Časopis Naše řeč
en cz

Přechod feminin od vzoru „kost“ ke vzoru „píseň“ v materiálu Českého národního korpusu

Jana Obrovská

[Články]

(pdf)

-

V tomto příspěvku bychom chtěli nabídnout údaje o frekvencích variantních tvarů feminin přecházejících od vzoru „kost“ ke vzoru „píseň“, a to u těch příkladů feminin, které ve svém přehledu uvádí Mluvnice češtiny (dále MČ).[1] Chceme zjistit, zda došlo v období od vydání MČ v polovině osmdesátých let do současnosti k nějakému posunu při volbě deklinačních formantů u jednotlivých slov, a upřesnit případně tvrzení v gramatikách. K tomuto účelu jsme využili možností korpusové lingvistiky. Získané frekvenční údaje vycházejí z materiálu Českého národního korpusu (dále jen ČNK).[2] Přesná, o současný materiál opřená čísla nám mohou pomoci odhalit jevy v této oblasti typické.

Nejprve však několik slov o ČNK.[3] Na jeho budování mají podíl skupiny odborníků z pracovišť Filozofické fakulty UK, Matematicko-fyzikální fakulty UK, Filozofické fakulty MU (FF MU), Fakulty informatiky MU (FI MU), Fakulty elektrotechniky ČVUT, Ústavu pro jazyk český AV ČR a Ústavu pro českou literaturu AV ČR. Práci na korpusu koordinuje Ústav Českého národního korpusu na FF UK v Praze.

V současnosti je ČNK tvořen několika složkami a dělí se na část synchronní a diachronní. Synchronní část zahrnuje například korpus s názvem SYN2000, který je reprezentativním korpusem současné psané češtiny a obsahuje asi 100 milionů slovních tvarů. Najdeme zde také veřejně přístupný korpus po Internetu PUBLIC obsahující 20 milionů slovních tvarů, jedná se o zkrácenou verzi SYN2000, nebo ORAL, který je korpusem současného mluveného jazyka. Jeho větší část zatím představuje tzv. Pražský mluvený korpus (PMK), vzniká však také subkorpus mluvené češtiny mluvčích narozených v Brně. Ze spolupráce pracovišť FF MU a FI MU vzešel značkovaný synchronní subkorpus DESAM obsahující zhruba 1 milion slovních tvarů psané češtiny. Část diachronní obsahuje Diachronní korpus (DIAKORP), který tvoří přes 1 milion slovních tvarů.

Vzhledem k tomu, že jsme materiál ČNK začali zpracovávat počátkem roku 2000, tzn. před zpřístupněním reprezentativního korpusu SYN2000 na jaře 2000, vycházejí naše zjištění z materiálů synchronního korpusu nazvaného CNK25. Jed[80]ná se o jednu ze starších verzí ČNK, která byla vytvořena na FI MU v Brně. CNK25 obsahuje 96 051 828 slovních tvarů a 1 753 285 různých slovních tvarů. Texty pocházejí z let 1945–1998. Složení korpusu CNK25 se neměnilo od listopadu 1998 a nacházíme zde 60 % textů publicistických, 25 % textů z oblasti odborné literatury a 15 % beletrie. Publicistické texty pocházejí z deníků a regionálních tiskovin, např. Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF DNES, Prostějovský týden atd., časopisů, např. ABC, Reflex, Vlasta apod., odborných časopisů, např. Host, Divadelní revue, Vesmír atd. Texty odborné a umělecké byly vydány např. v nakladatelstvích a vydavatelstvích: Atlantis, Vyšehrad, Fortuna, Trizonia apod.[4]

Materiál CNK25 jsme zpracovali pomocí korpusového manažeru GCQP Jelikož jsme se soustředili na získání pouze některých tvarů námi zvolených slov, užívali jsme při jejich vyhledávání jednoduchý dotaz typu: [word=„…“]. Například na základě dotazu [word=„loděmi“] byly vyhledány všechny výskyty slovního tvaru loděmi. Vzhledem k tomu, že korpus CNK25 není korpusem značkovaným (tagovaným), nelze v něm vyhledávat tvary slov na základě jejich gramatických kategorií. Bylo proto nutné roztřídit homomorfní tvary Gsg a N, A, Vpl hledaných feminin ručně.

