Časopis Naše řeč
en cz

Jak psát na začátku věty název eBanka

Ivana Svobodová

[Drobnosti]

(pdf)

-

Díky internetu se lze snadno přesvědčit o tom, že existuje nebývalá rozmanitost ve formálních podobách názvů obchodních společností a obchodních značek.[1] Mnohé z nich porušují tradiční pravopisné, grafické, ale i lexikální či slovosledné zvyklosti tohoto pojmenovacího typu. Pozastavme se u jedné z takových odchylek, a to u distribuce malých a velkých písmen.[2]

Psaní velkých písmen u názvů organizací a institucí i obchodních značek by se mělo stále řídit těmito obecnými pravidly:[3] U jednoslovných píšeme verzálkou pouze první písmeno, ve víceslovných stojí velké písmeno vždy na začátku prvního slova, u dalších pak jen tehdy, je-li to jméno vlastní, a to původem nebo pokud v daném spojení tuto funkci plní (Magistrát města Pelhřimova, Kosmetický a kadeřnický salon Nicoletta, Studio Sluníčko[4]), nebo v případech dalších (Divadlo Na Fidlovačce).

Inspirací pro volbu podoby názvu, včetně grafiky, českých firem mohly (mohou) být firmy zahraniční, zvláště ty, které mají u nás zastoupení. [109]Všechna písmena velká se píšou u iniciálových zkratek, např. SBS (= Suk + Bílá + Suchý).[5]

Dnes se však stále častěji setkáváme s tím, že tato obecná zásada bývá porušována, a to několika způsoby. Některé společnosti i přesto, že jejich název netvoří iniciálová zkratka, volí všechna písmena velká (ATLANTA, ČESKÝ TELECOM[6]) nebo u jednoho slova / více slov všechna velká a u dalšího/dalších malá (EVIS company, ASPRO družstvo služeb); takto jsou zapsány v obchodním rejstříku a tak se často i prezentují, např. na internetu.[7] Některé společnosti jsou v obchodním rejstříku zapsány s malým počátečním písmenem: tanagra, jiné v zápisu volí verzálky u prvních písmen všech slov: Český Technologický Park Brno, ExMise Public Relations.

Poslední příklad s výrazem ExMise naznačil, že k různorodému kombinování malých a velkých písmen dochází i uvnitř jednoho výrazu. Lze vysledovat několik typů: /1/ výraz začíná skupinou velkých písmen (toto seskupení se může jevit jako iniciálová zkratka, obvykle však těžko dešifrovatelná) a pokračuje malými písmeny: ENVtech, TUkas, /2/ výraz začíná skupinou malých písmen (vyjma prvního) a za ní následují verzálky MacRO, /3/ výraz se skládá ze dvou, často zkrácených částí a na začátku obou se píše velké písmeno: AudiTech, RadioMobil, UniControls, BoDi, BeNa. Přestože takto jsou společnosti zapsány v obchodním rejstříku, v publicistických a jiných textech[8] tento způsob vždy dodržován není. Např. ve zlatých stránkách je převážná většina názvů psána verzálkami: ÚSTAV PRO JAZYK ČESKÝ a také EXMISE, BODI atd. V novinách a časopisech se zase objevují podoby Exmise, Bodi, … V současnosti neexistuje, jak jsem si ověřila v Úřadu průmyslového vlastnictví, žádný právní předpis, který by usměrňoval pravopisnou podobu obchodních jmen a značek zapisovaných do obchodního rejstříku a do rejstříku ochranných známek.[9] Zároveň však neexistuje právní předpis, který by novinám a časopisům předpisoval, že na svých stránkách musí uvádět obchodní jména v té podobě, jak jsou zapsána v obchodním rejstříku. Kdyby totiž tomu tak bylo, pak by se v publicistických textech muselo dodržovat nejen psaní velkých a malých písmen, ale u právnických osob, jež jsou podle obchodního zákoníku povinny uvádět druh obchodní společnosti, by musela být za vlastní jméno připojena i zkratka pro akciovou společnost, společnost s ručením omezeným atp. Musela by být dodržena i grafická úprava týkající se interpungování a mezerování. Nahlédnutím do obchod[110]ního rejstříku si lze snadno ověřit, že před zkratkami a. s., s. r. o. následujícími za vlastním jménem často nejsou umístěny čárky a mezi jednotlivými písmeny chybějí mezery: a.s., s.r.o. (přitom náležitý zápis je s mezerami: a. s., s. r. o.[10]). U fyzických osob by zase nesmělo být vynecháno křestní jméno a příjmení. Pokud by se novinář chtěl zmínit např. o firmě Smaragd, musel by uvést: Ing. Jan Novák Smaragd stav. inž. firma, neboť takto je zaregistrována v obchodním rejstříku. Rozhodnou-li se publicisté psát obchodní jména podle dosavadní pravopisné normy a jestliže obchodní společnost, která zvolila způsob psaní od normy odchylný, s tím nesouhlasí, pak jde o těžko rozlousknutelný oříšek.

