Sofistikovaný, sofistikovanější, sofistikovanost

Renata Povolná

[Short articles]

(pdf)

-

V publicistickém stylu se v poslední době občas setkáváme s přídavným jménem sofistikovaný (např. sofistikovaný projev, sofistikované zbraně, sofistikovaná technika), s jeho druhým stupněm sofistikovanější (např. sofistikovanější výrobky), a dokonce s podstatným jménem sofistikovanost.

Přídavné jméno sofistikovaný ani podstatné jméno sofistikovanost nenajdeme v žádném dostupném slovníku českého jazyka. Například Slovník spisovného jazyka českého (1989) uvádí hesla sofisovati, sofista, sofističit a sofistika; všechna souvisejí s významem slova sofistika, tj. záměrný způsob vyvozování klamných myšlenkových závěrů, známý zejména u některých sofistů. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost (1978) má navíc také přídavné jméno sofistický a příslovce sofisticky, obě významově související s výše citovanou sofistikou. Výjimku představuje Slovník cizích slov z vydavatelství Encyklopedický dům, Praha (1993), který uvádí přídavné jméno sofistikovaný i s novými významy, a to promyšlený, formálně propracovaný, využívající složitých metod. S těmito významy se můžeme setkat zvláště v tisku, rozhlase a televizi.

Odkud se slovo sofistikovaný najednou vzalo? Podobně jako mnoho jiných slov užívaných zejména v publicistickém stylu je to slovo utvořené pod vlivem angličtiny. Svědčí o tom mimo jiné i následující ukázka z Českého národního korpusu: Tento program by měl být první na světě, který bude schopen odhalovat nejsofistikovanější formu takovýchto obchodů – sdílení tajných informací o budoucích firemních kontraktech mezi profesionálními obchodníky, napsal včera list Financial Times.

Adjektivum sofistikovaný má v Českém národním korpusu poměrně hojné zastoupení. Ke dni 30. 5. 2001 v něm bylo 183 dokladů. Uveďme si pro ilustraci několik z nich: 1. Tam princ Charles pronesl vtipný a sofistikovaný projev, v němž se zaměřil na staleté vazby obou zemí, a na současnou situaci Československa. 2. Co si myslí konkrétní lidé, kteří mohou do sofistikovaných politických debat v televizi vstoupit jediným způsobem: stisknout knoflík? 3. Sofistikované zbraňové systémy (jaké užívali například západní spojenci ve válce v Perském zálivu) figurují většinou v arsenálu armád proto, aby odstrašily nepřátelsky naladěné sousední země od případných útočných záměrů. 4. Kromě jiného nedostatek zákonů proti zneužívání tzv. vnitřních informací zvyšuje neatraktivnost obchodování pro méně sofistikované investory. 5. Otrlé svědomí zkorumpovaného kolegy, kterému nic nedokázala ani sofistikova[219]ná policejní technika, nakonec přelstil školáckou fintou s vymyšlenou indicií… 6. Sofistikovaný cynismus předlistopadový tak takřka kontinuálně přešel ve stejně sofistikovaný cynismus polistopadový, aniž by se tím ovšem stal něčím jiným než starou známou kluzkou hadí kůží, převlékanou s každou novou dobou. 7. Klubové hraní má ovšem své limity. V každém umění se proplétají prvky triviální s těmi rafinovanými, sofistikovanými. 8. Silver byl vždycky velmi sympatický, nekomplikovaný, vlastně sofistikovaný bluesový pianista a samozřejmý lídr, ale do dějin jazzu se přece jen asi zapíše těmi soul-bopovými skladbami.

Ve třech případech je v Českém národním korpusu doloženo i podstatné jméno sofistikovanost. Jeden z nich následuje: … rysem zaznamenatelným při posuzování knižní produkce je zvýšený výskyt titulů, k nimž se hodí termín sofistikovanost. Jde o otevření možností pro literaturu, která vzhledem ke své myšlenkové náročnosti nebo speciálnímu zacílení neměla před listopadem šanci. Ideologickou podezřelost je třeba brát v těchto případech za samozřejmou. Sofistikovaná literatura (např. Sylvie Richterová) se dostává do zvláštního klinče s požadavkem prodejnosti.

Je nesporné, že výraz sofistikovaný představuje překlad anglického trpného příčestí „sophisticated“; to je v angličtině hojně používáno zvláště v publicistickém stylu. Uvedený anglický výraz má podle Velkého anglicko-českého slovníku od autorů K. Haise a B. Hodka (1991) několik významů: 1. příliš zkušený, znalý světa, blazeovaný (dívka), náročný, intelektuálně na výši, vysoce kultivovaný; 2. výlučný, exkluzivní, vysoce náročný, pro úzký okruh (hudba); 3. velmi složitý, komplikovaný (stroj); sofistikovaný (zbraň); složitý, subtilní, rafinovaný, vyspekulovaný (teorie); 4. s posledními technickými vymoženostmi (auto); 5. klamný; 6. významy odvozené od slovesa sophisticate, tj. zapletený do sofistiky, zmatený, oklamaný, podvedený sofistikou.

Význam adjektiva sofistikovaný, popř. substantiva sofistikovanost ve výše citovaných ukázkách odpovídá významovým odstínům výrazu sophisticated, jak je zachytil Velký anglicko-český slovník (jde zde zvláště o významy 1 až 4). Například význam spojovaný se zbraněmi je doložen v ukázce č. 3, význam ‘určený pro úzký okruh’ v č. 2. Kromě toho autoři výše uvedeného slovníku pracují s přídavným jménem sofistikovaný, jako kdyby se už v češtině běžně používalo. Potvrzuje to jeho použití pro překlad anglického ekvivalentu sophisticated v souvislosti se zbraněmi (viz 3. významový okruh).

Zdá se tedy, že se přídavné jméno sofistikovaný ve většině případů v češtině uplatňuje v souladu se svým významem v angličtině. Otázkou však zůstává, zda využíváním českých ekvivalentů by nebylo možné postihnout popisovanou skutečnost výstižněji, zvláště když má anglicismus sofistikovaný takové velké množství českých významů, zda jeho užívání není jen snahou mluvčího působit „moderně“ a „mezinárodně“ a zda není vlastně zbytečné.[1]

Adjektivum sofistikovaný je tvořeno podobným způsobem jako další pasivní verbální adjektiva (např. kupovaný, roubovaný, zlikvidovaný) z trpného příčestí. Toto tvoření je u sloves typu „kupovat“ běžné, jak uvádí akademická Mluvnice češtiny 1 (1986). Zdá se, že z hlediska způsobu tvoření nestojí začlenění přídavného jména sofistikovaný a jeho odvo[220]zenin do češtiny nic v cestě. Jen samotný jazykový úzus však ukáže, zda si toto slovo najde svou cestu do slovní zásoby spisovné češtiny. Do té doby je třeba jej hodnotit jako výraz teprve nedávno přejatý z angličtiny a náležející spíše do profesní mluvy, nikoli do spisovného jazykového projevu.

---

[1] O anglicismech v současné češtině viz D. Svobodová, Anglická a hybridní kompozita v současné češtině a jejich adaptace, NŘ 82, 1999, s. 122–126; D. Svobodová, Anglické výrazy v českém publicistickém stylu, NŘ 79, 1996, s. 99–102.

Naše řeč, volume 84 (2001), issue 4, pp. 218-220

Previous Helena Karlíková: Prozvoň mě…

Next Hana Konečná: Hody, hody doprovody, či do provody?