Feminina kolísající mezi vzory „píseň“ a „kost“ jsou v MČ[5] roztříděna na základě volby variantních koncovek v Gsg, N, A, Vpl, Dpl, Lpl a Ipl do šesti skupin, tj. 2–7.

 

 

Gsg

N, A, Vpl

Dpl

Lpl

Ipl

1. vz. „kost“

-i

-i

-em

-ech

-mi

2.

-i

-i

-em/-ím

-ech/-ích

-mi

3.

-i

-i

-em/-ím

-ech/-ích

-emi

4.

-i

-i

-ím

-ích

-mi

5.

-i

-i

-ím

-ích

-emi

6.

-i/-e

-i/-e

-ím

-ích

-emi

7.

-i/-e

-i/-e

-ím

-ích

-mi/-emi

8. vz. „píseň“

-e

-e

-ím

-ích

-emi

 

Pro přehlednost nyní uvádíme výčet jmen seřazených retrográdně, která MČ[6] uvádí:

ad 1. vz. „kost“ (abstrakta na -ost; část, bolest, kost, hrst, srst atd.);

ad 2. zeď; mast, past, lest, pelest, návěst, plst, propust; oběť, paměť (a odvoz.), Ipl pamětmi i -ťmi, plsť aj.;

ad 3. moc, nemoc, pomoc;

ad 4. měď, hněď, šeď, odpověď (a odvoz.), Ipl -ďmi i -dmi, hruď; ozim; otep; směs; veš, myš; pleť, spleť, změť, sněť, závěť, Ipl -ťmi i -tmi, rukověť, prsť aj.;

[81]ad 5. noc; dál, běl, mysl, sůl; ves; máť, choť, chuť, žluť; mosaz, rez; lež aj.;

ad 6. žluč; kapraď, mokřaď, záď, čeleď, žerď; ocel; modř; hať, trať, závrať, stať, pečeť, perleť, niť, řiť, plť, drť, mrť, čtvrť (i čtvrt), huť, pouť, peruť atd.;

ad 7. loď; suť;

ad 8. vz. „píseň“.

Frekvenční údaje týkající se výskytu variantních koncovek u jmen těchto skupin, které jsme získali z CNK25, uvádíme dále v tabulkách č. 1–7. Čísla zapsaná u jednotlivých tvarů slov udávají absolutní počet výskytů v CNK25. Vzhledem k prováděné frekvenční analýze tvarů slov by se nabízelo srovnání s údaji uváděnými ve FSČ.[7] Zde však najdeme pouze frekvenci všech slovních tvarů slov, nikoli různých tvarů slov.[8] Pro srovnání uvádíme počet všech slovních tvarů ve FSČ, tj. 1 623 526 a v CNK25, tj. 96 051 825. Frekvenci tvarů slov podstatně ovlivňuje frekvence jednotlivých pádů substantiv. U feminin mají pády dle M. Těšitelové[9] frekvenci v tomto pořadí: v singuláru – lokál, genitiv, nominativ, akuzativ, instrumentál, dativ a vokativ; v plurálu – genitiv, nominativ, akuzativ, lokál, instrumentál, dativ a vokativ. Frekvence pádů je spjata s funkčním stylem výchozího dokumentu a vzhledem ke stylové nevyváženosti textů CNK25 může být v materiálu korpusu od uvedeného pořadí odlišná.[10] Přesto však výše zapsané pořadí pádů naznačuje, které tvary feminin budou pravděpodobně frekventované a které nikoli.

Feminina 2. skupiny jsou v MČ reprezentována 11 příklady, s odvozeninami slova paměť jsme nepracovali. Jedná se častěji o konkréta zakončená na tvrdý konsonant ve skupině -st (jen u varianty plsť je zakončení měkké),[11] méně na -ť, -ď. Variantní tvary jsou uváděny v dativu a lokále plurálu, v ostatních pádech jsou zachovány tvary vzoru „kost“.

