Časopis Naše řeč
en cz

Čechoamerická periodika 19. století

Šárka Tůmová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

Czech-American periodicals of 19th century

V r. 2006 obohatila knižní trh publikace Aleny Jaklové, docentky Jihočeské univerzity, Čechoamerická periodika 19. století (Brno : Akademické nakladatelství CERM, 2006, 333 s. včetně příloh). Tato monografie je výsledkem autorčina několikaletého soustavného vědeckého výzkumu. Širokou odbornou základnu práce dokládá dlouhý seznam primární i sekundární literatury na konci knihy. V ucelené formě přináší komplexní analýzu vzniku, vývoje, proměn a fungování periodického tisku v rámci komunity českých imigrantů v USA. Jako mezníky stanovila autorka 60. léta a 90. léta 19. století; po jednotlivých dekádách také postupuje při konkrétních výkladech. Ve své obsáhlé práci se A. Jaklová neomezila pouze na stránku jazykovou, ale problematiku pojala z více hledisek. Vhodným skloubením metodologických postupů sociolingvistických, psycholingvistických, etnologických, etnografických i historických tak poskytla plastický obraz situace několika generací českých imigrantů ve Spojených státech. Autorka se věnovala postupně období 60. let, 70. a 80. let a na závěr 90. létům. Při hledání vývojových linií krajanského periodického tisku bylo třeba si uvědomit, že proti sobě narážely v podstatě dvě tendence. Za prvé se první osadníci postupně sžívali s okolním, jinoetnickým obyvatelstvem (v dalších generacích se více a více amerikanizovali), zároveň však do Ameriky přicházeli v různých vlnách i osadníci noví, neznalí doposud amerického způsobu života, práce a kultury. Tímto způsobem tedy krajanský tisk jednak stále oslovoval nově příchozí, jednak se také obracel k obyvatelstvu již relativně zdomácnělému, i když dosud ne zcela amerikanizovanému.

Funkce periodika v zahraničí, zejména v zahraničí tak vzdáleném a od původního prostředí imigrantů odlišném, jako bylo pro Čechy území Spojených států, se od funkcí tisku doma v mnoha aspektech liší. Na tuto skutečnost autorka ve své práci opakovaně upozorňuje a těmto funkcím věnuje zvláštní pozornost. Pro nové osadníky měla periodika význam téměř životně důležitý. Ve většině případů tito lidé neznali angličtinu, a český tisk pro ně tak byl jediným vodítkem v nových, dosud nepoznaných poměrech. Prostřednictvím tisku se jim dostávalo informací zpočátku zejména praktického charakteru, jako např. údaje o cenách a dostupnosti pozemků, možnostech nákupu surovin nebo různého nářadí, strojů, vybavení domácnosti nebo právě vznikající farmy apod. Dále u nich první periodika plnila vedle této informační funkce též funkci ideově-orientační. V závislosti na zaměření periodika poskytovala i náboženskou podporu či napomáhala orientaci v americkém politickém životě. V pozdějších letech se periodika rozšiřují o rubriky společenské; vznikají samostatná společensko-zábavní periodika i periodika svým obsahem zaměřená výhradně na ženské, příp. dětské čtenářstvo. Významnou součástí periodik byly inzeráty, které jsou po celé sledované období nejrůznějšího komerčního i ryze soukromého rázu. Jmenujme např. oznámení o pohřešovaných osobách (známých či rodinných příslušnících, se kterými chtěl inzerent opět navázat kontakt), ohlášení narození, sňatků či úmrtí atd.

Významná je též poskytnutá analýza obsahové stránky těchto periodik, která podává věrný obraz poměrů, v jakých se čeští imigranti po příchodu do nové země ocitali, a toho, jak se s těmito změněnými životními podmínkami potýkali.

[46]Velkou pozornost dále autorka věnuje charakteristikám ryze žurnalistickým. Podává vyčerpávající údaje o rozsahu a formátu sledovaných tiskovin, uvádí jejich periodicitu, dobu, po kterou vycházely, a upozorňuje v této souvislosti na velmi krátkou životnost některých titulů. Stranou nezůstávají ani osobnosti spjaté s vlastním vydáváním periodik. Čtenáři jsou tak představeni nejvýznamnější nakladatelé a redaktoři a vůbec osobnosti, které se nějakým způsobem zasloužily o rozvoj krajanské žurnalistiky v Americe.

Pečlivá a detailní analýza českého krajanského periodického tisku v USA v průběhu téměř poloviny století zároveň nabízí jedinečný vhled do života tří generací přistěhovalců. Imigrace probíhala v několika vlnách a každá z těchto vln byla něčím specifická. Odlišnosti několika generací, jejich vztah k národu, resp. národnosti, vnímání abstraktních, ale závažných duchovních hodnot jako slovanství, idey panslavismu a proti tomu stojící uvědomování si své nové identity v nové zemi lze nejlépe objevovat právě prostřednictvím dobového tisku. Populace českých přistěhovalců stála nejen před problémy spjatými s budováním své nové existence v nelehkých podmínkách, výrazně se odlišujících od podmínek evropských, zároveň též musela vyvíjet snahu o zachování mateřského jazyka jako jednoho ze základních znaků své, ať už národní, či osobní identity.

Kniha Aleny Jaklové je psána plně odborně a fundovaně, zároveň jazykem srozumitelným a čtivým. Může se uplatnit jako literatura studijní, stejně tak dobře i jako zájmová.

Naše řeč, ročník 91 (2008), číslo 1, s. 45-46

Předchozí Miloslav Churavý: Nad slovníkem obyčejné řeči

Následující Lucie Černá: Praktická příručka nejen pro studenty

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1