Zvláštní skupinu obchodních a dalších vlastních jmen, rychle se rozšiřujících, tvoří názvy začínající písmeny e a i, za nimiž následuje plnovýznamové slovo: eBanka, e-Deník, E-sport, E-holiday; iDnes, iHned, I-Prop. Písmena e a i představují zkrácenou část slov elektronický a internetový a signalizují tak charakter, funkci, pole působnosti dané společnosti.

Z příkladů je zřejmé, že grafické ztvárnění uvedených názvů je rozličné. Pravidla českého pravopisu doporučují, aby se ve spojeních, jejichž první člen tvoří písmeno (písmena) a druhý plnovýznamové slovo, mezi oba členy vkládal spojovník: C-vitamin, Rh-faktor.[11] Tomuto doporučení odpovídají podoby obecných výrazů e-mail, e-podpis, e-magazín, i-noviny, i-obchod, … U vlastních jmen bychom pak očekávali (a také bychom, pokud bychom byli konzultováni, doporučili) podoby, u nichž písmeno e/i bude velké a po spojovníku bude následovat písmeno malé, jako je tomu v případě E-sport, E-holiday. Jestliže písmeno e/i se předsune před již existující vlastní jméno, např. časopis Fórum, pak by po spojovníku mělo následovat velké písmeno, např. I-Fórum. Často se však objevují podoby, v nichž velké písmeno jakožto signál vlastního jména nestojí na začátku, ale začíná jím až plnovýznamové slovo, přičemž spojovník buď zůstává ponechán (e-Deník), nebo je vypuštěn (eBanka, iDnes). Lze očekávat, že vzhledem k neustálému rozšiřování elektronických a internetových služeb se budou názvy s první písmennou částí e/i šířit, a je též více než pravděpodobné, že převáží podoby bez spojovníku, tedy podoby jako eBanka, iDnes, iFórum, … Z názvů tohoto typu se v publicistických textech zatím nejčastěji vyskytuje eBanka. Již několikrát jsme v jazykové poradně Ústavu pro jazyk český odpovídali na dotaz, jak tento název psát na začátku věty.

Při řešení tohoto problému je třeba vycházet z toho, že jednou z funkcí velkých písmen je signalizovat začátek větného celku, a že na začátku věty se proto s velkým písmenem píšou nejen vlastní jména, ale i jména obecná. To, zda jméno stojící na počátku věty je jméno vlastní, nebo obecné, vyplývá z věcného významu nebo z kontextu.

Třebaže mnohá obchodní jména jsou v obchodním rejstříku zapsána s malým počátečním písmenem, na začátku větného celku by se měla psát s písmenem velkým. To platí i o obchodním jménu eBanka. V praxi, a to nejen v textech administrativně-právních či v reklamách, se však vyskytuje pouze podoba s malým písmenem. Lze usuzovat, že podoba EBanka se jeví natolik výlučná, že ti autoři, kteří míní respektovat obecné pravidlo o psaní velkých písmen na začátku věty, raději zvolí takovou formulaci, aby se daný výraz na začátku věty neocitl.

[111]Některého z uživatelů jazyka by mohlo napadnout, zda by nešlo současné obecné pravidlo o psaní velkých písmen na začátku větného celku modifikovat, např. tak, že Na začátku větného celku se píše velké písmeno. Výjimkou jsou pouze vlastní jména, jejichž začátek tvoří písmena e nebo i s významem e-mailový, internetový. Podle mého názoru by to však byl počátek anarchie v psaní malých a velkých písmen. Nutně by vedl k otázce, proč toto pravidlo nerozšířit i na ta jména obchodních společností a značek, jež jsou v obchodním rejstříku nebo v rejstříku ochranných známek zapsána s malým písmenem, a proč nezměnit pravidlo o psaní velkých písmen v názvech institucí a organizací, aby současnou distribuci malých a velkých písmen v názvech organizací a institucí (ExMise, …, viz výše) pokrylo.