 

[82]Tabulka č. 1

Frekvence variantních tvarů feminin


2. skupina feminin

absolutní počet

Dpl

Lpl

-em

-ím

-ech

-ích

zeď

17

4

470

26

mast

1

2

0

2

past

3

1

2

1

lest

1

0

1

0

pelest

0

0

0

0

návěst

0

0

0

0

plst/plsť

0

0

0

0

propust

0

0

1

1

oběť

790

3

246

2

paměť

8

1

159

2

 

Dativní plurálové tvary většiny feminin se vyskytovaly v CNK25 ve velmi nízkém počtu (kromě jména oběť), často nebyl nalezen žádný doklad a nic na tom nezměnil ani fakt, že nalezené doklady v CNK25 pocházejí převážně z textů publicistických. Zde by měla být podle FSČ[12] frekvence Dpl substantiv o něco málo vyšší než v textech jiného funkčního stylu. Jedná se však zároveň o slova s nízkou frekvencí ve všech tvarech.[13] V Dpl převažovala původní koncovka -em buď v rámci dublety (zřetelně u zeď, oběť, paměť), nebo jako jediná možná u feminina lest. Pouze v případě dubletních tvarů feminina mast byla situace odlišná (častější koncovka -ím), ale pro konečné závěry je počet výskytů nízký (viz tab. 1).

Tvary lokálu plurálu byly opět u většiny sledovaných feminin zastoupeny velmi málo (výjimku představují jména zeď, oběť, paměť), případně se nevyskytly v korpusu vůbec, tj. u pelest, návěst, plst/ť. Při užití převažovala původní koncovka vz. „kost“, tj. -ech, většinou v rámci dublet (zřetelně u jmen zeď, oběť, paměť), u feminina lest se objevila jako jediná. V Lpl feminina mast byl užit jen nepůvodní tvar mastích.

Můžeme tedy říci, že většina vyhledaných tvarů feminin 2. skupiny inklinuje ke vz. „kost“ (odlišuje se mast), femininum lest má v korpusu pravidelnou deklinaci vz. „kost“.

Ve 3. skupině uvádí MČ příklady tří feminin (s dalšími femininy této skupiny, která se vyskytla v CNK25, např. kompozita pravomoc, velmoc apod., jsme nepracovali). Jedná se o abstrakta zakončená na pravopisně měkký konsonant -c. Také u nich se mají vyskytovat dle MČ variantní tvary pouze v dativu a lokále plurálu, na rozdíl od 2. skupiny je instrumentál plurálu zakončen koncovkou vzoru „píseň“ -emi.

 

[83]Tabulka č. 2

Frekvence variantních tvarů feminin


3. skupina feminin

absolutní počet

absolutní počet

Dpl

Lpl

-em

-ím

-ech

-ích

moc

9

2

0

5

nemoc

213

7

122

9

pomoc

0

2

0

3

 

Tabulka č. 3

Frekvence variantních tvarů


3. skupina

absolutní počet

Gsg

Npl

Apl

-i

-e

-i

-e

-i

-e

nemoc

1314

2

356

22

325

22

 

Uvedený materiál naznačuje rostoucí vliv vzoru „píseň“ v této skupině jmen. U frekventovaného feminina nemoc se v korpusu vyskytují dubletní tvary také v Gsg, Npl a Apl. Nové tvary s koncovkou -e jsou však nekodifikované a vzhledem k původní koncovce -i málo frekventované. Tyto nové tvary jsou doloženy především v beletristických a publicistických textech. Jen koncovky vzoru „píseň“ má v Lpl femininum moc, jméno pomoc je užívá v Dpl i Lpl a přesouvá se tak do 5. skupiny jmen uváděné MČ (viz výše přehled skupin). Pro konečné závěry je však počet nalezených tvarů feminin moc a pomoc nízký.

