Časopis Naše řeč
en cz

Obhajoba měrových výrazů typu až tak…

Robert Adam

[Drobnosti]

(pdf)

-

Ze slovenštiny přejaté výrazy až tak, až takový, až tolik se v současné češtině výrazně rozšířily. Lingvisté, kteří si tohoto šíření všimli, je vesměs hodnotí negativně. Jaroslava Hlavsová v publikaci Čeština bez chyb[1] soudí, že výraz je v tomto spojení nadbytečný a že stačí pouhé tak. O některých užitích jmenovaného spojení to nepochybně platí, avšak většinou je na samotné tak redukovat nelze. O významovém rozdílu mezi výpověďmi není to tak důležité a není to až tak důležité svědčí mj. jejich odlišné ekvivalenty v angličtině: it is not so important a proti tomu it is not that important.

Podle Nadi Svozilové[2] je výraz až tak synonymní nikoli s pouhým tak, nýbrž se „starým dobrým“ vyjádřením zas(e) tak. N. Svozilová zaznamenává i případy, v nichž byl užit „kříženec“ obou výrazů zas až tak. V závěru svého sloupku autorka připomíná, že „v češtině obrat až tak odedávna existuje ― v jiném použití, s jiným významem, kde je časové, nikoli měrové, např.: Budu s tím hotov až tak za týden“. Dlužno dodat, že i tak je zde jiné: nejde tu o zájmenné příslovce, nýbrž o částici vyjadřující přibližnost. A není asi ani úplně správné chápat toto „staré“ až tak jako „obrat“: výrazy a tak tu totiž k sobě nepatří, srov. budu s tím hotov až za týden, budu s tím hotov už tak za týden apod.

Ve skutečnosti existuje v češtině ještě jedno „staré“ až tak a to nám pomůže odpovědět na otázku, zda má šířící se slovakismus ve srovnání se svým starším domácím synonymem nějakou výhodu. Nejdřív se ale podívejme, jak se daných výrazů v praxi užívá a co znamenají.

Ve všech dokladech citovaných v sloupku N. Svozilové se sledované výrazy objevují v záporných větách. O tom, zda je to nutná podmínka jejich užití, se přesvědčíme v jazykovém korpusu SYN2000[3] (dále jen „korpus“; v korpusových dokladech ponecháváme zvýraznění hledaného spojení pomocí znaků „<” a „>“). [222]Dokladů těchto výrazů tam lze nalézt několik set a užití v záporných větách mezi nimi výrazně převládají. Objevují se však také otázky, zvlášť řečnické, které předpokládají zápornou odpověď (Mohlo by to být < až tak > vážné? Doufám, že ne.; Ale je to ​< až taková > škoda?). Spojení typu zas(e) tak podle korpusu tíhnou k tomu, vyskytovat se v záporné větě, ještě o poznání silněji; je však doložen i jejich výskyt v otázce předpokládající zápornou odpověď: Copak je to < zas takovej >​ rozdíl? Třetím typem vět, v nichž lze užít výrazy typu až tak, jsou kladné věty závislé na větách záporných (Nepředpokládám, že odbory udělají < až takový >​ jednoznačný manévr…; Ale že < až tolik >, to jsem netušila…) nebo na větách s negací lexikální (Je zbytečný hulit < až tak >​ veřejně.). Když v těchto dokladech zkusíme nahradit výraz výrazem zas(e), zjistíme, že to nejde, respektive že to nejde beze změny významu. Tu způsobuje mnohoznačnost výrazu zas(e), který může mít např. význam opakovací nebo odporovací. První bod obhajoby měrových výrazů až tak, až takový, až tolik je tedy nasnadě: jejich synonymie se spojeními typu zas(e) tak není absolutní, možnosti použití obou typů se nekryjí.

