Časopis Naše řeč
en cz

O volbě dubletních tvarů slova paměť

Jana Obrovská

[Drobnosti]

(pdf)

-

Femininum paměť se podle SSČ[1] (1998) užívá ve třech významech – může označovat paměť živé bytosti, nejčastěji člověka, paměť počítače a pomnožné substantivum paměti pak memoáry. Dubletní tvary jsou uváděny v D pl., tj. pamětem/pamětím, v L pl. pamětech/pamětích a I pl. pamětmi/paměťmi.

Existence dublet v D pl. a L pl. je dokladem tzv. kolísání mezi vzory „kost“ a „píseň“. Dubletní zakončení I pl. -tmi/-ťmi má kořeny v historické depalatalizaci[2], která proběhla také v I pl. tzv. i-kmenů a následné kmenové analogii, jíž byla měkkost koncových souhlásek postupně obnovena.

Zvažme nyní faktory, které kolísání pravděpodobně způsobují[3]. Femininum paměť je slovo utvořené konverzí, tzn. že jeho utvořenost není jasně signalizována slovotvorným sufixem. Taková feminina mají tendenci ke kolísání. Důležitou roli pak hraje nepochybně faktor formální – jedná se o slovo zakončené na pravopisně měkký konsonant a právě feminina s tímto zakončením užívají v některých pádech buď dubletní tvary, nebo již jen variantní tvary vzoru „píseň“. Podíváme-li se do historie, zjistíme, že femininum paměť patřilo k tzv. i-kmenům a už podle Gebauera[4] v některých pádech kolísalo.

V korpusu syn2000 jsou dubletní tvary doloženy, stejně jako v SSČ, v D pl., L pl. a I pl. Ze získaných frekvenčních údajů[5] jednotlivých tvarů, tj. pamětem (16) / pamětím (1), pamětech (199) / pamětích (4), pamětmi (36) / paměťmi (13), vyplývá, že užití dublet je nerovnoměrné, v dativu a lokále plurálu zřetelně převažují původní koncovky vzoru „kost“ a v instrumentále plurálu pak tvrdé zakončení vzoru „kost“, tj. -tmi. Korpus syn2000 však dokládá pro většinu feminin zakončených na v D pl., L pl. a I pl. užití variantních koncovek vzoru „píseň“, např. pro feminina trať, stať, pečeť, huť, chuť, pouť atd. Dosud stále pevné postavení původních koncovek u feminina paměť může ovlivňovat vysoká absolutní frekvence slova, tj. 9 663 tvarů, podobně je tomu u některých jiných feminin, např. věc (53 962), řeč (10 472), zeď (9 943).

Vyhledané dubletní tvary D a L pl. u slova paměť však navíc signalizují možnou distribuci sémantickou, případně stylovou. Tvary pamě[269]tím a pamětích se užívají jen, mluvíme-li o paměti počítače. Jejich doklady pocházejí většinou z textů publicistických. Tvary pamětem a pamětech se pak objevují v několika významech, a to jedná-li se o paměť počítačů, ale také paměti literární a okrajově i paměť lidskou. A jaký je podíl jednotlivých významů? V D pl. je tvar pamětem užit celkem 9× ve významu počítačové paměti, 6× ve významu literárních pamětí a 1× ve významu paměti lidské. V L pl. se tvar pamětech objevuje převážně ve významu pamětí literárních, tj. 181×, paměť počítačová je zastoupena pouze 18×. S významem, v jakém jsou tvary pamětem a pamětech užity, jsou spojeny částečně také textové zdroje. Jedná-li se o počítače, pocházejí doklady převážně z populárně-naučné literatury, v případě pamětí literárních převažuje publicistika nad texty odbornými a beletristickými.

Sémantické rozdíly můžeme pozorovat také v I pl. Tvary, u nichž zakončení obsahuje měkkou souhlásku, tj. paměťmi (13), se užívají jen ve významu paměti počítače a jejich doklady pocházejí převážně z literatury populárně-naučné. Frekventovanější tvary pamětmi (36) se používají ve dvou významech, a to paměti počítačů (26), ty jsou doloženy většinou v textech populárně-naučných, a pamětí literárních (10), kdy doklady pocházejí především z publicistiky.

Na základě uvedených faktů můžeme říci, že se méně frekventované dubletní tvary D, L, I pl. slova paměť užívají pouze v jednom významu, zatímco u frekventovanějších podob roste jejich polysémie.

V souvislosti se substantivem paměť stojí jistě za pozornost i významy, ve kterých se dnes užívá adjektivum paměťový (854 dokladů). Údaje z korpusu syn2000 svědčí o tom, že se objevuje převážně ve spojení s počítači (815). Máme potom paměťovou součástku, kartu, ale také buňku či kapacitu nebo paměťový čip, server, disk, systém apod. Zcela na okraji se ocitlo užití adjektiva paměťový ve vztahu k člověku (39 dokladů). Najdeme např. spojení jako paměťové schopnosti, buňky, záznamy, stopy, asociace apod., ale frekvence jednotlivých výskytů je velmi nízká, tj. v rozmezí 1–8 dokladů.


[1] Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (dále SSČ), Academia, Praha 1998.

[2] J. Bauer, A. Lamprecht, D. Šlosar, Historická mluvnice češtiny, SPN, Praha 1984, s. 161–162.

[3] J. Obrovská, K přechodu feminin od vzoru „kost“ ke vzoru „píseň“, in: Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, A 51, 2003, s. 147–159.

[4] J. Gebauer, Historická mluvnice jazyka českého, Praha-Vídeň 1896, s. 387.

[5] Frekvenční údaje korpusu syn2000 dokládají, že u většiny ostatních feminin s dubletními tvary v D a L pl. převažují původní koncovky vz. „kost“. V D pl. např. mocem(12) / mocím (2), věcem (835) / věcím (2), zdem (23) / zdím (5). V L pl. např. nemocech (170) / nemocích (18), věcech (2 762) / věcích (15), zdech (549) / zdích (27). Vyhledané frekvenční údaje byly získány dotazy typu [word= [Vv]ěcem], [word= [Vv]ěcech].

Naše řeč, ročník 87 (2004), číslo 5, s. 268-269

Předchozí Ludmila Uhlířová: Brownfield

Následující Ivana Svobodová: Dům U Černé Matky Boží

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1