U feminin 4. skupiny se dle MČ nevyskytují žádné variantní tvary. V Gsg, N, A, V, Ipl najdeme zakončení podle vzoru „kost“, Dpl a Lpl má koncovky vzoru „píseň“. Průzkum materiálu CNK25 výše uvedený stav potvrdil jen u některých feminin, protože hledané tvary jmen se vždy nevyskytly. Dále zařazujeme pouze bližší zhodnocení tvarů dativu a lokálu plurálu.

Tvary Dpl a Lpl těchto jmen jsou v CNK25 málo frekventované, pro většinu z nich nebyly nalezeny žádné doklady. Zejména tvary dativu plurálu byly řídké. Nejvyšší frekvenci obou tvarů měla feminina odpověď a myš (ze 131 výskytů Lpl pochází však 103 výskytů z titulu knihy „O myších a lidech“).

Nízká nebo nulová frekvence tvarů Dpl a Lpl některých vyhledávaných jmen je ovlivněna nízkou frekvencí Dpl a Lpl substantiv. Roli mohla do jisté míry sehrát i skladba textů CNK25 (převaha publicistického stylu). Rozhodující úlohu zde však měla skutečnost, že řada vyhledávaných jmen dnes nepatří k běžně užívaným slovům v jakémkoliv funkčním stylu. Jedná se v současném jazyce často o slova knižní, např. spleť, změť apod.[14]

 

[84]Tabulka č. 4

Frekvence tvarů feminin

4. skupina feminin

absolutní počet

Dpl

Lpl

-ím

-ích

měď

0

0

hněď

0

0

šeď

0

0

odpověď

46

157

hruď

0

4

ozim

0

0

otep

0

0

směs

3

22

veš

9

2

myš

16

131

pleť

0

0

spleť

0

0

sněť

0

0

změť

0

0

závěť

0

2

rukověť

0

0

prsť

0

0

 

Feminina 5. skupiny nemají podle MČ také žádné variantní tvary, koncovky vzoru „píseň“ se uvádějí v dativu, lokálu a instrumentálu plurálu, v ostatních pádech pak původní koncovky vzoru „kost“. Hodnocení materiálu CNK25 uvedená fakta potvrzuje, avšak opět ne pro všechna vyhledávaná feminina. Dále se zaměříme zejména na tvary dativu, lokálu a instrumentálu plurálu.

Musíme opět konstatovat, že pro řadu feminin nebyly tvary Dpl, Lpl, ale ani Ipl nalezeny vůbec. U zbylých jmen jsou tyto tvary s koncovkami vzoru „píseň“ většinou málo frekventované. Výjimku představuje pouze Lpl feminin noc a mysl.

Přestože feminina 5. skupiny nemají mít podle MČ v žádném pádě dubletní koncovky, v textech CNK25 se objevily. Vyskytly se v dativu i lokále plurálu substantiva noc. Zřetelně frekventovanější tvary Dpl a Lpl s koncovkami vz. „píseň“ pocházely převážně z dokumentů publicistického stylu (např. u tvaru nocím to bylo 116 výskytů). Nekodifikované tvary s koncovkami vz. „kost“ se vyskytly v naprosté většině v textech uměleckých. Také v Gsg, Npl a nejvíce v Apl uvádí korpus u feminin noc a chuť vedle rozšířené původní koncovky -i (vz. „kost“) nekodifikované variantní tvary, v tomto případě s koncovkou -e (vz. „píseň“). Např. Apl noce (13) je typický především pro doklady z oblasti beletrie, kde se dnes setkáváme s užitím mluveného jazyka, frekventovanější Apl chutě (50) je užit rovněž v beletrii, ale rozšířil se již také v textech publicistických.