Spojení až tak znamená „v takové(to) velké míře“, „tak(to) moc“. Korpus dokládá i několik výskytů spojení s explicitním vyjádřením „mluvčímu bližší“ deixe: až takhle nebo až takto. Variantu zas(e) takhle, zas(e) takto v tomto významu použít nelze a v korpusu ji skutečně nenajdeme. To je druhý bod obhajoby: u výrazů typu až tak lze explicitně vyjádřit bližší deixi, u jejich starších synonym nikoli.

Sémantický rys vysoké měrové hodnoty je obsažen i ve významu samotného výrazu až: ten podle SSJČ[4] „naznačuje místní n. časovou hranici n. míru, jíž bylo dosaženo n. jíž lze dosáhnout…“. A teď se můžeme vrátit k avizovanému druhému „starému“ užití spojení až tak. Korpus ho dokládá např. následujícími užitími: Proč < až tak >​ pozdě?!; Mnozí tazatelé jdou ​< až tak > daleko, že se ptají…; Jeho cílevědomost šla ​< až tak > daleko, že se nespokojil…; … kdyby to někdy došlo < až tak >​ daleko. Ani zde nelze použít spojení zas(e) tak beze změny významu. Důležitější však je ― a to je třetí bod naší obhajoby ―, že tohle tradiční až tak má k přejatému až tak velmi blízko, neboť na poslední citovanou výpověď lze zcela plynule zareagovat např. Až tak daleko to dojít nenecháme. Taková reakce má ve srovnání s variantou Zas(e) tak daleko to dojít nenecháme tu nepopiratelnou výhodu, že celé spojení opakuje beze změny. Podobně by šlo reagovat i na taková užití „starého“ až tak, až takový, v nichž má zájmeno, resp. zájmenné příslovce funkci kataforickou: … velkou svobodu, dokonce < až takovou >, že… (s možnou reakcí např. Až tak velká svoboda to podle mě není.); … je cítit chuť a hravost < až taková >, že jsem si vzpomněl… (s možnou reakcí např. Já bych v tom až takovou hravost neviděl.).

Mimo rámec obhajoby můžeme uvést ještě několik drobných poznámek. Zaprvé: spojení až tak a zas(e) tak se odlišují v případě členského záporu vyjádřeného částicí ne. Lze říci stejně dobře zas ne tak (8 výskytů v korpusu ve sledovaném významu), zase ne tak (26) jako ne zas tak (21), ne zase tak (10), kdežto u druhého, přejatého výrazu je slovosledná varianta ne až tak výlučná. Zadruhé: pokud jde o užívání sledovaných výrazů v mluvených projevech, byl by jistě zajímavý výzkum kladení přízvuku; možná existují jisté významové nuance rozlišované tím, zda je (silnější) přízvuk na slově (zas), nebo na slově tak. A zatřetí: v korpusu jsme našli i doklady formulací, v nichž je celé spojení až tak nadbytečné: O tom, nakolik je [223]​< až tak > výhodný, by se dalo diskutovat…; Ukázalo se, že ne < až tak >​ nábytek, ale právě doplňky… Není pochyb o tom, že měrové výrazy až tak, až takový, až tolik jsou nadužívány. Ale jak jsme ukázali, existují formulace, v nichž jsou tyto výrazy nenahraditelné svým starším synonymem, a existují také kontexty, v nichž si sice můžeme mezi oběma synonymy vybrat, avšak v nichž máme dobré důvody dávat výrazu přejatému ze slovenštiny přednost.


[1] J. Hlavsová, Čeština bez chyb, Víkend, b. m. 2001.

[2] N. Svozilová, Jak dnes píšeme/mluvíme a jak hřešíme proti dobré češtině, H & H, Jinočany 1999.

[3] Český národní korpus SYN2000, Ústav českého národního korpusu FF UK, Praha 2000, http://ucnk.ff.cuni.cz.

[4] Slovník spisovného jazyka českého, Academia, Praha 1989.

Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 4, s. 221-223

Předchozí Jindra Světlá: Carrefour znamená francouzsky křižovatka

Následující Michaela Černá: Co je to loft?

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1