neobvyklé, mylné či zkomolené podoby výrazů; např. biják (SSJČ nář.) ve významu rváč, výtržník, chuligán (Schläger, Rowdy); měna měsíce m. fáze (Mondphase); dílný ve významu teilbar (v N-Č = dělitelný); lomená korektura m. zlomená; oprýskaný o rtech (aufgesprungen) m. popraskaný; osobňák m. osobák (Personenzug); padné ovoce m. padané (Fallobst) aj. Takové chyby v N-Č verzi nenacházíme, tam bývají české ekvivalenty uváděny v souhlase s podobami současné češtiny.

Nedostatky nacházíme i u některých vazeb slovesných, nejčastěji je to záměna akuzativu s genitivem (hnusit si k-o č-o, přijít pro k-o č-o ap.) nebo připomenout co n. o čem (chybné o čem je zřejmě kontaminace se slovesem zmínit se). O zastaralých a řídkých podobách sloves jsme se již zmiňovali na počátku. Najde se i chyba v předložce, např. být v mizině m. na mizině.

K zvláštním a nezvyklým podobám patří mechanické kalky mimoopatření a mimovlak (neuvádí je ani SSJČ). Jde o výjimečné, mimořádné opatření (Ausnahmeverfügung) a o zvláštní, mimořádný vlak (Sonderzug). Obveselujícím omylem je jetelový čtvrtlístek (vierblätteriges Kleeblatt) m. čtyřlístek. Bohužel ani jedno ze substantiv není u písmene Č uvedeno a nic nenajdeme ani v N-Č verzi.

Několik kuriózních přídavných jmen: homonymní omrzlý¹ ve významu mrzutý, omrzelý (überdrüssig, verdrossen), ačkoliv výraz omrzelý uveden je; svéživotopisný pro autobiografický (v N-Č verzi najdeme jen substantivum); podílecký (teilnehmend) se spojením podílecké země (Teilnehmerstaaten), v N-Č části adjektivum není, jen Teilnehmer = společník, účastník, v Č-N oddíle se uvádí účastnický = Teilnehmer-, tedy by mělo být účastnické země, jak je v publicistice běžné.

Chybný je výklad adjektiva další jen jako komparativu k daleký, což už SSJČ má za zastaralé; chybí ekvivalenty následující, příští a pokračující.

Proti úzu běžného jazyka je nazývat nejobvyklejší druh kaštanu (koňského) maďal. Tento výraz je jen součástí botanického termínu jírovec maďal. Ze zoologického termínu medvídek mýval čeština používá pro německé slovo Waschbär výrazu mýval. Označení medvídci neboli medvídkovití totiž zahrnuje celou čeleď, tj. mývala, nosála a pandu. (Srovnej např. publikaci Od agamy po žraloka, Velký ilustrovaný slovník zvířat, Praha, 1974, s. 264, heslo mýval, dále naučné slovníky i výkladové slovníky češtiny, kde byla terminologie konzultována s renomovanými odborníky.) V N-Č verzi je u Waschbär správně mýval; Č-N verze má mylně medvídek = Waschbär.

Přislíbená aktualizace slovní zásoby byla skutečně provedena. Ve vydání z roku 2007 jsou v Č-N části doplněna např. slova cédéčko, cuketa, esemeska, mail, mailovat, mobil, mobilní telefon, internet, internetový, multikulturní, bioodpad, biostrava aj. Zejména však byla rozhojněna řada novějších slovních spojení. Jde např. o centrální zamykání, cyklistické kalhoty; tepelnou izolaci, pirátský tisk, horkovzdušnou troubu, trvalé úložiště, tržní hospodářství, minutu ticha, trest odnětí svobody (všechno u písmene T); podložku a tlačítko myši (u M) apod.

K výrazům, které jsem náhodně hledala a nenašla, patří např.: nápravné zařízení (zastarávající polepšovna je), napařovací žehlička (v N-Č verzi je), menza jako jídelna pro studenty (v N-Č uve[107]dena), sloveso bivakovat (v N-Č je), bavorské vdolečky (běžně se u nás prodávají), bércové vředy (jistě tak časté jako křečové žíly, německy Krampfadern, a známější než jejich zastarávající synonymum městky). Naproti tomu překvapuje zařazení speciálního označení výstřihu (či jeho zadní části u textilních výrobků) průkrčník (Halsausschnitt, v N-Č části je zde jako ekvivalent jen výstřih) a kuriózní spřežkovitá srostlice zmužem (sic!) s německým ekvivalentem verheiratet (Frau).

Moderní slovní zásoba v N-Č verzi je bohatší. Vyskytuje se zde mnohem víc neologismů, např. Fastfood (sic!), Flipper (hrací automat), Flugschreiber (černá skříňka), Flugzeugentführer (únosce letadla), CD-Brenner (vypalovačka), CD-Player (přehrávač), Computerspiel (počítačová hra), computergesteuert (řízený počítačem), Computervirus (počítačový virus) aj. Tyto výrazy v části Č-N nejsou vůbec.

Přes všechny uvedené nedostatky prokázalo delší každodenní užívání tohoto slovníčku jeho nesmírnou praktičnost a užitečnost. Lze v něm rychle nalézt potřebné běžné výrazy a užitečnou frazeologii a idiomatiku.[4] I když nejde o dílo vědecké, ale praktické (ne sice do kapsy, ale zcela jistě do kabelky či aktovky), měl by v něm být daný výchozí jazyk (čeština) po grafické stránce dokonale a přesně podán. Jinak ztrácí na své sdělné hodnotě.

---

[1] Langenscheidts Taschenwörterbuch Tschechisch, Tschechisch-Deutsch, Deutsch-Tschechisch, Langenscheidt KG. Berlin und München, 2007.

[2] Českou frazeologií ve srovnání s jinými jazyky a s němčinou se autorka zabývala už delší dobu, srov. např.: Das Problem der Einwortidiome und ihr Verhältnis zur Phraseologie: (am Material des Tschechischen und anderer Sprachen). In Zeitschrift für Phonetik, Sprachwissenschaft und Kommunikationsforschung, 1987, 40, s. 839–847. – Weder Fisch noch Fleisch – Korrelation oder Spezifik? Dargestellt am Material tschechisch-deutscher Phrasempaare. In Zeitschrift für Slavistik, 1990, 35, s. 510–513.

[3] Na tuto práci vyšla pochvalná recenze z pera Fr. Čermáka ve Slově a slovesnosti, 1994, 55, s. 233–235.

[4] Srov. např. v Č-N heslo brát, základní ekvivalent nehmen, brát na sebe = auf sich nehmen, b. na sebe šaty = Kleider anziehen, b. vážně = ernst nehmen, b. žertem n. v žertu = als Scherz auffassen; berte si! greifen Sie zu (beim Essen), b. se o k-o co sich einsetzen für etw., sich bemühen um etw.; odkud se bereš? wo kommst du her? V N-Č části u slovesa finden (základní ekvivalent nalézt, nacházet) kromě uplatnění slovesa ve spojeních Arbeit, Tod finden je připojeno závěrem: wie finden Sie das? co tomu říkáte? jak se vám to líbí? a das wird sich finden = to se nějak zařídí.

Z řady idiomů uvádíme např.: já nic, já muzikant = mein Name ist Hase, ich weiss von nichts; dělat všechno na jedno brdo = alles über einen Kamm scheren; v N-Č části: es faustdick hinter den Ohren haben = mít za ušima.

Naše řeč, ročník 91 (2008), číslo 2, s. 104-107

Předchozí Jiří Rejzek: (Staro)nová etymologická příručka

Následující Josef Štěpán: Ty brďo!