Ještě o kufru a kufrování

Jaroslav Kuchař

[Drobnosti]

(pdf)

-

Nejstarší doklad na užití těchto dodnes dosti rozšířených slangových výrazů s významem „ztráta orientace“, popř. „bloudění“ apod. našla před lety Libuše Kroupová v lexikálním archivu Ústavu pro jazyk český. Doklad je z třicátých let a pochází z vyjadřování našich vojenských pilotů. Při pátrání po cizích předlohách (viz NŘ 72, 1989, s. 52–3) si však autorka sama trochu „zakufrovala“, hledala je totiž nesprávným směrem v různých metaforických a metonymických pojmenovacích způsobech, a to především v němčině, popř. rakouské němčině. Ale za 1. republiky, kdy se u nás poprvé prováděl pravidelný výcvik vojenských letců (civilní letectví bylo ještě na houbách), byla celá naše armáda, a tedy i vojenské letectvo, založena již na vojenské doktríně francouzské (nikoli rakousko-uherské), a také prvními učiteli našich leteckých „žáčků“ byli letečtí instruktoři francouzští. Bylo tedy třeba hledat předlohu především ve francouzštině.

Nabízí se tu toto řešení: špatný kurz, tj. odchylka od zadaného nebo žádoucího směru letu, která je následkem ztráty orientace nebo ji způsobuje, zní francouzsky cours faux (vyslov: [kurfo]). A to bylo v začátcích výcviku jistě jedním z nejfrekventovanějších slov, které francouzštiny málo znalí žáci od svých učitelů slýchávali. Není tedy divu, že si je ve svém profesním slangu trochu přizpůsobili již dříve zdomácnělému expresivnímu výrazu pro zavazadlo (takový přesmyk dvou souhlásek je u přejímaných slov dosti častý). Tedy žádná metafora, ale jen hlásková obměna.

Od vojenských pilotů převzali výrazy kufr a kufrovat piloti civilní, zvl. amatérští plachtaři, kteří je dodnes běžně užívají při sportovních orientačních závodech (říkají jim přelety), a ze „vzduchu“ se dostaly oba výrazy v padesátých letech na zem, do všech druhů pozemních orientačních sportů, v běhu (ten slaví letos u nás padesáté výročí vzniku), na lyžích, na kolech aj. Zaslechl jsem je dokonce i v souvislosti s orientačními závody plavců pod vodou. A nedávné televizní přenosy z olympijských her v Sydney (sportovní reportér V. Bartůšek) mne ujistily o tom, že výraz kufr v uvedeném významu žije i mezi sportovními skokany do vody, zejm. při skocích z věže, kde má ztráta orientace, popř. odchylka od žádaného provedení letové fáze skoku vzduchem., zprav. za následek i chybný dopad do vody, a tím i celkový špatný výsledek činnosti.

Naše řeč, ročník 84 (2001), číslo 1, s. 54

Předchozí Anna Černá: Radová

Následující Z dopisů jazykové poradně