XVI. kolokvium mladých jazykovědců (Častá-Papiernička 8.–10. 11. 2006)

Radka Čapková, Šárka Tůmová

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Je již zvykem, že se každý rok koncem roku setkávají na Slovensku mladí lingvisté na jazykovědném kolokviu. V roce 2006 bylo ovšem netradiční. I když nebylo svým pořadím kulaté, bylo slavnostní. Organizátoři jej věnovali Miře Nábělkové, zakladatelce této tradice kolokvií, která v tomto roce oslavila životní jubileum.

Do podhůří Malých Karpat se proto sjeli nejen mnozí bývalí účastníci, kteří už kolokviu poněkud odrostli, ale popřát oslavenkyni přijeli i někteří přední lingvisté, např. M. Krčmová, S. Ondrejovič, M. Šimková či K. Buzássyová. K odlišné atmosféře rokování přispěl i neobvyklý listopadový termín kolokvia, který porušil každoroční prosincovou tradici. Pořadatelé, Slovenská jazykovedná spoločnosť při SAV a Jazykovedný ústav Ľ. Štúra SAV, zajistili výborné podmínky pro setkání přibližně devadesáti mladých lingvistů ze Slovenska, České republiky, Maďarska, Polska, Ukrajiny, Chorvatska, Srbska a Černé Hory. Jednacím jazykem mohl být kterýkoliv slovanský jazyk, převažovala ovšem slovenština, čeština a polština.

[216]Na kolokviu zazněly příspěvky zabývající se korpusovou lingvistikou, mediální problematikou, lexikologií, dialektologií, morfologií, syntaxí; zastoupena byla témata translatologická, historickolingvistická, literárněvědná, didaktická a některá další.

Vzhledem k počtu účastníků probíhalo jednání po všechny tři dny ve dvou sekcích. První den kolokvia v sekci A zahájila O. Orgoňová (Bratislava), která podrobně charakterizovala kulturém v příspěvku Lingvokulturná kategória „kulturéma“ a jej miesto v reklamnom komunikáte a pokusila se popsat jeho místo v reklamním diskurzu. Následoval příspěvek R. Čapkové (Praha) Kalendářově vázaná reklama, který byl zaměřený na předvánoční reklamu a její specifické výrazové prostředky a funkce. V. Leitmanová (Trnava) analyzovala názvy restauračních zařízení, vymezila druhy motivace jejich pojmenování a strukturní typy. A. Bohunická (Bratislava) zkoumala metaforu jako jeden z důležitých persvazivních prostředků v reklamních textech. Příspěvek J. Šindelářové (Ústí nad Labem), zaměřený na učitelskou praxi, shrnul hlavní cíle multikulturní výchovy podle rámcových vzdělávacích programů v českém školství s orientací na sociokulturní aspekty při výuce češtiny jako cizího jazyka u žáků Korejců. Po krátké diskusi se D. Vasilišinová (Bratislava) věnovala problematice budování paralelních korpusů v rámci dlouhodobého projektu SNK. J. Chovanec (Brno) dokumentoval ve svém příspěvku prostředky publicistického stylu v anglickém jazyce, jichž se užívá při tvorbě novinových titulků k překonání bariéry mezi anonymním charakterem masové komunikace a konkrétním čtenářem. M. Sloboda (Praha) zaujal přítomné příspěvkem zaměřeným na specifika a společenské aspekty existence ruského internetového slangu, který využívá způsob zápisu jiným než kodifikovaným pravopisem. Vyzdvihl mimořádnou expanzi tohoto slangu mimo internetová prostředí a tendenci narušovat hegemonii pravopisných pravidel ruštiny. J. Bauko (Nitra) zkoumal různé aspekty výzkumu přezdívek na materiálu sesbíraném v bilingvním slovensko-maďarském prostředí. J. Kišová (Bratislava) představila svůj Model triedenia neologizmov v slovenčine a konfrontovala ho s pojetím u jiných autorů.

Ve čtvrtek dopoledne zazněl v sekci A například příspěvek D. Balákové (Ružomberok) Dispozičné podoby frazém. K. Křížová (Olomouc) představila Substantivní frazémy v zrcadle Českého národního korpusu. A. Gálisová (Banská Bystrica) analyzovala slang užívaný hráči karet. K. Vilčeková (Bratislava) konfrontovala cestopisy s jinými druhy dokumentární prózy. K. Gajdošová (Bratislava) představila ruční syntaktickou anotaci vybraných textů SNK. V korpusové tematice pokračovali Z. Bugajová (Bratislava, Analýza transgresívnych konštrukcií /na materiáloch Slovenského národného korpusu/) a S. Rabatinová s V. Dziakem (Prešov, Temporálna súslednosť v podmienkových súvetiach na základe korpusových zistení). Mezi dalšími přednesenými referáty, o kterých se rokovalo ve čtvrtek, zazněly např. Specifické spôsoby vyjadrenia posesivity, které představila A. Gerlaková (Banská Bystrica), J. Hansmanová (Bratislava) promluvila o kategorii intenzity v jazyku a B. Mančíková (Brno) se zabývala stereotypy a předsudky při informování o humanitární pomoci na příkladě bezdomovců.

