Carrefour znamená francouzsky křižovatka

Jindra Světlá

[Drobnosti]

(pdf)

-

Právě pro tento význam si slovo carrefour vybral jeden francouzský obchodní řetězec jako název svých hypermarketů a opravdu všechny své obchodní domy důsledně buduje poblíž významných křižovatek (anebo se naopak podílí na výstavbě nové křižovatky v nejbližším okolí stavby vlastního objektu).

Carrefour je běžné francouzské slovo, doložené již ve 12. století; vzniklo z latinského quadrifurcum. K nám přišlo z francouzštiny až ve 2. pol. 90. let právě jako název francouzských hypermarketů (tedy jako vlastní jméno) spolu s jejich výstavbou u nás v rámci zmíněného řetězce. A tak vznikl výslovnostní problém: běžní čeští mluvčí nemají dostatečné znalosti francouzštiny, aby věděli, že se toto slovo vyslovuje [karfúr], a proto často dochází k poangličtění [221]výslovnosti tohoto francouzského slova na základě jeho grafické podobnosti s anglickým care.

Na rozdíl od obtížné fonetické adaptace některých méně známých francouzských názvů obchodů jejich morfologická adaptace probíhá snadno, protože přejímají koncovky českého skloňování ― viz následující kontexty: mluvčí Carrefouru, otevření Kauflandu a Carrefouru, běháme mezi Carrefourem a Bory. Mnozí uživatelé těchto názvů však v našem tisku váhají i tam, kde by adaptace mohla proběhnout snadno, a tak najdeme i nesklonné podoby (tiskové oddělení Carrefour), anebo dávají přednost různým označením obecnějšího charakteru (firma, společnost, obchodní dům, hypermarket) s nominativem jmenovacím, např. jednat s konkurenční společností Carrefour, návštěvníci nového hypermarketu Carrefour.

Všimneme-li si celkově obchodních názvů tohoto typu přejatých z cizích jazyků, podle svého zakončení se jich většina adaptuje snadno; cizí názvy zakončené na souhlásku se automaticky řadí k podstatným jménům mužského rodu (např. Interspar, Globus, Kaufland, Baumax, Bauhaus, Hornbach), cizí názvy zakončené na -a (Delvita, Billa, Norma, Hypernova aj.) se řadí k ženskému rodu, ke střednímu rodu pak názvy typu Makro, Tesco apod. Je-li zakončení názvu pro češtinu cizí, zůstává název nesklonný, např. OBI.

Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 4, s. 220-221

Předchozí Stanislava Kloferová: Vy neznáte rýsováček?

Následující Robert Adam: Obhajoba měrových výrazů typu až tak…