Časopis Naše řeč
en cz

Zemřela dialektoložka Marie Racková

Pavel Jančák

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Počátkem roku jsme se v Kralupech n. Vlt. rozloučili s doc. dr. Marií Rackovou, CSc. (zemřela 28. prosince 2005). Vzpomínat na ni budou kolegové a absolventi Pedagogické fakulty Univerzity J. E. Purkyně v Ústí nad Labem, kde působila na katedře bohemistiky jako specialistka na dialektologii a starou češtinu více než třicet let, a kolegové z Ústavu pro jazyk český, kde se účastnila přípravných prací a terénního výzkumu pro Český jazykový atlas (srov. alespoň stať Práce na Českém jazykovém atlase, SaS 29, 1968, s. 312―318, spolu s J. Voráčem).

Marie Racková patřila ke generaci těch, kteří se na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy připravovali na svou odbornou dráhu ještě v dialektologickém semináři prof. Václava Vážného. Na jeho doporučení se před započetím vlastní odborné činnosti v dialektologickém odd. ÚJČ stala asistentkou prof. Karla Plicky, s nímž spolupracovala na jeho folkloristických sběrech písní a pohádek po středním a východním Slovensku. Pro dráhu dialektoložky to byla zajisté cenná a neopakovatelná zkušenost. Při výzkumu pro Český jazykový atlas patřila pak k nejspolehlivějším explorátorům (provedla výzkum v 41 bodech sítě).

Nejvýznamnějším jejím vkladem české dialektologii je monografie Nářečí okrajového úseku třebívlického I (Sb. Pedagogické fakulty v Ústí nad Labem, řada bohemistická, Praha 1978), která objevným způsobem ukázala, že i nivelizovaná středočeská oblast má na svém severozápadním okraji výraznou archaickou periferii. Tato její práce tak tvoří čestný ― a vzhledem k vývoji disciplíny komplexněji pojatý ― protějšek známé starší práce Hallerovy o východnějším Podřipsku.

Pohled na celé spektrum publikační činnosti M. Rackové přinesla Naše řeč k autorčiným sedmdesátinám (narodila se 18. listopadu 1930) před pěti lety (84, 2001, s. 159―160). Následná, postupně se zhoršující nemoc autorce bohužel už nedovolila připravit do tisku druhý díl monografie o Třebívlicku, který ― a ve své době to byl čin novátorský ― byl věnován tvoření slov; zároveň tam měl být pubikován výběr textů, o to cennější, že originální nahrávky byly pořizovány v době, kdy byly v tomto nářečí dosud živé některé vzácné, dnes už zaniklé rysy.

I tak zanechala Marie Racková zřetelnou stopu jak v české dialektologii, tak v srdcích svých přátel, kolegů a mnoha studentů. Čest její památce.

Naše řeč, ročník 89 (2006), číslo 1, s. 52

Předchozí Petr Nejedlý: Rozloučení se dvěma historiky jazyka

Následující Michaela Lišková: Státní fiskus?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1