Domnívám se, že jak obecné pravidlo o psaní velkého písmena na začátku větného celku, tak obecné zásady psaní velkých písmen v názvech organizací a institucí by měly být zachovány, neboť jde o principy zažité, ustálené a jejich změna by znamenala poměrně veliký zásah do pravopisného systému češtiny. Co se týče kombinování velkých a malých písmen uvnitř jednoho výrazu (Ad Mark, BoDi, MacRO), to stejně nelze nějakým obecným pravidlem postihnout. Často jde o grafické hříčky, v nichž velká písmena mívají zvýrazňující funkci ― pomocí nich se mnohdy signalizuje stavba slova, např. za výrazem BoDi se skrývají výrazy Bohemia a design. Majitel firmy mohl pochopitelně zvolit i psaní BOdi, pokud by chtěl podtrhnout, že jde o design český, nebo naopak BoDi pro zdůraznění předmětu činnosti.

Společnost, která zvolí rádoby originální jméno, resp. jeho formální ztvárnění, by měla již předem počítat s tím, že ne vždy ho uživatelé češtiny budou psát tak, jak je uvedeno v obchodním rejstříku, ale že budou při jeho zápisu vycházet z obecného pravidla o psaní vlastních jmen, a tento způsob psaní by měla tolerovat.

Patrně se nepodaří dosáhnout toho, aby společnosti, jejichž obchodní jméno nebo obchodní značka jsou v právních dokumentech zapsány s malým písmenem, obecnou pravopisnou a zároveň syntaktickou zásadu, že velké písmeno signalizuje začátek věty, dodržovaly. Rozhodně však jazykovědci ― alespoň převážná většina ― nemohou (a nemíní) psaní s malým písmenem schvalovat.


[1] Inspirací pro volbu podoby názvu, včetně grafiky, českých firem mohly (mohou) být firmy zahraniční, zvláště ty, které mají u nás zastoupení.

[2] Tento pojmenovací typ by si bezesporu zasloužil ucelený, všestranný popis. Vedle odchylky týkající se psaní velkých a malým písmen stojí totiž za pozornost i další grafické jevy: např. ne/užívání a konkurence spojovníků (pomlčky) / interpunkční čárky, související s pořadím jednotlivých výrazů (Chládek & Tintěra silnice a železnice, s. r. o.; Chládek, stavební spol. s r. o.; Jan Chládek Stav), ne/užívání interpunkční čárky mezi jménem firmy a jejího sídla (Báňské stavby Most). Za pozornost stojí i kontextové zapojení: ne/skloňování jednoslovných/víceslovných názvů, pořadí určujícího a určovaného jména (Lybar přípravky, Hilton snídaně, Sazka aréna) atd.

[3] Viz Pravidla českého pravopisu, Fortuna, Praha 1999, s. 46n. (dále PČP).

[4] Další příklady viz I. Svobodová, Obec, město, městská část, NŘ 85, 2002, s. 163.

[5] Mnohé zkratky nejsou oficiálním obchodním jménem. Např. obchodní jméno zní: České energetické závody, ale běžně se setkáváme se zkratkou ČEZ. O kontextovém zapojení zkratkových názvů tohoto typu viz A. Černá, I. Svobodová, J. Šimandl, L. Uhlířová, Na co se nás často ptáte, Scientia 2002, s. 46―7.

[6] O tom, zda takový typ názvů skloňovat, viz NŘ 83, 2000, s. 56.

[7] Není to ovšem pravidlem. V seznamu firem určitého zaměření jsem nalezla několik názvů s počátečním písmenem malým, ale v obchodním rejstříku s písmenem velkým. Totéž platí i o logách, v nichž jejich tvůrci využívají všech možných typů a velikostí písma i dalších grafických možností (třeba uspořádání do řádků), a tak se podoba na logu a podoba v obchodním rejstříku mohou též rozcházet.

[8] Stranou ponechávám právnické texty. Na základě zkušeností z jazykové poradny i z přednášek jsem se mnohokrát přesvědčila, že nerespektování záznamu obchodního jména (pokud jde o velká písmena či interpunkci, dokonce i mezerování) uvedeného v obchodním rejstříku může ovlivnit právnické jednání.

[9] Obchodní jméno tudíž může nerespektovat elementární pravopisné zásady, jako je psaní i-y, u-ů atp. Svědky toho jsme např. u názvů hudebních skupin. Za všechny jmenujme: Wanastovi vjecy.

[10] Viz ČSN 01 6910 Úprava písemností zpracovaných tiskovým editorem nebo psaných strojem, s. 17.

[11] PČP, s. 53. V praxi se mnohdy spojovník vypouští, ale pak bývá první složka od druhé oddělena mezerou: C vitamin, UV záření.

Naše řeč, ročník 88 (2005), číslo 2, s. 108-111

Předchozí Alena M. Černá, Martin Stluka: Lexém vetech ve staré češtině

Následující Z dopisů jazykové poradně

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1