Časopis Naše řeč
en cz

Sympozium „Čeština – univerzália a specifika 3“

Michal Křístek

[Posudky a zprávy]

(pdf)

-

Ve dnech 22.–24. 11. 2000 uspořádal Ústav českého jazyka Filozofické fakulty Masarykovy univerzity v Brně již třetí sympozium s názvem Čeština – univerzália a specifika. Podobně jako dvě předchozí sympozia, která proběhla v letech 1998 a 1999, i toto setkání se uskutečnilo v rámci příprav encyklopedické příručky Čeština v jazykovědných pojmech – projektu podporovaného Grantovou agenturou ČR; vydání této příručky je naplánováno na druhé pololetí roku 2001.

V průběhu třetího ročníku sympozia přednesli čeští a zahraniční účastníci celkem třicet referátů z různých odvětví lingvistiky, což v porovnání s prvním ročníkem představuje nárůst na dvojnásobek a svědčí o příznivém ohlasu celé akce mezi odbornou veřejností. Stejně jako v předchozích letech, i tentokrát bude úplné znění všech referátů přednesených na sympoziu zveřejněno v připravovaném sborníku, spolu s ohlasy a podněty zahrnutými v loni zřízené rubrice Fórum.

Po úvodních projevech vedoucí Ústavu českého jazyka FF MU Jany Pleskalové a zástupkyně organizátorů Zdeňky Hladké bylo zahájeno jednání, rozčleněné do deseti tematických bloků.

První dva bloky byly věnovány obecným otázkám synchronní i diachronní lingvistiky, s přihlédnutím ke specifické situaci češtiny. Zazněly v nich referáty Františka Daneše Univerzália a specifika v češtině v období globalizačních proměn a nejistot, Jana Kořenského Čeština a čas (Vývoj vs. synchronní dynamika), Miroslava Komárka Problém systémového [147]popisu diachronie v různých oblastech jazyka a Galiny Něščimenkové Univerzální a specifické tendence ve vývoji jazyka sdělovacích prostředků.

Ve třetím bloku vystoupila Jana Hoffmannová s příspěvkem Čeština a její specifické možnosti pro hru s jazykem, po němž následovala dvě vystoupení věnovaná úspornosti v jazyce – referáty Jany Bártové Ekonomizace řeči a Ludmily Zimové Úspornost jako jazyková záležitost univerzální a specifická.

Čtvrtý blok byl věnován mimo jiné českým klitikům – tato problematika na loňském sympoziu zaznamenala značný ohlas a vyvolala živou diskusi. V tomto ročníku se jí ve svých vystoupeních věnovali mj. Jiří TomanZachránilo nám české učitelstvo druhou pozici? Poznámky o purismu a syntaxi klitik v češtině a Aleš SvobodaKlitika z hlediska funkční větné perspektivy 2. Čtvrtý blok byl zakončen referátem Františka Štíchy Anaforické koreferenční substantivum (s determinátorem a bez něj).

V pátém bloku byly soustředěny příspěvky týkající se lexikologie: František ČermákLexikální syntagmatika, Renata BlatnáJazykové varianty vs. jazykový systém, Francois Esvan – O některých zvláštnostech českých verb vivendi, Diana SvobodováAnglicismy v českých slanzích.

Šestý a sedmý blok byl věnován jevům z různých oblastí – morfologie, syntaxe, lexikologie, dialektologie, sémantiky a pragmatiky. V těchto blocích se svými příspěvky vystoupili Markus GigerOtázka gramatikalizace posesivních rezultativních konstrukcí v češtině, Karl GutschmidtDiateze v češtině na pozadí jiných slovanských jazyků, Josef ŠimandlPočešťování v dnešním českém tvarosloví, Milada HirschováNeurčitost obsahu výpovědi vs. neurčitost komunikační funkce, Marcela Vondrová a Václav Blažek – Slovanské archaismy a dialektismy v toponymii Čech, Iva NebeskáInference a konotace a Vladimír ŠaurOpravdu umírají dialekty?

Referáty přednesené v osmém bloku se zaměřily především na oblast syntaxe. Vystoupili zde Petr KostaNegace a větná struktura v češtině, Jarmila Panevová a Veronika Řezníčková – K možnému pojetí všeobecnosti aktantu a Norbert NüblerPodmětová valence v préteritu v češtině.

Poslední dva bloky byly věnovány využívání počítačových technologií a internetu v lingvistice. Zazněly v nich referáty Karla Paly a Ivana Kopečka Syntéza mluvené češtiny, Evy Hajičové Výzkum syntaxe nad ČNK, Markéty Straňákové Některé typy syntaktické homonymie (z hlediska možnosti automatického zpracování), Ludmily Uhlířové Jazyková poradna na internetu jako typ spisovné situace a Vladimíra Petkeviče Neprojektivní konstrukce v češtině z hlediska automatické disambiguace českých textů; k problematice klitik se ve svém referátu Některé aspekty komplexity českého slovního pořádku vrátil Karel Oliva.

V závěrečném projevu, předneseném jménem organizátorů sympozia, Petr Karlík konstatoval, že název „Čeština – univerzália a specifika“ se stává spíše logem než deskriptivním názvem – podobně jako sborník ze sympozia získává postupně charakter periodika –, a navrhl, pokud to bude technicky možné, v tradici brněnských lingvistických sympozií pokračovat i po dokončení projektu, v souvislosti s nímž byla v roce 1998 zahájena.

Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 3, s. 146-147

Předchozí Robert Adam: Kognitivně pojatý úvod do jazykovědy

Následující Miloslava Vajdlová: Ohlédnutí za desátým ročníkem Kolokvia mladých jazykovědců

cheap icmeler transfersdalaman airport transfersdalaman transfersdalaman vip transfer
© 2011 – HTML 4.01 – CSS 2.1