 

[85]Tabulka č. 5

Frekvence variantních tvarů feminin

5. skupina feminin

absolutní počet

Dpl

Lpl

Ipl

-em

-ím

-ech

-ích

-emi

noc

2

9

4

199

9

dál

0

0

0

0

0

běl

0

0

0

0

0

mysl

0

0

0

167

1

sůl

0

3

0

2

21

ves

0

1

0

33

0

máť

0

0

0

0

0

choť

0

0

0

0

0

chuť

0

5

0

1

11

žluť

0

1

0

0

0

mosaz

0

0

0

0

0

rez

0

0

0

1

0

lež

0

25

0

18

19

 

Mezi feminina 6. skupiny jsou MČ řazena ta, která mají v důsledku přechodu od vzoru „kost“ ke vzoru „píseň“ variantní tvary v genitivu singuláru a v nominativu, akuzativu a vokativu plurálu. V případě dativu, lokálu a instrumentálu plurálu se užívají jen koncovky vzoru „píseň“. MČ uvádí 24 příkladů feminin, jedná se převážně o konkréta zakončená především na měkké souhlásky -č, -ď, -ř a zejména na (mimo stojí pouze substantiva ocel a čtvrt, které je paronymem slova čtvrť). Spisovnou variantu nit MČ neuvádí.[15]

V genitivu singuláru nacházíme dle MČ variantní koncovky -i/-e. Tento fakt dokládá naprostá většina vyhledávaných jmen. Frekvence tvarů Gsg je u většiny jmen ve srovnání s frekvencí tvarů ostatních vyhledávaných pádů nejvyšší, což potvrzuje vysoké frekvenční zastoupení Gsg feminin uváděné M. Těšitelovou (viz výše, pozn. 9). Tvar Gsg nebyl doložen jen u feminin mokřaď a plť, která nejsou zařazena ani do SSČ.[16] U nalezených tvarů feminin se dává přednost koncovce -i. U většiny z nich se vyskytly dubletní koncovky -i/-e, jen femininum perleť mělo v Gsg pouze koncovku -i. Feminina s nejvyšší frekvencí, tj. ocel, trať, užívala frekventovanější koncovku -i nejčastěji ve funkci neshodného atributu, např. výroba oceli, vývoz oceli, rekord trati, prohlídka trati. Jen tři jména (zakončená na ) s dubletními tvary dávala zřetelně přednost koncovce -e, tj. niť (z toho však 131 výskytů v kolokaci směr nitě, pocházející z dokumentu odborného stylu), mrť (zde [86]je však užita koncovka -e jen ve frazému do mrtě) a peruť. Pouze koncovka -e se vyskytla u feminin kapraď, hať. Frekvence nalezených tvarů je však v případě těchto feminin pro konečné závěry nízká.

 

Tabulka č. 6

Frekvence variantních tvarů feminin

6. skupina feminin

absolutní počet

Gsg

Npl

Apl

Ipl

-i

-e

-i

-e

-i

-e

-mi

-emi

žluč

25

16

0

1

0

0

0

0

kapraď

0

1

0

0

0

0

0

0

mokřaď

0

0

0

0

0

0

0

0

záď

11

6

0

0

0

0

0

1

čeleď

93

1

2

1

3

1

0

1

žerď

48

4

0

9

0

2

0

2

ocel

1431

76

49

1

26

3

0

0

modř

59

7

0

0

0

1

0

0

hať

0

2

0

2

0

1

0

1

trať

794

355

20

270

31

249

0

24

závrať

23

7

0

20

1

28

0

24

stať

101

23

80

15

81

23

0

11

pečeť

52

7

18

13

17

18

1

45

perleť

5

0

0

0

0

0

0

0

řiť

34

8

0

15

0

0

0

1

niť

39

168

6

49

5

63

0

19

plť

0

0

0

0

0

1

0

0

drť

24

18

0

2

1

0

0

0

mrť

2

24

0

1

0

0

0

0

čtvrť/-t

501

11

103

17

135

20

1

32

huť

429

60

5

180

0

81

0

13

pouť

219

30

21

27

3

14

0

6

peruť

4

31

0

30

0

15

0

17

 

Tvar nominativu plurálu s variantními koncovkami -i/-e je doložen u většiny jmen, jeho frekvence byla však nižší než v případě Gsg. Pro feminina: kapraď, mokřaď, záď, modř, perleť, plť nebyly tvary Npl nalezeny. U feminin, jejichž tvary se v korpusu vyskytly, zjišťujeme tendenci častěji užívat nepůvodní koncovku -e. Ta se u části jmen vyskytla jako jediná možná (jména na -č, některá na a ). V případě feminin, která užila dubletní tvary, převažovala u čtyř, tj. trať, niť, huť, pouť. Pouze pět feminin z celkového počtu volilo v rámci dublet častěji původní koncovku -i, tj. čeleď, ocel, stať, pečeť, čtvrť/t.