V sekci B vystoupil například M. Braxatoris (Bratislava) s návrhem využití analogického usuzování v lingvistice a v oblasti přírodních věd. Historické lingvistice se ve svých zajímavých příspěvcích věnovali mimo jiné M. Vajdlová (Praha, Elektronický slovník staré češtiny — nový způsob zveřejnění staročeské slovní zásoby), M. Pytlíková (Praha, Biblický překlad [217]jako impuls k filologické reflexi), metody bádání v češtině doby střední nastínil F. Martínek (Praha, Zpracování Tylovy excerpce češtiny doby střední — poznámky k reflexívním slovesům). V. Bromová (Brno) dále představila Staročeské závěti konce 14. a první poloviny 15. století, které vyzdvihla jako specifický textový druh a podrobila je textové analýze. H. Sobalíková (Praha) prezentovala Litoměřicko-třeboňskou bibli v proměnách staletí. Zaměřila se především na analýzu zásahů do textu první redakce, jejichž charakter měl vliv na celé dílo, které patří mezi vůbec nejstarší české bible. I. Fuková (Praha) charakterizovala ve svém příspěvku sborník deseti náboženských skladeb Jana Bechyňky. Seznámila přítomné s jejich obsahovou náplní, užitými řečnickými prostředky a vybranými jevy jednotlivých jazykových rovin. T. Tölgyesi (Piliscsaba) se zamyslel nad vojenskými výrazy přejatými z němčiny v českém, slovenském a maďarském jazyce, zatímco M. Pukanec (Bratislava) pohovořil o osudech knížete Drákuly a uvedl argumenty pro různé teorie autorství textu „Rozprávanie o vojvodovi Draculovi“, jehož slovenskou verzi analyzoval.

Páteční ranní jednání sekce A započal L. Janovec (Praha) s příspěvkem Ikony a fonosémantika — poznámky k problematice, následoval referát Ľ. Rendára (Trnava) Daktoré sociolingvistické aspekty výskumu tvrdého hlasového začiatku a rázu v slovenčine. R. Sabo (Bratislava) pohovořil o Modelovaní suprasegmentálnych javov pomocou výpočtovej techniky. Do oblasti literární vědy zavedla posluchače R. Hlavatá (Nitra) v referátu Naračné prvky v umeleckom texte, problematikou literární postavy se zabývala H. Stankovičová (Trnava, Vývinové peripetie postavy Adama Hlavaja) a K. Csiba (Trnava) promluvil k možnostem fikce v próze Jána Johanidesa. E. Zvalená (Prešov) se věnovala textu duchovnímu (Žánrové parametre evanjelia).

Převážně didakticky zaměřenou sekci zahájila M. Šmejkalová (Praha) příspěvkem Jazyková a komunikační výchova na středních odborných školách (1918—1945). Upozornila na dosud podrobně neprobádané dějiny jazykového vyučování na středních odborných školách a vyzdvihla vysokou úroveň vyučování českému jazyku na učitelských ústavech a vyšších školách hospodářských. A. Novotná (Praha) provedla analýzu typů syntaktických cvičení v učebnicích českého jazyka pro měšťanské školy v období let 1918—1939. S. Zajacová (Prešov) se soustředila na charakteristiku komunikačního registru u dětí imitujících roli učitelky. A. Habiňák (Trnava) se ve svém referátu Frazeológia v škole zaměřil na využití frazeologie při výuce mateřského jazyka na 2. stupni ZŠ.

Poslední část jednání v sekci B byla věnována otázkám bilingvismu, osvojování jazyka a jazykového vzdělávání i v širším kontextu. E. Pallay (Bratislava) představil intenční bilingvismus u dětí. Jeho příspěvek následně vzbudil živou diskusi a podnítil k řadě úvah a zamyšlení se nad možnostmi vícejazyčné výchovy, ať už v přirozeném či umělém prostředí. M. Partová (Bratislava) pohovořila o bilingválním vzdělávaní a jeho dalších možnostech. Otázkou prezentace reálií zemí bývalého východního bloku se ve svém příspěvku Kde začíná a končí Evropa? Mimojazykové cíle v učebnicích němčiny jako cizího jazyka zabývala S. Tůmová (Praha). Upozornila především na nedostatečné, a zejména nevyvážené poskytování informací o této oblasti, a na rizika, která představují stereotypy pro vnímání jinakosti a pro soužití s ní. Téma multikulturní společnosti a jeho obraz v didaktice cizích jazyků dále rozvedla E. Henčeková (Trnava) v referátu Interkultúrny aspekt, interkultúrna kompetencia vo vyučovaní cudzích jazykov. I. Rizeková [218](Bratislava) pohovořila o problematice tvoření ekonomických termínů a jejich používání v odborné i běžné komunikaci.

Přednesené příspěvky se vyznačovaly vysokou erudovaností a profesním zaujetím autorů. Většina prací vznikla v rámci postgraduálního studia či dlouhodobých grantových projektů. XVI. kolokvium mladých jazykovědců umožnilo účastníkům vedle vzájemného informování se v oblasti vědeckého zájmu i další prohlubování osobních kontaktů, a přispělo tak k dalšímu rozvoji nejen v oboru, ale i mimo něj. Příspěvky budou publikovány ve sborníku Varia XVI.

Naše řeč, ročník 90 (2007), číslo 4, s. 215-218

Předchozí Jindřiška Svobodová: Syntax a jej vyučovanie III

Následující Alena Jaklová: K významnému životnímu jubileu Jana Kořenského