[87]Tvrzení o variantních tvarech v akuzativu plurálu dokládá materiál CNK25 opět jen pro část vyhledávaných feminin. Tvar Apl se nevyskytl u jmen: žluč, kapraď, mokřaď, záď, perleť, řiť, mrť. Ve volbě koncovek pozorujeme stejný stav jako v Npl, tzn. častější užití koncovky -e. Opět se vyskytuje buď jako jediná možná, tj. u žerď, modř, plť, huť, nebo je jí dávána přednost v rámci dubletních tvarů jmen, tj. trať, závrať, pečeť, niť, pouť. Pouze u tří feminin užívajících dublety se dává naopak přednost koncovce -i před -e, tj. ocel, stať, čtvrť/t.

Tvary vokativu plurálu nebyly v CNK25 u zkoumaných feminin nalezeny.

V instrumentále plurálu uvádí MČ pouze koncovku -emi. Pro část feminin nebyl tento tvar v korpusu doložen, tj. žluč, kapraď, mokřaď, ocel, modř, perleť, plť, drť, mrť. U ostatních je frekvence vyhledaných tvarů s koncovkou -emi nízká. Na rozdíl od MČ užívají v korpusu dvě feminina kromě koncovky -emi také okrajově koncovku -mi, tj. čtvrťmi (ve významu městské čtvrti) a pečetmi. Oba výskyty pocházejí z publicistického stylu a domníváme se, že se jedná spíše o tiskovou chybu než o doklad existence dubletních koncovek Ipl u uvedených slov.

Feminina 7. skupiny mají podle MČ variantní tvary v Gsg; N, A, Vpl a také v Ipl. V Dpl a Lpl jsou užívány tvary vz. „píseň“. MČ uvádí pouze dva příklady feminin, tj. loď a suť. Jedná se o konkréta zakončená na měkké souhlásky.

 

Tabulka č. 7

Frekvence variantních tvarů feminin

7. skupina feminin

absolutní počet

Gsg

Npl

Apl

Ipl

-i

-e

-i

-e

-i

-e

-mi

-emi

loď

1637

181

154

483

93

373

15

87

suť

35

20

2

3

1

0

0

2

 

Materiál CNK25 potvrzuje existenci variantních tvarů ve všech vyhledávaných pádech. V genitivu singuláru nacházíme dublety -i/-e, ve volbě převažuje koncovka -i. Oba tvary feminina loď se objevují nejčastěji ve funkci neshodného atributu (kapitán lodi, poloha lodi, plachty lodě apod.).

V nominativu, akuzativu a instrumentále plurálu se projevuje tendence častěji volit koncovky vzoru „píseň“ ať už v rámci existujících dublet, nebo jako jediné možné. Pouze femininum suť má v Apl jen koncovku -i, byl však objeven jen jeden doklad.

Tvary vokativu plurálu nalezeny nebyly.

 

Závěry

Prozkoumáním materiálu CNK25 byla potvrzena existence meziparadigmatických variant pouze pro část feminin uváděných MČ, a to v těchto pádech – Gsg, [88]N, Apl, Dpl, Lpl a Ipl. Variantní tvary Vpl nebyly v CNK25 pro zkoumaná feminina nalezeny, což je pravděpodobně ovlivněno jak skladbou korpusu (převaha textů publicistického stylu), tak nejnižší frekvencí Vpl v plurálové deklinaci substantiv. Nulový výskyt některých vyhledávaných tvarů zapříčinila do jisté míry nevyvážená stylová skladba dokumentů CNK25, dále knižní charakter některých jmen a frekvence některých pádů feminin. Nejfrekventovanějším pádem byl u sledovaných jmen Gsg, ostatní vyhledávané pády následovaly v tomto pořadí — Npl, Apl, Lpl, Ipl a Dpl.

I když se nám podařilo získat frekvenční údaje jen pro část feminin, poskytly nám i ony detailnější pohled na danou problematiku. Jasně potvrdily, že užití dubletních tvarů není rovnoměrné, ukázaly, která dubletní koncovka je volena častěji, a tím nastínily další možný vývoj tvarů. Korpusový materiál upozornil také na existenci některých nekodifikovaných variant, tj. u feminin nemoc a noc, chuť.

Zjištěné frekvenční údaje umožňují zhodnotit do jisté míry druhy variantních párů. Při jejich hodnocení vycházíme z tvrzení, které uvádí MČ: „Jeden z členů variantního páru s variantami diferencovanými, nerovnocennými, bývá ve srovnání s druhou z variant méně frekventovaný, popř. se vyznačuje výskytem velmi omezeným.“[17] Frekvenční údaje jsou MČ považovány za doprovodný stylový kvalifikátor. Vzhledem k tomu, že řada vyhledaných frekvenčních údajů dokládá zřetelně nižší frekvenci jednoho z členů variantního páru, můžeme varianty v těchto případech hodnotit jako diferencované. Častější variantu budeme považovat za slohově neutrální (původní tvary), méně frekventovanou za hovorovou (nové tvary), např. zdem (17) / zdím (4), zdech (470) / zdích (26), obětem (790) / obětím (3), obětech (246) / obětích (2), nemocem (213) / nemocím (7), nemocech (122) / nemocích (9) apod. V jiných případech označíme frekventovanou podobu za slohově neutrální (nové tvary) a méně frekventovanou za ustupující, knižní (původní tvary), např. Npl tratě (270) / trati (20), Apl lodě (373) / lodi (93) apod.

Získané frekvenční údaje umožňují zhodnotit tendence v distribuci koncovek u jednotlivých pádů.[18] Zde se potvrdilo nejpevnější postavení původních tvarů vzoru „kost“ v Gsg, a to i v případě možnosti volby variantní koncovky v 6. a 7. skupině feminin. Naprostá většina vyskytnuvších se jmen měla v Gsg dubletní tvary -i/-e s převahou koncovky -i.

Nic se nezměnilo také na faktu, že celkově působí nejsilněji vzor „píseň“ na tvary Dpl a Lpl. Méně se prosazuje jeho vliv v Ipl a v N, Apl. V uvedených pádech jsme očekávali pokračující příklon ke vzoru „píseň“. Ten prokázalo několik feminin 6. a 7. skupiny v Npl a Apl, u nichž se koncovka -e užívala častěji v rámci dub[89]let -i/-e, nebo dokonce jako jediná možná (např. žerď, závrať, huť, peruť; loď). V Ipl jsme zaznamenali pokračující vliv vzoru „píseň“ u feminin 7. skupiny, která dávala v materiálu korpusu přednost koncovce -emi v rámci dubletních tvarů (loď) nebo ji užívala jako jedinou (suť). Posilování pozic koncovek vzoru „píseň“ v Dpl a Lpl nebylo jednoznačné pouze u druhé a třetí skupiny jmen. Řada vyhledaných feminin užívala v rámci dublet zřetelně častěji původní koncovky vzoru „kost“ (např. zeď, oběť, paměť; nemoc, v Dpl moc). Předpokládali jsme, že především kolísající feminina druhé skupiny zakončená na konsonantickou skupinu -st budou inklinovat ke vz. „kost“. Většina z nich (viz tab. 1) měla však v Dpl a Lpl velmi nízkou nebo nulovou frekvenci, a nám se tudíž nepodařilo vyslovenou hypotézu ověřit.

Pro další řešení problematiky přechodu feminin od vzoru „kost“ ke vzoru „píseň“ bude zapotřebí vycházet z obsáhlejšího a stylově vyváženějšího materiálu, který nám může poskytnout korpus SYN2000.[19] Je však nezbytné podotknout, že v dané problematice nelze činit konečné závěry pouze na základě zjištění frekvenčních hodnot vyhledávaných tvarů feminin v korpusu. Bude nutné zároveň zkoumat další faktory, např. hláskové, slovotvorné, stylové, kontextové, případně jiné, které by mohly volbu variantních koncovek ovlivňovat.


[1] Mluvnice češtiny 2 (MČ), Praha 1986, s. 330–331.

[2] Český národní korpus (ČNK), Praha 2000.

[3] Níže zařazené údaje o ČNK jsou čerpány z publikace Český národní korpus. Úvod a příručka uživatele, FF UK, Praha 2000.

[4] Za informace o CNK25 vděčím Mgr. Pavlu Rychlému, Ph.D.

[5] D. cit. v pozn. 1, s. 331.

[6] D. cit. v pozn. 1, s. 330–331 (feminina zde nejsou řazena retrográdně).

[7] J. Jelínek, J. V. Bečka, M. Těšitelová, Frekvence slov, slovních druhů a tvarů v českém jazyce, SPN, Praha 1961.

[8] Srovnání frekvenčních údajů, které se týkají např. frekvence substantivních vzorů, uváděných ve FSČ a korpusu DESAM, nabízí článek: K. Osolsobě, K. Pala, P. Rychlý, Frekvence vzorů českých substantiv (na materiálu ČNK). Sborník prací Filozofické fakulty brněnské univerzity, A46, Brno 1998, s. 77–93. Jeho porovnání týkající se vzorů „píseň“ a „kost“ nyní zařazujeme:

vzory

FS %

DESAM %

„píseň“

2,24

1,7

„kost“

7,02

5,0

[9] M. Těšitelová a kol., Kvantitativní charakteristiky současné češtiny, Academia, Praha 1985, s. 62.

[10] J. Jelínek, J. V. Bečka, M. Těšitelová, d. cit. v pozn. 7, s. 94, tab. 30, uvádějí frekvenci pádů substantiv (bez rozlišení rodu) v publicistickém stylu: v singuláru – G, N, A, L, I, D, V; v plurálu – G, N, A, L, I, D, V.

[11] Příklady dalších feminin, u nichž má zakončení -st rovněž měkkou variantu (výpust/výpusť, propust/propusť, hrst/hrsť), uvádí J. Šimandl, Morfologická problematika v jazykové poradně (I. část), NŘ 83, 2000, s. 63.

[12] D. cit. v pozn. 7, s. 87.

[13] FSČ například uvádí tzv. absolutní frekvenci slova pelest – 15 výskytů (zejména v pramenech umělecké literatury). Slova propust a plst nejsou ve FSČ vůbec uvedena.

[14] Ani FSČ neuvádí frekvenci slova hněď a např. u slov seď (13), spleť (18), změť (12) je nízká, doklady FSČ pocházejí převážně z umělecké literatury.

[15] D. cit. v pozn. 1, s. 331.

[16] Slovník spisovného jazyka českého pro školu a veřejnost, Academia, Praha 1998.

[17] D. cit. v pozn. 1, s. 271.

[18] Srov. Příruční mluvnice češtiny, NLN, Praha 1995, s. 260, nebo V. Šmilauer, Nauka o českém jazyku, 1. vyd., SPN. Praha 1972, s. 157.

[19] Jsme si vědomi současných nedostatků v oblasti značkování korpusu SYN2000, které někdy vyžadují ruční kontrolu vyhledaných tvarů. Viz o tom také J. Šimandl, d. cit. v pozn. 11 (3. část), s. 187.

Naše řeč, ročník 85 (2002), číslo 2, s. 79-89

Předchozí Jaroslav Bartošek: Tlak profese – specifický faktor ovlivňující jazyk žurnalistiky

Následující Ivana Kolářová: Takže jako navazovací výraz v souvětích i souvislých textech a jeho synonymie s výrazy jinými